S tím, jak Chorvatsko rozšiřuje své úsilí v oblasti transferu technologií a komercializace výzkumu, zůstávají otázky týkající se dlouhodobého financování, institucionální podpory a sladění akademické a průmyslové sféry. V tomto rozhovoru hovoří Alexander Sirois, konzultant společnosti UNICO, o klíčových rozdílech mezi oběma zeměmi, o posledním vývoji v Chorvatsku a o širších výzvách, kterým čelí oba inovační ekosystémy: „Potřebujeme čas, ambice a větší podporu inovačního ekosystému zdola nahoru.”
V loňském roce společnost UNICO oficiálně otevřela svou pobočku v Záhřebu a vy jste její tváří. I za tu krátkou dobu jsou jistě patrné některé rozdíly v obou ekosystémech...
Řekl bych, že Chorvatsko je v oblasti transferu technologií několik let za Českou republikou. Ekosystém postrádá celkovou vyspělost a teprve se začíná propojovat, ale zároveň enormně rychle roste. Je zde velký tlak na mobilizaci naší vědecké základny směrem k průmyslovým aplikacím, ale tyto věci se nedějí ze dne na den.
Na začátku je také důležité říct, že Chorvatsko je silně závislé na službách, konkrétně na cestovním ruchu a v technologickém kontextu na softwaru jako službě (SaaS). Chorvatsko navíc nemá ve srovnání s Českem tak rozvinutou domácí průmyslovou základnu, z čehož pramení řada rozdílů.
Pokud jde o údaje, zdá se, že vládní výdaje na výzkum a vývoj (GERD) v Chorvatsku vzrostly díky financování z Recovery and Resilience Facility (RRF) a na něj navazujícího Evropského strukturálního investičního fondu (ESIF), ale chybí dlouhodobé národní financování a není jisté, jak bude skladba strategií vypadat po roce 2027 (RRF je celoevropský finanční nástroj na podporu evropských ekonomik po pandemii covid-19, v Česku je z něj financován Národní plán obnovy, pozn. red.).
Chorvatsko má přibližně 3,5krát méně výzkumných pracovníků než Česká republika, ačkoli jeho populace je pouze 2,8krát menší. To naznačuje, že vědecká kariéra v Chorvatsku stále není dostatečně atraktivní. Zajímavé je srovnání zapojení obou zemí do programu Horizont Evropa, kde Chorvatsko jen zřídka vystupuje jako hlavní řešitel projektů. To může odrážet nedostatečnou kapacitu pro podávání žádostí nebo absenci excelentních projektů aplikovaného výzkumu, ale při znalosti chorvatské vědy bych zdůraznil to první. To se naštěstí pravděpodobně změní, protože EU klade větší důraz na zázemí pro země rozšíření, jako je Chorvatsko.
Jaká je situace z hlediska financování vědy a výzkumu?
Chorvatští inovátoři jsou do značné míry závislí na grantech a sedmiletých evropských rozpočtech, což vytváří nejistotu a neefektivitu. Z toho, co jsem viděl, je financování v České republice více decentralizované a bližší výzkumu, a existuje také soukromé financování, které v Chorvatsku téměř zcela chybí. Například v Česku drží rozpočet programu Proof-of-Concept výzkumné organizace a mohou rozhodovat mnohem blíže vědě. V Chorvatsku vidím větší důraz na transparentnost, což však nejde zcela ruku v ruce s rychle se měnícími potřebami špičkového výzkumu.
Kdybyste měl jmenovat tři běžné neduhy ekosystému, jaké by to byly?
Zaprvé mám dojem, že v obou zemích se na veřejné zakázky pohlíží s nedůvěrou, což brání spolupráci ve výzkumu. Za druhé si spolu s českými kolegy stěžujeme na nedostatečnou kontinuitu politik a strategií po každé změně vlády. V Chorvatsku jsme měli určitou návaznost, ale ani ta neznamenala vždy konzistentní kombinaci strategií. A konečně vnímám také informační asymetrii mezi akademickou sférou a průmyslem, která přetrvává navzdory programům na její překlenutí. K tomu potřebujeme čas, ambice a větší podporu ekosystému zdola nahoru prostřednictvím subjektů, jako je UNICO.
A co naopak dobrého se děje v Chorvatsku a kde vidíte využití našich odborných znalostí UNICO?
Vidím pokrok v budování kapacit pro transfer technologií a rostoucí zájem soukromých investorů o univerzitní spin-off technologie. S příchodem nových hráčů, jako je Vesna Deep Tech Fund, kteří financují inovace zaměřené na výzkum, nebo rizikových fondů, jako je AYMO, se zdá, že v Chorvatsku je více prostoru pro zahájení něčeho nového. Vláda a subjekty zabývající se transferem technologií jsou zároveň skutečně aktivní ve svých snahách o větší mobilizaci komercializace výzkumu.
V této souvislosti je pro subjekty, jako je UNICO, klíčové, aby propojily všechny tyto rozmanité zájmy a pomohly výzkumným pracovníkům učinit ta nejlepší rozhodnutí pro vybudování jejich spin-offů a startupů v úspěšné podniky. V Česku to aktivně děláme již téměř deset let a nyní je ideální čas tuto mezeru překlenout v Chorvatsku.
A nejdůležitější otázka na závěr: Praha nebo Záhřeb?
Díky UNICO mám to štěstí, že si nebudu muset vybírat (úsměv) ... ale Záhřeb, protože nás tam čeká ještě hodně práce.
Zdroj: UNICO
- Autor článku: ne
- Zdroj: UNICO
