Proč někteří recenzenti zamítají více článků než jiní?

Na začátku si autoři studie On the determinants of journal rejection rates: Evidence from the Journal of Financial Economics kladli jednoduchou otázku: „Občas se s kolegy zamýšlíme nad tím, zda je lepší dostat juniorního, nebo seniorního recenzenta,“ uvádí spoluautor studie Pavel Král z Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Praze.

Dvě konkurenční hypotézy 

Autoři měli dvě konkurenční teorie. První předpokládala, že zkušenější recenzenti budou přísnější díky své expertize. Jinými slovy, že seniorní recenzenti jsou natolik zkušení, že nepřehlédnou žádnou chybu, zatímco juniorní nejsou tak zběhlí.

Druhá teorie říká opak: přísnější mohou být právě juniorní recenzenti. Ti si teprve „obrušují hrany“ a často mají potřebu dokázat, že umí rozpoznat chyby – což se může projevit přísnějším hodnocením.

Co ukázala data? 

Studie publikovaná v časopise Financial Innovation přináší unikátní pohled do zákulisí jednoho z nejprestižnějších finančních časopisů světa – Journal of Financial Economics (JFE). Autoři analyzovali agregovaná data z téměř 24 000 recenzních posudků od více než 1900 recenzentů z let 1994–2020 a zaměřili se na klíčovou otázku:

Ovlivňuje zkušenost recenzenta jeho ochotu článek přijmout?  

Data přinášejí překvapivě jasnou odpověď. Recenzenti, kteří vypracovali více posudků, častěji doporučují přijetí článku. „Čím více zkušeností s peer review procesem recenzent má, tím menší je pravděpodobnost, že doporučí zamítnutí. Tento efekt přetrvává i po zohlednění dalších faktorů, jako jsou věk recenzenta, publikační úspěšnost, počet citací, univerzitní afiliace či členství v redakční radě,“ upřesňuje Pavel Král. Autoři tak naznačují, že zkušenost s hodnocením rukopisů může vést k vyváženějšímu a konstruktivnějšímu přístupu.

Výzkumná skupina zasadila analýzu do kontextu jednoho z nejprestižnějších finančních časopisů – Journal of Financial Economics, který bývá řazen mezi absolutní špičku oboru. V méně prestižních časopisech může být dynamika odlišná. Autoři sami upozorňují, že jejich výsledky nelze bez dalšího zobecnit na celý publikační systém.

Další faktory ovlivňující rozhodování recenzentů 

Studie ale ukazuje, že roli hrají i další charakteristiky recenzentů. Častěji doporučují přijetí článku:

• starší recenzenti,
• absolventi a pracovníci prestižních univerzit,
• recenzenti s větším počtem (a vysoce citovaných) publikací.

Zajímavý je také obor doktorského studia. Recenzenti s PhD z ekonomie, matematiky, fyziky nebo inženýrství mají vyšší tendenci doporučovat přijetí než ti s PhD z financí. Naopak nebyly nalezeny konzistentní rozdíly podle pohlaví nebo národnosti.

Výjimkou jsou úspěšní autoři  

Další zajímavé zjištění se týká samotných „hvězd“ oboru. Recenzenti, kteří sami velmi úspěšně publikují právě v JFE a jejichž články jsou silně citované, mají – při ostatních podmínkách stejných – vyšší tendenci doporučit zamítnutí. To může naznačovat přísnější standardy u těch, kteří sami publikují na nejvyšší úrovni. Jinými slovy: čím úspěšnější autor, tím náročnější recenzent. 

Co to znamená pro akademickou komunitu?  

Peer review je základním mechanismem vědeckého systému. Rozhoduje o: 

• publikačním úspěchu,
• grantovém financování, 
• kariérním postupu, 
• i směrování celého oboru. 

Studie ukazuje, že rozhodování recenzentů není náhodné ani čistě individuální. Systematicky jej ovlivňuje zkušenost s procesem samotným. 

Z toho vyplývá několik praktických implikací: 

• Editoři by měli zvažovat kombinaci zkušených a méně zkušených recenzentů.
• Začínající recenzenti mohou potřebovat mentoring.
• Akademická komunita by měla otevřeně diskutovat o kalibraci hodnoticích standardů

Příkladem dobré praxe je AMR Bridge Reviewer Program v rámci Academy of Management, který zapojuje začínající výzkumníky do recenzního procesu. Tito noví recenzenti se mohou postupně učit a získávat zkušenosti, například jako doplňující (čtvrtí) recenzenti, kteří nejsou primárními hodnotiteli, ale podílejí se na zpětné vazbě k rukopisům.

Academy of Management zároveň toto téma aktivně otevírá i na svých konferencích, kde podporuje diskusi o kvalitě peer review, sdílení dobré praxe a kalibraci hodnoticích standardů napříč akademickou komunitou.

Role recenzentů ve vědeckém systému 

Studie ukazuje, že kvalitu vědeckého systému nelze oddělit od lidí, kteří jej tvoří. Pokud má být recenzní řízení nejen filtrem, ale i nástrojem zvyšování kvality výzkumu, je důležité věnovat pozornost tomu, jak jsou recenzenti vybíráni, podporováni a profesně rozvíjeni. Právě kombinace zkušenosti, různorodosti a otevřené diskuse může posílit důvěru v proces, který stojí v samotném jádru moderní vědy. 

Autor: Adéla Holcová

Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze

Celá studie dostupná na: On the determinants of journal rejection rates: evidence from the Journal of Financial Economics | Financial Innovation | Springer Nature Link