Jaká je úspěšnost České republiky v dosavadních výzvách evropského rámcového programu Horizont Evropa? O kolik finančních prostředků české instituce dosud žádaly a kolik projektových žádostí bylo odmítnuto kvůli formálním nedostatkům ve srovnání s ostatními zeměmi? Podívejte se na nejnovější statistiky z dílny Technologického centra AV ČR.
Aktuální databáze eCORDA eviduje k červenci 2022 až 129 uzavřených a plně vyhodnocených výzev k podání návrhů projektů. Na základě těchto výzev bylo předloženo 25 320 způsobilých návrhů projektů (eligible proposals), které požadovaly celkový příspěvek EU ve výši 53,3 mld. €. (Pro zajímavost – tato částka představuje více než polovinu rozpočtu celého programu Horizont Evropa. Je tedy vidět, že o program Horizont Evropa jeví výzkumná komunita již od jeho počátku značný zájem.)
Přestože 54,9 % způsobilých návrhů projektů překročilo prahovou hodnotu kvality, k financování mohlo být vybráno pouze 3 997 způsobilých návrhů projektů (retained eligible proposals). To znamená, že celková míra úspěšnosti způsobilých návrhů projektů činí 15,8 %. Tato míra úspěšnosti je tedy na počátku programu Horizont Evropa vyšší, než byla celková úspěšnost projektových návrhů na počátku programu H2020 – 12 %.
Úspěšnost ČR v programu Horizont Evropa
Výzkumné instituce z ČR se podílely na přípravě 1 165 způsobilých návrhů projektů, které byly předloženy prostřednictvím 87 výzev k podání návrhů projektů. Celkový požadovaný příspěvek pro české výzkumné týmy v těchto návrzích projektů dosáhl 596, 6 mil. €.
Navrženo k financování bylo 233 návrhů projektů s českou účastí. Úspěšnost těchto návrhů projektů dosáhla 20,0 %. Téměř 63 % způsobilých návrhů projektů s českou účastí bylo klasifikováno jako návrhy vysoké kvality nad prahovou hodnotou.
Z těchto údajů je zřejmé, že šanci na finanční podporu z rozpočtu programu Horizont Evropa mají skutečně jen excelentní návrhy projektů. Úspěšnost projektových návrhů s českou účastí je vyšší než celková úspěšnost projektových návrhů v programu Horizont Evropa. Také podíl projektových návrhů vysoké kvality s českou účastí je vyšší než celkový podíl nadprahových návrhů projektů v celém programu Horizont Evropa.
Detailnější pohled na úspěšnost předložených způsobilých návrhů projektů s českou účastí v jednotlivých tematických prioritách programu Horizont Evropa přinášejí níže uvedený graf a tabulka.
Jaká je míra nezpůsobilosti v porovnání s ostatními zeměmi?
Na přípravu projektového návrhu do výzev programu Horizont Evropa je třeba vynaložit čas a finanční prostředky. Příprava projektového návrhu téměř vždy vyžaduje značné úsilí všech členů řešitelského konsorcia, a především koordinátora návrhu projektu. Z tohoto důvodu je žádoucí, aby byl projektový návrh připraven bez formálních chyb a mohl být posouzen v expertním peer review hodnocení.
V praxi se však stává, že řada projektových návrhů není do odborného hodnocení vůbec zařazena pro formální či jiné nedostatky. Poměrem nezpůsobilých projektových návrhů předložených koordinátory do výzev programu Horizont Evropa vůči všem plně vyhodnoceným a koordinátory předloženým návrhům projektů lze stanovit tzv. míru nezpůsobilosti projektových návrhů předložených koordinátory (ineligibility rate).
Graf níže zobrazuje tuto míru nezpůsobilosti projektových návrhů předložených do programu HE koordinátory ze států EU a UK. Je zřejmé, že míra nezpůsobilosti projektových návrhů je u států EU-13 (NMS) téměř 2x větší, než u států EU-14 a UK (OMS a UK). Prvních 11 pozic (vyjma Itálie) zaujímá 10 NMS. Nejvyšší formální chybovost mají projektové návrhy předkládané a vedené koordinátory z Rumunska a Bulharska.
Míra nezpůsobilosti, chybovosti projektových návrhů koordinovaných českými koordinátory, je téměř stejná jako celková míra nezpůsobilosti projektových návrhů koordinátorů ze států EU-14 a Velké Británie. To není pro ČR úplně špatný výsledek. Nicméně by bylo velmi žádoucí „stlačit“ formální chybovost návrhů projektů z pera českých koordinátorů pod 2 % a přiblížit se tak hodnotám tohoto indikátoru, které dosahují Nizozemsko, Rakousko, Finsko, Belgie či Dánsko.
„Za relativně malým počtem formálně chybných projektových návrhů předkládaných českými koordinátory do výzev programu HE může stát poradenský a informační servis, který pro koordinátory mezinárodních projektů v ČR existuje,“ vysvětluje Daniel Frank z Technologického centra AV ČR, který tyto analýzy zpracovává. „Koordinátoři z ČR mají možnost se systematicky zúčastňovat školicích seminářů TC AV ČR, které TC pravidelně pořádá, a konzultovat administrativní aspekty připravovaných projektových návrhů. Naopak nárůst míry nezpůsobilosti projektových návrhů mohou způsobovat specifické požadavky dané výzvy, které nemusí být pro předkladatele výzkumných záměrů na první pohled dobře čitelné a srozumitelné. To se nyní právě stalo u jedné z výzev Klastru 3 programu HE. Nelze samozřejmě opomenout, že do výsledné výše tohoto indikátoru promlouvá i zkušenost nebo nezkušenost některých koordinátorů, resp. výzkumných institucí, které za koordinaci přípravy projektových návrhů zodpovídají. Tyto zkušenosti jsou většinou na straně institucí z výzkumně vyspělých zemí,“ dodává Frank.
Je nutno doplnit, že koordinátoři ze států EU-14 a UK předkládají do programu HE cca 12x více projektových návrhů než koordinátoři ze států EU-13. Výše analyzovaný indikátor má tedy větší praktický dopad právě u těchto zemí.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
