Nejlepší mozky z chudších zemí odcházejí do těch bohatých. Češi už se začínají vracet. Existuje měřítko, které vypovídá o rozvoji státu víc než HDP na hlavu, index lidského rozvoje nebo hrubé národní štěstí. Řeč je o disciplíně zvané lidský kapitál.

Výzkum vzácných onemocnění, kterými často trpí jen pár jedinců na světě, přináší nečekané a zásadní objevy. Systematickým studiem genetických příčin a biologických mechanismů vzácných vlastností či nemocí tak můžeme podle vědce a lékaře Stanislava Kmocha, který vede Národní centrum lékařské genomiky, postupně pochopit fungování genů i celého organismu.

Měly vaše děti druhý lednový víkend za domácí úkol počítat ptáky na krmítku? Pokud ano, i vy jste se zapojili do jednoho z projektů občanské vědy – vědeckých výzkumů, se kterými pomáhá široká veřejnost. Projekt Ptačí hodinka, při němž dobrovolníci každoročně na začátku ledna počítají po dobu jedné hodiny ptáky na krmítku, je jedním z vůbec nejpopulárnějších.

Týdeník Hrot přináší přehled toho, co se povedlo českým vědcům a vědkyním působícím v Česku i v zahraničí v loňském roce. Rok 2020 bude asi již navždy spojován s virem SARS-CoV-2. Platí to i ve vědě; řada vědců a vědkyň zastavila své vědecké projekty a vrhla se na řešení pandemie.

Umělé inteligenci AlphaFold se podařila revoluce v biologii – s vysokou přesností umí určovat prostorovou strukturu proteinů.Tu zprávu jste už možná zaznamenali, obletěla svět. Málo se ví, že se na této revoluci přímo podílí i Čech, Augustin Žídek, se kterým se týdeníku Hrot nyní podařilo spojit.

Mitochondriím se přezdívá elektrárny buněk. Jejich nesprávné fungování je příčinou řady onemocnění, ale zároveň jsou „Achillovou patou“‎ nádorových buněk.

Před pár lety bylo nano všude: nanomateriály, nanonátěry čistící vzduch, nanoroboti… Teď slýcháme o nanorouškách. Kam se ale poděl zbytek? „Nano nezmizelo, spíše nám jen zdomácnělo,“ říká Vladimíra Petráková, vědkyně zkoumající nové nanomateriály.

Od začátku roku ochromuje svět koronavirová pandemie. Zcela stranou zájmu přitom tiká jiná časovaná bomba – doba, kdy přestanou účinkovat antibiotika. Stihneme tomu zabránit? Jaroslav Hrabák, který se antibiotickou rezistencí zabývá, doufá, že ano. „Antibiotická rezistence stoupá, ale řada států a iniciativ na to reaguje, věřím, že včas.“ 

Už za pár let si budeme moct sami doma zkontrolovat, zda potraviny neobsahují škodlivé látky nebo alergeny. Postačí jednoduchý test a aplikace v mobilu.

Kateřina Chládková vede vědecký tým, který jako jeden z mála na světě studuje, jak se učíme mateřský jazyk už v nejranějších fázích vývoje. Češtině se věnují jako jediní. „Pro náš výzkum je výhodou, že je v Česku zvykem zůstávat několik dní v porodnici, a tak získáme čas i dostatek miminek pro výzkum,“ popisuje. V Británii nebo v Nizozemsku, kde je zvykem jít pár hodin po porodu domů, výzkum raného osvojování jazyka téměř neprobíhá.