Zástupce Evropské komise Peter Dröll zdůraznil nutnost posunout se od technologického transferu a ochrany výsledků výzkumu k širšímu konceptu zhodnocování znalostí. Tento posun reflektuje vývoj světa, a proto Evropská komise ve spolupráci s členskými státy vypracovala Doporučení Rady ke zhodnocování znalostí. Vzniklo sedm principů a dvacet čtyři doporučení, které se zaměřují na konkrétní kroky ve vzdělávání, odměňování výzkumníků, podpoře výzkumu a vývoje, pobídek, spolupráci s veřejností a budování znalostí. Evropská komise si je vědoma, že se jedná o významnou změnu, a proto ve spolupráci s experty ze členských států rovněž připravila již dva praktické kódy zaměřující se na dvě různé oblasti. Další pak budou následovat.
Zatímco (odcházející) ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš zdůraznil nutnost efektivního přenosu duševního vlastnictví do produktů a služeb, prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj Univerzity Karlovy Pavel Doleček vyzval k vytvoření Evropského znalostního prostoru, kde by došlo ke spojení vzdělávání s výzkumem a uplatňováním jeho výsledků v praxi.
Předseda Technologické agentury Petr Konvalinka vyzdvihl fakt, že výzkum a inovace nesmějí být pouze o tvrdých indikátorech, ale i o celkovém dopadu na společnost. „V TA ČR již v podstatě toto Doporučení implementujeme. Program GAMA se zaměřoval na práci výzkumných organizací s portfoliem jejich výsledků a nastavením systému pro jejich uplatňování. Uvědomujeme si i význam společenskovědního výzkumu, kde velkým průkopníkem byl náš Program ÉTA,” dodal předseda TA ČR Petr Konvalinka.
I přesto, že Doporučení Rady ke zhodnocování znalostí bylo schváleno teprve 2. prosince 2022, napříč členskými státy EU je možné najít řadu zajímavých příkladů uplatňování tohoto konceptu v praxi. Na konferenci tyto dobré praxe představili Kjell Håkan Närfelt, ředitel pro strategii švédské agentury Vinnova a Mika Antero Lautanala, seniorní specialista finského velvyslanectví v Praze. Kjell Närfelt na praktickém příkladu demonstroval, jak je důležité se zaměřit na proces tvorby výsledků a jejich kontroly, a nikoliv na samotné indikátory. Velký důraz rovněž kladl na schopnost kombinovat lidi dohromady tak, aby na využívání výsledků spolupracovali. Tento fakt dal do přímého rozporu s tendencemi učit výzkumníky podnikavosti. Svoji přednášku pak zakončil doporučeními pro poskytovatele podpory, tj. ministerstva a agentury. Jejich hlavní slabinu vidí v tom, že se neumí příjemců ptát na správné otázky.
Mika Lautanala se ve své přednášce zaměřil na spolupráci výzkumných organizací s podniky, mobilitu mezi sektory a také nemožnost kopírovat úspěšný model jedné země na druhou. Každé prostředí je jiné, je ale naprosto zásadní vybudovat funkční ekosystém, pak nejsou pobídky potřeba.
Konferenci zakončily dvě panelové diskuze – jedna na téma monitoringu a evaluací a druhá týkající se nástrojů a cest vedoucích ke zhodnocování znalostí. Oba panely se shodly především na nutnosti spolupráce na nastavování monitoringu a společných cest k uvedení do praxe tohoto Doporučení.
Co bude dále? Konference debatu na toto téma teprve započala. Teď bude na nás, v rámci ČR, jak se nám podaří tento koncept a nově nabytou inspiraci propsat do jednotlivých kroků, ať už na úrovni programů, veřejných soutěží či vnitřních pravidel institucí. Cesta to nebude lehká, neb jak uvedl Peter Dröll, změna paradigmatu trvá a hlavně vyžaduje spolupráci všech.
Autorka: Táňa Hálová Perglová, ředitelka sekce průřezových a mezinárodních agend TA ČR
Zdroj: Technologická agentura ČR
