Výsledkem této intervence byla kvalitativní změna v postupech a výsledcích komercializace v řadě výzkumných organizací, která se projevila jak vytvořením podpůrných nástrojů a služeb pro výzkumníky, tak nabídkami pro průmyslové partnery. Několik veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí má již zavedenu širokou škálu nástrojů, které mají pozitivní dopad na dosahované výstupy z transferu znalostí a z komercializace.

1. Úvod

Cílem této přehledové stati je poskytnout pohled na potenciál center transferu technologií při komercializaci výsledků výzkumu a vývoje výzkumných organizací. Dále je uvedena stručná charakteristika několika institucí nebo součástí mateřské výzkumné organizace, které jsou úspěšné v komercializaci, a to jak díky výsledkům badatelských týmů, které zastupují, tak i vlastnímu kompetentnímu týmu.

Článek vychází ze zprávy vypracované v první polovině roku 2023 na základě zadání Úřadu vlády ČR v zakázce „Koncepční a analytická podpora RVVI“. Obsahem zprávy bylo souhrnné zpracování komercializace výsledků vědecké a / nebo výzkumné činnosti ve čtyřech sektorech výzkumných organizací, veřejných vysokých školách, ústavech Akademie věd ČR, ostatních veřejných výzkumných institucích mimo AV ČR a soukromých výzkumných organizacích. Komercializace je vnímána jako forma transferu znalostí¹ či transferu technologií za peněžní úplatu. Pojmy transfer znalostí a transfer technologií jsou často používány jako synonyma.

Transfer znalostí a komercializace výsledků výzkumu a vývoje a jejich výstupy doznaly ve sledovaných sektorech výzkumných organizací v posledních zhruba dvou desetiletích výrazných změn. Tradiční složky transferu znalostí a komercializace, ochrana předmětů duševního vlastnictví zejména patenty a užitnými vzory, smluvní výzkum, vzdělávací kurzy, konzultace a poradenství začaly být doplňovány dalšími složkami transferu, především poskytováním licencí zejména k využití patentů a užitných vzorů, zakládáním spin-off společností a jejich využíváním ke komercializaci např. formou rozvoje sublicenčních aktivit nebo jejich prodeje investorům nebo jiným strategickým partnerům. 

Tento rozvoj byl podpořen výraznou finanční dotací na zakládání a modernizaci center transferu technologií z prostředků strukturálních fondů a programů TA ČR i aktivní rolí managementu některých výzkumných organizací v procesu transferu znalostí a komercializace. Analýzou výstupů transferu znalostí a komercializace zahrnující vesměs všechny jejich složky zmíněné v předchozím odstavci se zabývá samostatný článek připravovaný pro časopis Ergo.

2. Centra transferu technologií

2.1. Projekty Centra transferu technologií podpořené z operačních programů

Pojem transfer znalostí existoval v povědomí managementu i pracovníků vysokých škol a výzkumných institucí již po řadu desetiletí. Na několika zejména technických vysokých školách a ústavech AV ČR byla vynálezecká činnost, s ní spojené patentování, spolupráce s průmyslem především formou smluvního výzkumu (dříve vedlejší hospodářské činnosti) pěstovaná již před rokem 1989. Ke skutečnému rozvoji aktivit z oblasti transferu znalostí však došlo až v 90. letech minulého století a především v novém tisíciletí.

Podpora vzniku center transferu technologií (CTT), modernizace existujících center, podpora jejich dalšího rozvoje, podpora činností spojených s transferem technologií, komercializací a ochranou duševního vlastnictví ve výzkumných institucích, podpora financování etapy od vědeckého poznatku do fáze následného komerčního využití byly subvencovány v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) výzvou číslo 3.3 – Centra transferu technologií zveřejněnou na konci roku 2010 [1] a poté v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) výzvou číslo 02_16_014 – Budování expertních kapacit – transfer technologií zveřejněnou v červnu 2018 [2] a částečně i výzvou číslo 02_18_054 Rozvoj kapacit pro výzkum a vývoj II zveřejněnou v únoru 2019 [3]. Výzkumné organizace sídlící na území Prahy využily v období 2014–2020 pro rozvoj aktivit transferu znalostí operační program Praha – Pól růstu (OP PPR) [4].

Z výzvy číslo 3.3 OP VaVpI vzniklo celkem devatenáct center zaměřených na transfer znalostí, z toho dvanáct na veřejných vysokých školách (ČVUT, JU, MENDELU, MU, TUL, UK, UP, UPa, UTB, VŠB-TUO, VUT, ZČU), dvě ve fakultních nemocnicích (FN HK, FNUSA), tři na ústavech AV ČR (FZÚ, ÚACH, ÚEB), dvě v soukromých organizacích (COMTES FHT, CVŘ). Celková částka vynaložená na vznik či modernizaci center byla 1,017 mld. Kč, rozdělení dotace na jednotlivé příjemce je v grafu 1.

Graf 1: Celkové veřejné prostředky proplacené příjemcům z OP VaVpI na podporu vzniku či modernizace center transferu technologií

Příjemcem dotace z výzvy číslo 02_16_014 OP VaVpI, jejímž cílem bylo podpořit centra transferu technologií, aby se stala relevantním partnerem výzkumných pracovníků i pracovníků z průmyslu a uznávanou součástí systému výzkumu a vývoje, přičemž se mohlo jednat o vytvoření nových center transferu technologií nebo o rozvoj již fungujících CTT, bylo celkem dvacet dva organizací, z toho třináct veřejných vysokých škol (ČVUT, ČZU, JU, MU, OU, TUL, UK, UP, UPa, VŠB-TUO, VŠCHT, VUT, ZČU), tři státní příspěvkové organizace rezortu Ministerstva zdravotnictví (FN HK, FNUSA, NÚDZ), dvě součásti AV ČR (BC, SSČ AV ČR), dvě další veřejné výzkumné instituce (CDV, VÚPP), dvě soukromé výzkumné organizace (SVÚM, VÚTS). Celková částka vynaložená v rámci této výzvy byla 500 mil. Kč.

Primárním cílem výzvy č. 02-18-054 z OP VVV bylo nastavení strategického řízení výzkumné organizace v souladu s podmínkami pro získání ocenění HR Award. Mezi volitelné aktivity patřilo strategické nastavení a rozvoj mezisektorové spolupráce a transferu technologií. Výzvu číslo 02_18_054 pro podporu transferu technologií využily jen dvě veřejné vysoké školy (ČZU, MU) v celkové výši 133 mil. Kč; tyto prostředky však nelze v celé výši přiřadit s ohledem na cíle výzvy, na účel vzniku či modernizace CTT. Proplacené veřejné prostředky příjemcům z obou jmenovaných výzev z OP VVV jsou znázorněny v grafu 2.

Graf 2: Celkové veřejné prostředky proplacené příjemcům z OP VVV na podporu vzniku či modernizace center transferu technologií. Prostředky z výzvy 18-054 nelze v celé výši přiřadit na účel vzniku či modernizace CTT

Jedním z cílů OP PPR bylo podpořit aktivity vedoucí ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí ověření proveditelnosti a komerčního potenciálu a jejich zavedení do praxe („proof-of-concept“). Příjemcem dotace byly tři veřejné vysoké školy (ČVUT, ČZU, UK), dva ústavy AV ČR (FZÚ, ÚEB) a fakultní nemocnice Motol (FNM), které získaly 301 mil. Kč. Proplacené veřejné prostředky příjemcům z OP PPR jsou znázorněny v grafu 3.

Graf 3: Celkové veřejné prostředky proplacené příjemcům z operačního programu Praha-Pól růstu na rozvoj transferu technologií 

2.2. Podpora rozvoje transferu technologií z programů GAMA a GAMA 2

Program GAMA Technologické agentury ČR zahájený v roce 2014 a program GAMA 2 vyhlášený v roce 2019 byly zaměřeny na podporu a zefektivnění transformace výsledků VaV dosažených ve výzkumných organizacích a / nebo ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky do podoby praktické aplikace umožňující jejich komerční využití. Cílem podprogramu číslo jedna obou programů, jejichž příjemcem mohly být pouze výzkumné organizace, bylo podpořit fázi ověření aplikačního potenciálu nových výsledků VaV před jejich možným využitím v praxi (proof-of-concept stage). Centra transferu technologií se na zajištění aktivit proof-of-concept měla podílet jako výkonná složka.

Příjemci dotace z programu GAMA a GAMA 2 bylo 30 výzkumných organizací, z toho 15 veřejných vysokých škol (ČVUT, ČZU, JU, MENDELU, MU, TUL, UHK, UJEP, UK, UP, UPa, UTB, VŠB-TUO, VUT, ZČU), 9 ústavů AV ČR (BC, FZÚ, ÚBO, ÚEB, ÚEM, ÚCHP, ÚMG, ÚSMH, ÚPT), 3 veřejné výzkumné instituce mimo AV ČR (CDV, VÚVeL, VÚŽV), 3 státní příspěvkové organizace rezortu Ministerstva zdravotnictví (FN HK, FNUSA, NÚDZ, ÚHKT), 2 soukromé výzkumné organizace (CVŘ, SVÚM), které vyčerpaly 538 mil Kč z programu GAMA a 235 mil Kč z programu GAMA 2. Proplacené veřejné prostředky příjemcům z obou programů jsou znázorněny v grafu 4.

Graf 4: Celkové veřejné prostředky proplacené výzkumným organizacím z programů GAMA a GAMA2 na podporu a zefektivnění transformace výsledků VaV do praktických aplikací umožňujících jejich komerční využití

2.3. Seznam organizací a jejich CTT

Zjišťovali jsme, ve kterých sledovaných organizacích, tedy veřejných vysokých školách, veřejných výzkumných institucích (včetně ústavů AV ČR) a soukromých výzkumných organizacích, jsou veřejně přístupné informace o nabídce poskytované podpory v transferu znalostí a o výsledcích transferu. Návštěvou domovských stránek institucí a zadáním klíčových slov „transfer znalostí“, „transfer technologií“, „transfer“ jsme vyhledali buď existenci centra, nebo oddělení transferu znalostí / technologií, nebo alespoň odkaz na pracovnici / pracovníka touto problematikou se zabývající. Dalším zdrojem bylo dotazníkové šetření provedené na jaře 2023² a seznam členů platformy Transfera.cz.

Seznam institucí a adres domovských stránek odkazujících na Centrum transferu technologií či podobnou součást je uveden v tabulce 1. Informační obsah domovských stránek CTT je rozličný, od stručných informací po široké spektrum metodických pokynů pro původce / vědce, nabídek technologií, patentů a licencí pro podniky, výsledků transferu po příklady dobré praxe. Většina CTT nabízí seznámení se základními pojmy z oboru ochrany duševního vlastnictví a transferu technologií / znalostí, provádí vědce / původce procesem od vzniku potenciálního vynálezu až po jeho možné využití, nabízí služby podnikům zajímajícím se o znalosti vhodné ke komercializaci vzniklé v instituci, přináší přehled patentů. V některých případech jsou uvedeny číselné výsledky komercializace (počet patentů, počet licencí, počet založených či existujících spin-off firem, příjmy z transferu znalostí), odkazy na dokumenty zabývající se transferem znalostí.

Tabulka 1: Adresy domovských stránek odkazujících na Centrum transferu technologií či podobný útvar / Zdroj: vlastní zpracování

2.3.1 Dokumenty, doporučené postupy

Na domovských stránkách řady center transferu technologií je zveřejněno doporučení pro původce vynálezu, jak postupovat při uplatnění znalosti v praxi.

Některá CTT uvádějí odkaz na rozsáhlejší dokumenty zabývající se obecně duševním vlastnictvím. Sem patří například „Doporučení pro nakládání s duševním vlastnictvím pracovišť AV ČR“ [7], „Jak nakládat  s výsledky aplikovaného výzkumu? Průvodce pro akademické pracovníky, JU“ [8], „Úvod do problematiky duševního vlastnictví, JU, Kancelář transferu technologií“ [9], „Od výzkumu po využívání v praxi“ [10], „Právo duševního vlastnictví“, MU [11], „Služby pro soukromý a veřejný sektor, MUNI CTT“ [12] „Spolupráce a technologický transfer v oblasti chemie a biochemie“, VŠCHT [13], „Od výzkumu po využívání v praxi, UHK“ [10]. Masarykova univerzita zveřejnila závěrečnou zprávu z průzkumu Centra pro transfer technologií „Povědomí o transferu technologií a znalostí na Masarykově univerzitě“ [14].

Některá CTT zveřejnila metodické pokyny pro výzkumné pracovníky a studenty k transferu znalostí a komercializaci, např. FZU „Formuláře ke stažení“⁴, JU „Opatření rektora o nakládání s duševním vlastnictvím a o ochraně důvěrných informací na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích“⁵ , MENDELU „Jak chránit duševní vlastnictví“⁶, MU „Informační materiály CTT“⁷, UK „Interní předpisy UK“⁸, UP „Ochrana duševního vlastnictví“⁹, UTB „Směrnice“¹⁰, VŠB TUO „Ochrana duševního vlastnictví na VŠB-TUO“¹¹, „Pravidla poskytování licencí k předmětům duševního vlastnictví na VŠB TUO“¹², „Metodický pokyn k evidenci VaV výsledků nepodléhající řízení o zápisu u Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze“¹³, VŠCHT „Formuláře a dokumenty“¹⁴, ZČU „Vzory smluv“¹⁵. Několik CTT, která jsme vybrali jako příklady dobré praxe, jsou podrobněji popsány v kapitole 3.

2.3.2 Nabídky ke spolupráci

Na domovských stránkách některých center transferu technologií jsou zveřejněny nabídky ke spolupráci, nabídky technologií, patentů a licencí, např.:

CETTAV Praha: Databáze technologií a přístrojů (https://techtransfer.cas.cz/database/products?lang=CS),

ČVUT: Úspěšné komercializace (https://www.transfer.cvut.cz/#transfer),

FZÚ: Marketingový materiál (https://www.fzu.cz/vyzkum/vyzkumne-sekce-a-oddeleni/sekce-9/oddeleni-98/marketing),

JU: Seznam nabízených patentů (https://www.jctt.cz/cz/sluzby/technologie-patenty, https://www.jctt.cz/cz/sluzby/uzitne-vzory),

MU: Nabídka technologií (https://www.ctt.muni.cz/technologie),

ÚACH: Nabídka transferu technologií (https://www.iic.cas.cz/aplikace-a-sluzby/transfer-technologii),

ÚMCH: Seznam vynálezů a know-how nabízených k licenci (https://www.imc.cas.cz/cs/veda-a-vyzkum/licence),

ÚOCHB: Projects (https://www.iocbtech.cz/projects/humanhealth/, https://www.iocbtech.cz/projects/researchtools/, https://www.iocbtech.cz/projects/other-projects/),

UPa: Nabídka technologií (https://www.upce.cz/node/26100),

VŠB-TUO Ostrava: Patentové portfolio (https://www.vsb.cz/cs/spoluprace/patentove-portfolio/),

VŠCHT: Nabídka technologií k licencování (https://www.vscht.cz/spoluprace/prumysl-a-firmy/licence/nabidka-technologii#technologie), Patenty a užitné vzory (https://www.vscht.cz/spoluprace/prumysl-a-firmy/licence/patenty),

VUT: Aktuální nabídka technologií (http://www.spolupracesvut.cz/cz/aktualni-nabidka?start=6), Aktuální nabídka licencí (https://www.vut.cz/spoluprace/partnerstvi/licence),

ZČU: Our technologies (https://www.rektorat.zcu.cz/cs/Divisions/VYZ/Free_linceses).

2.3.3 Podpora transferu znalostí

Řada veřejných vysokých škol, které jsou aktivní v transferu znalostí, podchycuje a podporuje aktivity studentů i zaměstnanců různými formami, nejen upozorněním na dokumenty zabývající se duševním vlastnictvím či zveřejněním metodických pokynů. Příkladem jsou Dny transferu ČVUT¹⁶, speciální diskuzní setkání zaměřené na pomoc a podporu studentům i zaměstnancům ČVUT v otázkách transferu technologií, licenční fond ČVUT¹⁷ určený k podpoře zahraniční ochrany výsledků výzkumu a vývoje na ČVUT, které mají prokazatelný aplikační potenciál, MUNI Innovation Award¹⁸, veřejné ocenění a odměnění studentů a zaměstnanců Masarykovy univerzity, kteří se zasloužili nebo přispěli k praktickému uplatnění poznatků a činností MU, veletrh spolupráce s Masarykovou univerzitou Business Research Forum¹⁹, soutěž nápadů studentů Masarykovy univerzity Start your business²⁰, nabídka vzdělávacích a poradenských workshopů²¹ Mendelovy univerzity, volitelný předmět StartUp MENDELU²², soutěž Podnikavá hlava²³ Univerzity Palackého Olomouc, konference o podnikání Univerzity Palackého UP Business Camp²⁴, fond pro komercializaci VŠCHT Praha⁴⁹ pro podporu uplatnění výsledků výzkumu v praxi.

Podpora transferu znalostí na ÚOCHB²⁵ AV ČR má řadu podob a široký vějíř nabídek, zahrnujících podporu univerzit, podporu neziskových organizací a dalších projektů, pomoc během koronavirové krize, Nadační fond IOCB Tech.

Creative Business Network²⁶ je nezisková organizace, která se zabývá podporou startupů z oblasti kreativních průmyslů. Od roku 2012 každoročně pořádá mezinárodní soutěž Creative Business Cup, která má za cíl podporovat kreativní startupy z celého světa, propojovat je navzájem a pomoci jim při hledání investora i dobývání zahraničních trhů. Soutěž je určena pro startupy z kreativních odvětví, jako je například design, elektronika, software, počítačové hry, 3D tiskárny, móda, architektura, reklama, film, fotografie, gastronomie, volnočasové aktivity, hračky, hudba nebo audiovize.

Organizátorem českého národního kola²⁷ soutěže je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Ta hledá kreativní a inovativní startupy napříč Českem a prostřednictvím soutěže Creative Business Cup pomáhá ověřit jejich globální potenciál. Startupy mohou účastí v soutěži získat propojení se startupy a investory nejen z ČR, ale i z celého světa, usnadněný přístupu ke kapitálu, zpětnou vazbu od investorů a expertů z oboru.

2.4. Národní platforma Transfera.cz

Národní platforma Transfera.cz²⁸ je jednotná funkční platforma hájící zájmy transferové komunity v České republice s cílem posilovat a rozvíjet činnosti v oblasti transferu technologií a znalostí. Byla založena v roce 2014, v současnosti (listopad 2023) má 32 členů.

Transfera.cz nabízí (i) konzultace a poradenství v oblasti transferu technologií a znalostí, duševního vlastnictví, Proof of Concept aktivitách, postupování výsledků směrem k aplikační sféře apod.; (ii) poradenství při plánování a realizaci vědecko-výzkumných projektů s důrazem na aplikační výstupy, uplatnění výsledků projektů v praxi, při případné ochraně VaV výstupů a obecně při spolupráci s aplikační sférou; (iii) rekrutování případných hodnotitelů projektů v předmětné oblasti; (iv) konzultace a poradenství v oblasti evropské a mezinárodní spolupráce (prostřednictvím vlastní networkingové sítě a mezinárodní sítě pracovišť transferu technologií).

V databázi technologií Transfera²⁹ jsou prezentovány inovativní a komerčně využitelné projekty z univerzit a vědecko-výzkumných institucí z celé České republiky. Nabídka projektů je členěna do sedmi oblastí: informační vědy a matematika, inženýrství, potravinářství, sociální a humanitní vědy, teoretická a aplikovaná fyzika a chemie, věda o životě a zdraví, zemědělství a rostliny.

Platforma Transfera.cz je v komunitě veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných institucí a soukromých výzkumných institucí vnímána jako významný nástroj pro podporu transferu znalostí.

3. Příklady dobré praxe

V této kapitole uvádíme jako příklady dobré praxe několik institucí nebo součástí mateřské organizace, které mají podle našich zkušeností nadprůměrné až vynikající výsledky v komercializaci, podmíněné především výsledky badatelských týmů, které reprezentují, ale také kompetentním týmem i přehlednými informacemi, které o sobě poskytují.

3.1. CeTTAV

Centrum transferu technologií AV ČR³⁰ (CeTTAV) je specializovaným pracovištěm, které pomáhá vědeckým týmům a ústavům AV ČR s konkrétními případy komercializace výsledků. Poskytuje služby a poradenství v širokém spektru od vyhodnocení potenciálu, návrhu vhodného modelu komercializace, nalezení financování až po marketing a komunikaci výsledků. CeTTAV je prostředník i partner, jehož cílem je propojit vědecká pracoviště AV ČR s investiční či podnikatelskou scénou.

CeTTAV řídí i ambiciózní novinku, interní program AV ČR, Program rozvoje aplikací a komercializace, zkráceně PRAK³¹. Jedná se o nový koncept systematické podpory vědeckých pracovníků, který významně usnadní cestu výsledků výzkumu do praxe.

Zaměřením programu PRAK je zrychlení přenosu vědeckých poznatků do praxe a přímá podpora vědeckých týmů, které se chtějí zaměřit na transfer výsledků výzkumu s vysokou úrovní technologické připravenosti. Z přidělených prostředků mohou týmy financovat specializované odborné služby, na které doposud v rozpočtech pracovišť často nebyly peníze.

Portál transferu AV ČR³² pravidelně zveřejňuje informace a nabídky výsledků určené ke komercializaci. Jeho součástí je databáze technologií a přístrojů. Platforma komunikačně podporuje rozvoj transferu znalostí a technologií a propojuje všechna pracoviště AV ČR.

Databáze technologií a přístrojů je, s nadsázkou řečeno, výstavní skříní, která přináší výsledky výzkumu vhodné pro komercializaci a transfer v různé fázi TRL. Seznamuje s nabídkou zařízení a přístrojů vhodných pro využití subjekty z komerční i nekomerční sféry. Výsledky i přístroje jsou popsány formou strukturovaných produktových listů. V databázi je možné výsledky filtrovat podle různých kritérií, např. oborového rejstříku.

3.2. CTT MUNI

Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity³³. Posláním centra je podporovat uplatnění výsledků vědy a výzkumu v praxi, budovat mosty mezi akademickou a soukromou sférou, chránit a spravovat duševní vlastnictví MU a realizovat transfer technologií a znalostí. Mezi jeho aktivity patří Nabídka technologií³⁴. Nabídka technologií z laboratoří Masarykovy univerzity, pro které univerzita hledá komerční partnery pro další rozvoj či licencování.

MUNI Innovation Award 2023³⁵. Ocenění studentů a zaměstnanců Masarykovy univerzity, jejichž výstupy se podařilo úspěšně zavést do praxe, napomohly ke zdokonalení výrobků či služeb nebo jakkoli jinak přispěly ke zvýšení společenské relevance výzkumu Masarykovy univerzity. Ocenění je udělováno jednou za dva roky a laureáti mohou získat finanční odměnu v celkové výši až 1 milion Kč na další rozvoj projektů.

Business Research Forum³⁶. Veletrh spolupráce s Masarykovou univerzitou, pracovní a společenské setkání vědecko-výzkumných týmů univerzity, partnerů, zástupců soukromého i veřejného sektoru a odborné veřejnosti. Cílem akce je propojení univerzitního prostředí s aplikační sférou, představení úspěšných spoluprací fakult a ústavů MU s aplikační sférou nebo prezentace oceněných finalistů studentské soutěže Start Your Business. Součástí programu bývá slavnostní udílení cen MUNI Innovation Award.

Spin-off platforma MUNI³⁷. Na MU funguje od září 2021 spin-off platforma tvořící kontaktní a komunikační prostředí, které propojuje spin-off společnosti MU a univerzitu. Propojení pomocí platformy umožňuje rozvoj všech jejích členů, užší spolupráci a efektivnější podporu transferu technologií a komercializace. Členem platformy se může stát spin-off MU na základě svého vzniku nebo udělením statusu spin-off společnosti.

Spin-off společnosti Masarykovy univerzity³⁸. Na Masarykově univerzitě vzniklo dosud 22 spin-off společností, které rozvíjejí univerzitní duševní vlastnictví do formy produktů či služeb uplatnitelných na trhu.

3.3. ČVUT: INQBAY

ČVUT inkubátor InQbay³⁹ vznikl v roce 2018 jako výsledek snahy ČVUT podporovat vznik a úspěšné fungování univerzitních spin-offů zakládaných zaměstnanci, studenty a absolventy ČVUT. Je organizačně součástí Odboru pro transfer technologií a fundraising Rektorátu ČVUT, proto může těžit ze širokého spektra synergií a spolupráce s experty. Využívá jejich letitých zkušeností z praxe na vyšších manažerských pozicích nebo s fungováním vlastního spin-offu.

Při hodnocení projektů InQbay je rozhodující inovační a komerční potenciál, srozumitelně formulovaný záměr a odhodlání dosáhnout cíle. Při hodnocení InQbay spolupracuje kromě mentorů z praxe přímo s investory. ČVUT disponuje stoprocentní dceřinou „technologicky transferovou společností” ČVUT Tech s.r.o., jejímž prostřednictvím nabývá a spravuje podíly v univerzitních spin-offech.

InQbay zajišťuje vzdělávání a poradenství i těm, kteří mají teprve nápad anebo jsou v rané fázi podnikání, kdy jsou začínající firmy nejzranitelnější. Kromě obvyklého poradenství v oblasti podnikání a obchodních dovedností se lze propojit s odborníky na ochranu duševního vlastnictví, právní povědomí, psychologii, PR a marketing. Aktuálně v InQbay vzniká také Service Hub⁴⁰, kde začínající firmy naleznou doporučení na vyzkoušeného právníka, účetního nebo marketingovou agenturu, kteří jim poskytnou provozní podporu, tak aby se ony samy mohly věnovat vývoji produktu a jeho prodeji.

Nedávno byl založen akcelerátor a preakcelerátor Ingine, kde ČVUT spolupracuje s předními českými investory. Inkubátor ČVUT InQbay s V Sharp Venture Studiem, StartupYardem a Tensor Ventures nabízí unikátní příležitost 3–6měsíčního akceleračního a v případě potřeby i 3–6měsíčního preakceleračního programu, v rámci akcelerace nabízí také vstupní investici 25 tis. eur. Účastníci se během konzultací a mentoringu seznámí s tím, jak hledat a testovat své první zákazníky, dořešit vývoj produktu nebo model monetizace. Připravují se na první vstupní investici, případně na další kola financování.

Inkubátorem ČVUT InQbay prošla zhruba dvacítka firem, které našly své uplatnění na trhu a jejichž zakladatelé nyní pomáhají i jako mentoři (např. Smart Guide – mezinárodně úspěšný travel-tech spin-off absolventů ČVUT nebo BuiltMind – společnost, která se specializuje na dynamické oceňování nemovitostí v reálném čase). Existují i další příklady úspěšné komercializace (systém pro řízení bezpečnostních rizik nebo mobilní bezpečnostní betonové bariéry).

InQbay spolupracuje s celou řadou zahraničních i českých univerzit (např. úspěšný program Czech-Israeli Partnership Accelerator⁴¹). Na webových stránkách InQbay zájemci najdou interaktivní e-learningovou aplikaci pro oblast ochrany duševního vlastnictví, kde je možné si nejprve v podcastech vyslechnout krátkou „case study“ ke každému ze sedmi základních témat a následně si otestovat své znalosti. Nechybí ani souhrn informací z platné legislativy.

3.4. UK: CPPT a CUIP

Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy⁴², CPPT, bylo založeno v roce 2007 a položilo strukturované základy tohoto odvětví na univerzitě. Byl zde sestaven a edukován základní tým profesionálů, stejně tak jako spuštěny první Pre-seedové a Proof-of-Concept projekty. Postupným vývojem a rozšiřováním týmu zahrnujícím i zbudování sítě technologických skautů se oblast transferu znalostí a technologií etablovala na univerzitě a dala vzniknout dceřiné společnosti Charles University Innovations Prague a. s.⁴³, CUIP. Od roku 2018 tak CPPT i CUIP fungují paralelně, přičemž CUIP je orientováno na fáze transferu, zatímco CPPT se orientuje na vzdělávání, budování vnitřního univerzitního ekosystému a podporu.

CUIP se tak soustředí na komercializaci a technologický transfer inovací a technologií pocházejících z UK, postupným vývojem ovšem začalo navazovat spolupráce také s dalšími univerzitami v ČR. V současné době má na svém kontě na 99 poskytnutých licencí, 19 prodaných patentů či 10 realizovaných spin-off společností.

Mezi ně patří jedna z prvních ryze humanitních spin-off společností v ČR, která na základě poznatků z Pedagogické fakulty UK vytvořila interaktivní platformu FutureBooks pro digitální výuku. Na vzdělávání se soustředí také spin-off Charles Games, které v podobě herního studia stojí za produkcí her se vzdělávacím obsahem a světovým ohlasem, jako jsou Beecarbonize, Atentát 1942 nebo Svoboda 1945.

Společnost Genespector, jeden z nejúspěšnějších spin-offů CUIP, která se díky své diagnostické metodě během koronavirové pandemie stala klíčovým partnerem pro laboratoře po celé ČR a v současné době na svůj úspěch navazuje vývojem dalších vysoce pokročilých metod molekulární diagnostiky.

K dalším úspěšným spin-off společnostem se řadí také VDI Technologies, jejichž speciální metoda využívající vysokofrekvenční EKG dosahuje výrazného zkvalitnění péče u pacientů se srdečními poruchami. Založením stejnojmenné sesterské společnosti v USA akcentují svou orientaci na perspektivní americký trh.

Nejmladšímu spin-offu Additive Appearance dal za vznik unikátní software pro zdokonalení 3D tisku od výzkumníků z MFF UK, který si získal významného německého partnera.

3.5. ÚOCHB

3.5.1 IOCB Tech

IOCB Tech⁴⁴ (původně založená pod názvem IOCB TTO) je kanceláří pro transfer technologií a dceřinou společností Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Společnost propojuje výsledky základního výzkumu prováděného v ÚOCHB s potřebami komerčních partnerů, aby v konečném důsledku přinesla nové myšlenky v medicinální chemii, materiálových vědách a dalších oblastech chemie pro lidské použití.

Tým IOCB Tech podporuje řídicí a rozhodovací procesy v několika projektech zaměřených na nové léky a nové vědecké nástroje. Vědcům ÚOCHB poskytuje služby v oblasti due diligence analýz, studií tržního potenciálu a stará se o ochranu duševního vlastnictví. Dále poskytuje služby v managmentu rozvíjených projektů. Společnost je zodpovědná za vytváření sítí s komerčními partnery a vyhledávání průmyslových partnerů.

Před vznikem IOCB Tech, mezi lety 1995 a 2010, byly uzavřeny 4 licenční smlouvy týkající se projektů řešených na ÚOCHB. Po vzniku kanceláře, v letech 2010 až 2020, bylo uzavřeno 19 licenčních smluv týkajících se projektů ÚOCHB. Příjem z licenčních smluv činil za rok 2022 zhruba 3 miliardy Kč.

Ročně je podáváno do 10 přihlášek vynálezu a zhruba stejný počet je udělen (nepočítaje v to patentové rodiny v jednotlivých zemích). V současnosti se IOCB Tech stará o komercializaci 14 projektů.

K výrazným výsledkům patří např. licenční smlouvy s nejvýznamnějšími farmaceutickými a diagnostickými společnostmi, jako jsou Gilead, Novo Nordisk, Beckman Coulter či SHINE. Tyto licenční smlouvy přinášejí již konkrétní finanční prostředky ÚOCHB (a již významně překročily náklady, které do rozvoje těchto projektů ÚOCHB vložil) a je předpoklad, že podobné příjmy poplynou minimálně do roku 2026.

3.5.2 i&i Prague

Firma i&i Prague⁴⁵ (Inventions, Investments) byla založena v roce 2017, aby zastupovala Ústav organické chemie a biochemie ve spin-off společnostech, které z tohoto ústavu vzešly, ale také aby vyhledávala projekty s inovačním potenciálem mimo ústav a poskytovala jim předběžné financování i obchodní expertizu s podporou dalšího vývoje. Zaměřuje se na přenos nových technologií do praxe. Věnuje se inovacím v oblasti objevování léčiv, diagnostiky, MedTech a dalších oblastí Life Science pocházejících z akademických institucí. Tým i&i Prague podporuje vznik spin-off společností a prodej licencí. Investiční část firmy i&i Prague dala v roce 2021 základ týmu nově vznikajícího fondu rizikového kapitálu, i&i Biotech Fund.

i&i Prague s i&i Biotech Fund úzce spolupracuje na výběru nejvhodnějších projektů pro investici, zajištuje posouzení technologie startupu žádajícího o investici, jakož i posouzení ochrany duševního vlastnictví či kvality týmu.

i&i Prague se zaměřuje na časné projekty v oblasti přírodních věd, které často staví na desetiletích výzkumu a mají potenciál pro průlomové objevy a pomáhá jim v jejich přechodu od ryze vědeckých projektů k založení startupu a k funkčním firmám. Soustřeďuje se především na projekty z členských států Evropské unie, hlavní specializace leží ve střední a východní Evropě.

Inkubátor projektů i&i Prague poskytuje program pro rozvoj a přenos technologií biotechnologického výzkumu do komerčního prostředí. Pomáhá zaměřit projekt na skutečné potřeby trhu získáváním zpětné vazby od průmyslových partnerů. Konzultuje vývoj projektu a dohlíží na vytvoření startupu a přenos duševního vlastnictví (IP), obvykle uzavřením licenční smlouvy. Podporuje raný rozvoj projektu a kroky k založení startupu částkou až do výše 1 mil Kč (právní poradenství, IP strategie, HR). Pomáhá jak identifikovat potenciální seed investory, tak asistuje při následném vyjednávání.

3.5.3 i&i Biotech Fund

Investiční fond i&i Biotech Fund⁴⁶ (i&i Bio) s pobočkou Biotech Investments, s. r. o. sídlící v Praze byl založen v roce 2021 ve spolupráci Evropského investičního fondu (EIF) a i&i Prague. Fond vznikl s počátečním kapitálem přesahujícím 45 milionů eur, po vstupu dalších investorů disponuje celkovým kapitálem ve výši zhruba 53 milionů eur. Na zahájení prestižní spolupráce s EIF navázal vstup významných českých soukromých investorů a především příchod České spořitelny. Fond tak již za dva roky své existence prokázal, že je vhodným nástrojem pro různé druhy investorů.

I&i Bio se soustředí na investice do akademických spin-off společností, v prvních pěti letech svého působení jich plánuje podpořit více než dvacet. Investuje do evropských společností v oblasti biologických věd, které se zaměřují na objevování léků, zdravotnické prostředky, diagnostiku a digitální zdraví. Fond má síť partnerů, kteří technologie vyhodnocují, v některých případech je i testují. Může tak poskytnout cennou zpětnou vazbu nebo dokonce potvrzení efektivity nezávislými odborníky z oblasti výzkumu a vývoje.

3.5.4 Nadační fond IOCB Tech

Nadační fond IOCB Tech⁴⁷ byl založen v roce 2022 společností IOCB Tech, která působí při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a soustředí se na přenos poznatků základního výzkumu do praxe a využívání duševního vlastnictví k obchodním a průmyslovým účelům.

Jeho posláním je přispívat k rozvoji vědy a praktickému využití jejích výsledků v životě. Posiluje rovněž povědomí veřejnosti o zásadním přínosu vědeckého bádání. Fond financuje širokou paletu projektů. Zaměřuje se na pomoc konkrétním vědcům a projektům či na získávání zahraničních výzkumných pracovníků pro českou vědu. Podporuje také studijní pobyty a výměnu zkušeností mezi vědci a studenty nebo podnětné projekty zaměřené na popularizaci vědy a jejího přínosu pro společnost.

4. Závěr

Pro podporu komercializaci výsledků výzkumu a vývoje vznikala v minulosti, zejména na veřejných vysokých školách a ústavech AV ČR, pracoviště nebo byly pověřeny dedikované osoby, jejichž úkolem bylo podpořit zaměstnance i studenty v aktivitách ochrany předmětů duševního vlastnictví a tržního uplatnění těchto výsledků.

Nástroje pro komercializaci výsledků výzkumu a vývoje byly podpořeny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy výzvami ze dvou operačních programů zaměřenými na vytvoření či modernizaci center transferu technologií. Příjemci dotací v celkové výši 1,52 mld. Kč bylo celkem 26 výzkumných organizací ze všech čtyř v této práci sledovaných sektorů – veřejných vysokých škol, ústavů Akademie věd ČR, ostatních veřejných výzkumných institucí mimo AV ČR a soukromých výzkumných organizací. Další dotace z veřejných zdrojů na podporu komercializace byly poskytnuty z programů GAMA a GAMA 2 TA ČR pro 33 výzkumných organizací, které z obou programů čerpaly 772 mil. Kč. Šest výzkumných organizací sídlících v Praze vyčerpalo z operačního programu Praha-Pól růstu 301 mil. Kč na aktivity vedoucí ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí nástroje proof-of-concept. Výsledkem těchto intervencí byla kvalitativní změna v postupech a výsledcích komercializace v řadě výzkumných organizací, která se projevila jak vytvořením podpůrných nástrojů a služeb pro výzkumníky a studenty, tak nabídkami pro externí, zejména průmyslové partnery. Několik veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí má již zavedenu širokou škálu nástrojů, které se začínají pozitivně projevovat i v dosažených výsledcích transferu znalostí a komercializace. Analýza těchto výsledků zahrnující přihlášky vynálezů, udělené patenty, platné užitné vzory, licenční smlouvy, založené spin-off společnosti, příjmy z licenčních poplatků, příjmy ze smluvního výzkumu, příjmy z dividend a z prodeje spin-off společností, příjmy ze vzdělávacích kurzů a příjmy z konzultací a poradenství je obsahem připravovaného článku pro časopis ERGO (autoři V. Růžička, Z. Kučera, M. Kostic) Komercializace výsledků výzkumu a vývoje.

Z příkladů dobré praxe jednoznačně vybočuje Ústav organické chemie a biochemie AV ČR. Především zásluhou mnohaletých vysokých příjmů z licenčních poplatků, nesporně však i díky osvícenému managementu ústav postupně založil čtyři součásti zahrnující centrum transferu technologií IOCB Tech, investiční fond i&i Biotech Fund, nadační fond IOCB Tech a firmu i&i Prague zastupující ústav ve spin-off společnostech a vyhledávající projekty s inovačním potenciálem. Jinými příklady je dceřiná společnost Univerzity Karlovy, Charles University Innovations Prague a. s., která se podílela mimo jiné na založení spin-off společnosti GeneSpector, poskytující kompletní řešení laboratorní diagnostiky onemocnění covid-19, nebo Centrum transferu technologií Masarykovy univerzity, kde bylo vytvořeno několik nástrojů pomáhajících studentům i zaměstnancům přenášet vědění a technologie do praxe, např. MUNI Innovation Award, Business Research Forum, spin-off platforma.

Kvantifikace dopadu dotací ze strukturálních fondů i z programů TA ČR na rozvoj komercializace výsledků výzkumu a vývoje je obtížná zejména ze dvou důvodů. Zaprvé, časové období pro hodnocení přínosu nových či modernizovaných center transferu technologií na úspěšnost a finanční přínosy komercializace je zatím příliš krátké. Zadruhé, s výjimkou příjmů z transferu znalostí uvedených ve sbírce listin seznamu výzkumných organizací (s výhradou nejasné kategorizace zahrnutých příjmů⁴⁸) a s výjimkou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které již po více než 10 let systematicky shromažďuje data o příjmech a výdajích veřejných vysokých škol zahrnujících i příjmy z transferu znalostí, pro ostatní sektory výzkumných organizací data pokrývající všechny organizace sektoru neexistují. Analýza všech složek výstupů komercializace v sektorech výzkumných organizací je pak obtížná. Je možné pouze konstatovat, že většina příjemců dotace na vybudování či modernizaci center transferu technologií má dedikovanou domovskou stránku, v několika institucích zahrnující vyčerpávající informace pro výzkumníky, případně studenty, i pro externí zájemce o výsledky vhodné pro praktické uplatnění. Jen ve výjimečných případech neposkytuje příjemce dotace na podporu transferu znalostí a komercializace žádné veřejně dostupné informace o pracovišti pro transfer znalostí / technologií.

 

Poděkování: Autor děkuje Monice Dobiášové, ČVUT, Martinu Fuskovi, ÚOCHB, Evě Janouškovcové, MU, Lucii Přívětivé, UK, Martinu Smekalovi, AV ČR za úpravu a doplnění příslušných oddílů v části Příklady dobré praxe.

 

Autoři: Vlastimil Růžička
Text vyšel v časopise Ergo Technologického centra Praha 

---

Odkazy a zkratky:

¹ Transfer znalostí (anglický termín knowledge transfer) byl v předchozí verzi Rámce Evropské komise pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01) definován jako proces, jehož cílem je získávání, shromažďování a sdílení explicitních a implicitních znalostí včetně dovedností a kompetencí v hospodářských i nehospodářských činnostech, jako jsou spolupráce při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, zakládání společností typu spin-off, publikace a mobilita výzkumných pracovníků a dalších osob, jež se podílejí na těchto činnostech. V aktuální verzi Rámce (2022/C 414/01) je definice identická, v českém překladu se používá termín předávání znalostí.

² Problematikou se bude zabývat připravovaný článek „Komercializace výsledků výzkumu a vývoje“. (autoři V. Růžička, Z. Kučera, M. Kostic) zahrnující i stručný popis dotazníkového šetření.

³ Viz https://www.cvrez.cz/cs/o-nas/spoluprace: „Nedílnou součástí dnešních aktivit společnosti je také intenzivní spolupráce s průmyslem v České republice i v zahraničí a odpovídající transfer technologií a znalostí.“

⁴ https://www.fzu.cz/vyzkum/vyzkumne-sekce-a-oddeleni/sekce-9/oddeleni-98/ke-stazeni

⁵ https://www.jcu.cz/images/UNIVERZITA/Dokumenty/opatreni-rektora/platna-opatreni/2022/r_493_onakladani-s-dusevnim-vlastnictvim-a-o-ochrane-duvernych_p60490.pdf

⁶ https://rtt.mendelu.cz/informace-pro-zamestnance/25017-ochrana-dusevniho-vlastnictvi

⁷ https://www.ctt.muni.cz/dusevni-vlastnictvi/formulare-smernice-a-prirucky-ke-stazeni

⁸ https://cppt.cuni.cz/CPPTN-287.html

⁹ https://www.vtpup.cz/ochrana-dusevniho-vlastnictvi

¹⁰ https://uni.utb.cz/smernice/

¹¹ https://www.vsb.cz/export/sites/vsb/ctt/.content/galerie-souboru/ODV-smernice.pdf

¹² https://www.vsb.cz/export/sites/vsb/ctt/.content/galerie-souboru/pravidla-poskytovani-licenci.pdf

¹³ https://www.vsb.cz/export/sites/vsb/ctt/.content/galerie-souboru/metodika-k-evidenci.pdf

¹⁴ https://www.vscht.cz/veda-a-vyzkum/transfer-technologii/formulare-a-dokumenty

¹⁵ https://www.rektorat.zcu.cz/cs/Divisions/VYZ/TDV_transfer

¹⁶ https://inqbay.cvut.cz/#sluzby

¹⁷ https://www.transfer.cvut.cz/licencni-fond/

¹⁸ https://www.ctt.muni.cz/sluzby/mia2023

¹⁹ https://www.ctt.muni.cz/sluzby/brf2023

²⁰ https://podnikavost.muni.cz/start-your-business

²¹ https://rtt.mendelu.cz/informace-pro-zamestnance/26071-planovane-workshopy

²² https://rtt.mendelu.cz/32240n-startup-mendelu

²³ https://www.podnikavahlava.cz/

²⁴ https://www.vtpup.cz/up-business-camp

²⁵ https://www.uochb.cz/cs/podpora-ceske-vedy-a-csr

²⁶ https://www.cbnet.com/

²⁷ https://creativebusinesscup.cz/

²⁸ https://www.transfera.cz/

²⁹ https://portfolio.transfera.cz/cs/prehled-technologii/

³⁰ https://www.ssc.cas.cz/cs/sluzby/konzultacni-sluzby/centrum-transferu-technologii-av-cr/

³¹ https://techtransfer.cas.cz/sluzby/program-prak/

³² https://techtransfer.cas.cz/

³³ https://www.ctt.muni.cz/o-spin-off/spin-off-spolecnosti

³⁴ https://www.ctt.muni.cz/technologie

³⁵ https://www.ctt.muni.cz/sluzby/mia2023

³⁶ https://www.ctt.muni.cz/sluzby/brf2023

³⁷ https://www.ctt.muni.cz/o-spin-off

³⁸ https://www.ctt.muni.cz/o-spin-off/spin-off-spolecnosti

³⁹ https://inqbay.cvut.cz/

⁴⁰ https://inqbay.cvut.cz/service-hub-predstaveni-partneru/

⁴¹ https://cip-accelerator.cvut.cz/

⁴² https://cppt.cuni.cz/CPPTN-1.html

⁴³ https://www.cuip.cz/

⁴⁴ https://www.iocbtech.cz/about-us?person=1&section=1

⁴⁵ https://www.iniprague.com/

⁴⁶ https://www.inibio.eu/

⁴⁷ https://nf-iocbtech.cz/

⁴⁸ Viz připravovaný článek pro časopis ERGO (autoři V. Růžička, Z. Kučera, M. Kostic) Komercializace výsledků výzkumu a vývoje.

⁴⁹ https://www.vscht.cz/files/uzel/0065310/0002~~U1RwSS1OLEktylcwMjAyAgA.pdf?redirected

[1] Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, 2011. [Online]. 

https://www.opvavpi.cz/cs/siroka-verejnost/prehled-ukoncenych-vyzev/vyzvy-v-ramci-prioritni-osy-3/vyzva-cislo-3-3-centra-transferutechnologii-po-3-op-vavpi.html [Přístup získán 16. 3. 2022].

[2] Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, 2018. [Online].

https://opvvv.msmt.cz/vyzva/copy-vyzva-c-02-16-014-budovani-expertnichkapacit-transfer-technologii-ukoncena.htm [Přístup získán 22. 3. 2023].

[3] Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, 2019. [Online]. 

https://opvvv.msmt.cz/vyzva/vyzva-c-02-18-054-rozvoj-kapacit-provyzkum-a-vyvoj-ii.htm [Přístup získán 22. 3. 2023].

[4] Operační program Praha – Pól růstu, 2014. [Online].

https://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/zivot_v_praze/podnikani/dobre_vedet/operacni_program_praha_pol_rustu.html [Přístup získán 13. 12. 2023].

[5] Evropské fondy v ČR, Programové období 2007-2013, 2011. [Online]. 

https://www.dotaceeu.cz/cs/evropske-fondy-v-cr/programoveobdobi-2007-2013/cerpani-v-obdobi-2007-2013 [Přístup získán 14. 2. 2019].

[6] „Evropské fondy v ČR, Programové období 2014-2020,“ 1 03 2023. [Online].

https://www.dotaceeu.cz/cs/statistiky-a-analyzy/seznamy-prijemcu [Přístup získán 29. 11. 2022].

[7] Doporučení pro nakládání s duševním vlastnictvím, AV ČR, Praha, 2017.

[8] Jak nakládat s výsledky aplikovaného výzkumu? Průvodce pro akademické pracovníky, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2015. [Online].

https://www.jctt.cz/images/JU%20pruvodce_FINAL_CZ_web.pdf [Přístup získán 20. 3. 2023].

[9] R. Štemberková, M. Slobodník, P. Matulová, P. Zdřálek a J. Černý: Úvod do problematiky duševního vlastnictví, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Kancelář transferu technologií, 2018.

[10] P. Marešová, V. Bureš, R. Štemberková, P. Matulová, O. Krejcar, J. Toman a D. Škodová Parmová: Od výzkumu po využívání v praxi. Vše kolem tranferu znalostí a technolgií, GAUDEAMUS Univerzita Hradec Králové, 2020.

[11] P. Koukal, M. Myška, H. Pullmannová, T. Vojtíšková a J. Zibner: Právo duševního vlastnictví, 2010. [Online].

https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/praf/2019podzim/dusevni_vlastnictvi/web/index.html  [Přístup získán 10. 10. 2023].

[12] Služby pro soukromý a veřejný sektor, Masarykova univerzita, Centrum pro transfer technologií, Brno, 2022.

[13] A. Vlk, K. Kovaříčková a M. Fusek: Věda pro společnost, VŠCHT Praha, 2020.

[14] Povědomí o transferu technologií a znalostí na Masarykově univerzitě, MU, Brno, 2021.