facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Komplikovaná situace na trhu práce se dotýká i vědy

30. 8. 2018
Komplikovaná situace na trhu práce se dotýká i vědy

Stejně jako řadoví zaměstnavatelé tak i výzkumné organizace různého typu se potýkají s nedostatkem pracovníků. Velmi specifické je například zaměstnávání pracovníků ze zahraničí. V této souvislosti by se měl dávat velký pozor na rozvazování pracovního poměru s cizinci. Hrozí totiž soudní spory. O tématech spojených s rozvojem lidských zdrojů v oblasti vědy na Rádiu ZET hovořil Aleš Vlk z portálu Vědavýzkum.cz.

Dle zkušeností portálu Vědavýzkum.cz a partnerského portálu Reseachjobs.cz, které uveřejňují akademické i neakademické pozice, je zřetelné, že výzkumné organizace v České republice stejně jako ostatní subjekty v době rekordní nezaměstnanosti mají problémy s obsazováním pozic.

„Situace je poměrně napjatá například v Praze, kdy je obtížné v konkurenci s ostatními nabídkami soukromého sektoru získat vůbec nějaké technicko-hospodářské pracovníky. Organizace na volná místa hledají pracovníky často měsíce“, říká Aleš Vlk. Veřejné výzkumné instituce, které často pracují s napjatými rozpočty, se znepokojením sledují například zvyšující se minimální mzdu. Ta pro ně znamená další náklady, se kterými se nepočítalo.

Velmi ošemetná může být situace se zaměstnáváním zahraničních vědeckých pracovníků. Ti často učiní důležitá životní rozhodnutí – na podstatnou část života přesunout celou rodinu do Česka a stát se například vedoucími výzkumné skupiny. Pak se ale zadrhne financování projektu, například poskytovatel neudělí dotaci, a instituce je nucena buď vědce propustit anebo ho financovat z jiných zdrojů, se kterými původně nepočítala. Při rozvazování pracovního poměru se zahraničními pracovníky by se však mělo dávat pozor.

„Už máme příklady soudních sporů, kdy zahraničnímu pracovníkovi bylo něco ústně slíbeno, on se přestěhoval a pak se s ním zaměstnavatel po čase rozloučil z různých důvodů – formálně to vyřešil třeba organizační změnou. Cizinec ale organizaci žaluje za náklady, které se stěhováním měl, a za ušlou mzdu, kterou měl dostávat po slíbenou dobu – například za pět let. Všechny sliby – mailové i ústní – totiž mohou být považovány v rámci nových zásad občanského práva za součást předsmluvní odpovědnosti, dodává Aleš Vlk.

Celý rozhovor s Alešem Vlkem na Rádiu ZET si můžete pustit zde.

 

Zdroj: Rádio ZET / Youradio news