Roste počet jedinců, kteří se věnují výzkumu a vývoji jen po krátký čas své kariéry. Napíší jeden či několik odborných článků, avšak brzy publikovat přestanou. Vyplývá to ze závěrů studie, která analyzovala několik prestižních vědeckých časopisů zabývajících se astronomií a ekologií.
Autoři studie zkoumali tyto časopisy v období od 60. let minulého století do současnosti. Podobný jev navíc pozorovali také v časopisech zabývajících se robotikou. Analýza, publikovaná v prestižním časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, zjistila, že průměrný "poločas" vědecké kariéry – doba, za kterou polovina vědců z dané množiny přestane produkovat vědecké studie – klesla z 35 let (v 60. letech) na pouhých 5 let v roce 2010.
Studie také upozorňuje na silný trend ve zvýšení podílu tzv. „podpůrných autorů“ – postdoktorandů, odborných pracovníků a ne-seniorních výzkumníků, kteří mají konkrétní specializované dovednosti, ale samostatně nepublikují. Pouze kolem 40 % výzkumníků z oblasti ekologie a astronomie v kohortách z roku 2010 bylo někdy uvedeno jako hlavní autor. V polovině 60. let byla tato míra přibližně 80 %. Autorství je pro akademickou dráhu přirozeně důležité: vědci, kterým se do pěti let od začátku jejich vědecké kariéry nepodařilo publikovat prvoautorský článek, významně častěji opouštějí akademickou dráhu.
Navzdory významnému vztahu mezi počáteční produktivitou autora a jeho setrváním na akademické půdě, studie neprokázala, že by na základě produktivity, citačního dopadu či úrovně počáteční spolupráce bylo možné předpovídat délku setrvání v akademické sféře.
Mnoho doktorandů, málo akademických pozic
„Vzhledem k tomu, že v posledních dvou desetiletích vzrostla týmová spolupráce ve vědě – často napříč několika disciplínami – krátkodobí vědečtí pracovníci, včetně postdoktorandů, jsou pro výzkumy klíčovými hráči,“ říká spoluautorka studie Staša Milojević, výzkumná pracovnice z University Bloomington v Indianě. „Přesto neexistují žádné mechanismy, které by jim zajistily dostatek pracovních příležitostí,“ poznamenává.
Studie nabízí nový pohled na známý jev v akademické sféře – skutečnost, že počet doktorských titulů udělených studentům dalece přesahuje počet dostupných akademických pozic. Americká asociace vysokoškolských profesorů (AAUP) proto vyzvala k navýšení počtu dostupných pracovních pozic. „Musíme o tomto tématu více hovořit a zároveň přemýšlet o způsobech, jak pomáhat lidem v produktivní kariéře ve svých oborech,“ říká Greg Scholtz, ředitel oddělení AAUP zabývajícího se akademickou svobodou.
Staša Milojević tvrdí, že instituce by měly zvážit zvýšení počtu stálých zaměstnanců nebo tomuto počtu přizpůsobit počet doktorských studentů, které přijímají. Například i v Německu se opětovně otevřela debata o tzv. „akademickém prekariátu" a nedostatku „tenure-track“ programů, které by pomohly většímu počtu začínajících akademiků najít trvalé pracovní pozice.
Autor: Vědavýzkum (BK)
Zdroj: Times higher education, Nature,
Ilustrační foto: Wikimedia Commons
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
