facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Příprava programu Horizont Evropa

13. 11. 2019
Příprava programu Horizont Evropa

Radě EU předsedá v tomto půlroce Finsko. Finská účast v rámcovém programu byla vždy vynikající a finské předsednictví tak vytváří příznivé prostředí pro průběh přípravy programu HORIZONT EVROPA (HEU). Je třeba dokončit proces strategického plánování, které stanoví, čeho by měl program HEU dosáhnout v letech 2021–2024, a dále vytvořit implementační strategii, která určí, jak bude program HEU realizován.

Během finského předsednictví by měla Rada EU dospět ke konečné verzi víceletého finančního rámce, tedy rozpočtu EU pro období 2021–2027. Teprve jeho schválení umožní zafixovat rozpočet programu HEU. Dosavadní jednání o programu HEU jsou tedy vedena jen s provizorními údaji o finančních prostředcích, které na jejich realizaci budou vynaloženy.

Velkou změnu v dosavadní historii rámcových programů znamená výzkum realizovaný prostřednictvím „misí“ (mission research). Byla dosažena dohoda, že při zahájení HEU se rozběhne těchto pět misí:

  • Adaptace na změny klimatu včetně související společenské transformace,
  • Rakovina,
  • Zdravé oceány, moře, pobřežní a vnitrozemské vody,
  • Klimaticky neutrální a chytrá města,
  • Zdravá půda a potraviny.
Pro každou misi byla nominována Rada mise, která sestává jak z expertů, tak i z politiků pro danou tematickou oblast. ČR má v těchto radách jediného zástupce, jímž je E. Cienciala z Ústavu pro výzkum globální změny AV ČR, který je v Radě mise Zdravá půda a potraviny.
 
Probíhají jednání o třetím pilíři HEU, který je zaměřen na posílení inovací v EU. Těsně před začátkem finského předsednictví jmenovala EK Evropskou inovační radu (EIC). Ta sestává z 22 osobností, tři z nich jsou z nových členských států (H. Kakko z Estonska, J. Langer a K. Stanislawska z Polska). Jedním z prvních počinů EIC bylo vyhodnocení pilotní výzvy (její rozpočet je financován ze současného programu H2020) na předkládání inovačních projektů. EIC částkou 210 mil. eur podpořila 108 inovačních projektů, aby usnadnila a urychlila jejich tržní uplatnění. K vyhodnocení české účasti v těchto projektech se vrátí příští číslo ECHA. Probíhají též jednání o dalším fungování Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). EK záhy nominuje 9 nových členů na další čtyřleté období 12členné řídicí rady EIT. Česká účast v osmi běžících inovačních společenstvích EIT je poměrně malá. Následující příklad však ukazuje, že skeptický náhled na efektivitu těchto společenství není vždy na místě.
 
V rámci společenství EIT InnoEnergy skupina estonských výzkumníků použila grafény k vývoji zcela nových ultrakondenzátorů (ultracapacitators). Ty při svém malém objemu jsou schopné pojmout během krátké doby (několika sekund) značné množství elektrické energie, což vytváří radikálně nové možnosti pro elektrické pohony dopravních prostředků. Německá firma Skeleton už nyní vyrábí několik typů těchto ultrakondenzátorů. Česká firma Škoda transportation nyní dodá do Německa 114 tramvají vybavených těmito ultrakondenzátory. Tramvaj téměř veškerou brzdnou energii promění na energii elektrickou, kterou uloží do ultrakondenzátorů, aby ji využila při následném rozjezdu. Dochází tak k dříve nepředstavitelné úspoře trakční energie a tato tramvaj představuje světovou špičku mezi prostředky hromadné urbánní mobility.
 
V nadcházejícím fiskálním období bude velmi posílena synergie mezi programy EU. Nejde jen o mnohokrát už dříve diskutovanou synergii mezi H2020 či napříště HEU a strukturálními fondy. Těmto tendencím vychází vstříc i portfolio „Inovace a mládež“, které má nahradit v nově jmenované EK stávající portfolio „výzkum a inovace“. Komisařkou pro správu tohoto nového portfolia byla navržena Bulharka Maryie Gabriel. Pod novou komisařku tak bude spadat jak Generální ředitelství pro výzkum a inovace (DG Research and Innovation), tak i agendy DG Education. To má svou logiku, neboť EU buduje nejen Evropský výzkumný prostor (European Research Area – ERA), ale též Evropský vzdělávací prostor (European Education Area – EEA).
 
Odpovědnost za efektivní propojování aktivit ERA a EEN ovšem klade na komisařku Gabrielovou nesmírné nároky. Přestože jde o nejmladší komisařku v nově navrženém týmu EK, Gabrielová není nováčkem v těchto kruzích. V minulé EK byla dva roky komisařkou pro digitální ekonomiku a společnost, řídila ICT program v programu H2020 a též některé další programy. Měla tak odpovědnost za aktivity v rozsahu cca 15 mld. eur. Respektovaný časopis Science Business v zářijových vydáních přinesl několik kritických článků k nově navrženému portfoliu Gabrielové. V názvu portfolia se neobjevuje slovo research, a to vyvolalo negativní reakci vědecké komunity. V otevřeném dopisu nově jmenované předsedkyni EK von der Leyenové téměř 12 tis. vědců a výzkumných pracovníků (113 signatářů je z ČR) požaduje, aby portfolio neslo název Education, Research, Innovation and Youth, a tomu by ovšem musely odpovídat Gabrielovou řízené agendy. Signatáři požadují, aby změna portfolia proběhla před uvedením Gabrielové do funkce komisařky. Gabrielová tak sice prošla úspěšně „grilováním“ v Evropském parlamentu, ale možná, že neprojde její portfolio. Zdá se tedy, že orgány EK ve spolupráci s členskými státy postupují s přípravou programu HEU tak, aby mohl být zahájen 1. ledna 2021, avšak zásadní výhrady evropské obce výzkumníků mohou přípravu ještě zkomplikovat.

 

Autor: Vladimír Albrecht

Článek vyšel v aktuálním čísle časopisu Echo, jehož elektronickou verzi najdete zde.