Mitochondriím se přezdívá elektrárny buněk. Jejich nesprávné fungování je příčinou řady onemocnění, ale zároveň jsou „Achillovou patou“‎ nádorových buněk.

Před pár lety bylo nano všude: nanomateriály, nanonátěry čistící vzduch, nanoroboti… Teď slýcháme o nanorouškách. Kam se ale poděl zbytek? „Nano nezmizelo, spíše nám jen zdomácnělo,“ říká Vladimíra Petráková, vědkyně zkoumající nové nanomateriály.

Od začátku roku ochromuje svět koronavirová pandemie. Zcela stranou zájmu přitom tiká jiná časovaná bomba – doba, kdy přestanou účinkovat antibiotika. Stihneme tomu zabránit? Jaroslav Hrabák, který se antibiotickou rezistencí zabývá, doufá, že ano. „Antibiotická rezistence stoupá, ale řada států a iniciativ na to reaguje, věřím, že včas.“ 

Už za pár let si budeme moct sami doma zkontrolovat, zda potraviny neobsahují škodlivé látky nebo alergeny. Postačí jednoduchý test a aplikace v mobilu.

Kateřina Chládková vede vědecký tým, který jako jeden z mála na světě studuje, jak se učíme mateřský jazyk už v nejranějších fázích vývoje. Češtině se věnují jako jediní. „Pro náš výzkum je výhodou, že je v Česku zvykem zůstávat několik dní v porodnici, a tak získáme čas i dostatek miminek pro výzkum,“ popisuje. V Británii nebo v Nizozemsku, kde je zvykem jít pár hodin po porodu domů, výzkum raného osvojování jazyka téměř neprobíhá.

Rozjíždí se byznys se sekvenováním vlastního mikrobiomu a probiotik na míru. Stále však nevíme, jak má vlastně vypadat zdravý mikrobiom.

Planetolog Petr Brož se zabývá výzkumem Marsu už deset let. V laboratorních podmínkách dokázal, že marsovské bahno teče podobně jako láva.

Objev Čecha Aleše Hrabce by mohl mnohonásobně zrychlit ukládání dat na pevné disky a snížit energetickou náročnost počítačů.