Pokročilé granty Evropské výzkumné rady ( ERC Advanced Grants) jsou určeny na podporu vynikajících vědců a vědkyň v jakémkoli oboru ve fázi kariéry, kdy jsou již etablovanými vedoucími výzkumnými pracovníky s uznávanými vědeckými výsledky. Cílem grantů je podpořit vysoce riskantní vědecké projekty, které mají průlomový potenciál.
Aktuální výzva k předkládání návrhů přilákala téměř 1 650 žádostí, které následně procházely velmi náročným výběrovým řízením. Celková úspěšnost byla 13,2 %. Vědkyně a badatelky specificky podaly 23 % všech žádostí, což je dosud nejvyšší míra účasti žen v grantových výzvách pro pokročilé vědce. „Tito noví příjemci grantů ERC pro pokročilé jsou důkazem vynikající kvality výzkumu prováděného v celé Evropě. Obzvláště mě těší, že je mezi nimi tak vysoký počet výzkumných pracovnic,“ komentovala výsledky aktuální výzvy Maria Leptin, předsedkyně Evropské výzkumné rady.
Nejúspěšnější opět Němci
Obecně bylo nejvíce přihlášených projektů z oborů technických věd a věd o neživé přírodě. V této výzvě se z těchto oborů přihlásilo 711 projektů a uspělo v nich 94 projektů. Vědy o živé přírodě a sociální a humanitní vědy měly poměrně porovnatelné výsledky. Ve vědeckých oborech týkajících se živé přírody se do výzvy přihlásilo 467 projektů a uspělo z nich 64. V sociálněvědních a humanitních oborech se do výzvy přihlásilo 469 projektů, přičemž uspělo 60 z nich.
Vědci a vědkyně podpoření v této výzvě budou realizovat své projekty ve 20 zemích Evropy, přičemž největší počet projektů putuje do Německa (37), Velké Británie (35), Francie (32) a Španělska (16). Samotní vítězové pocházejí z celého světa – zastoupeno je 27 národností, zejména Němci (36 výzkumníků a výzkumnic), Francouzi (32), Italové (21), Britové (19).
Česká republika, respektive výzkumníci z českých institucí, v této výzvě uspěly se čtyřmi granty. Letos jsme tak uspěly se stejným počtem projektů jako Finsko, Portugalsko nebo Rakousko. Ostatní země z Visegrádské čtyřky dopadly o poznání hůře. Slovensko ani Maďarsko nezískalo podporu pro žádný projekt, Polsko uspělo se dvěma projekty.
Minulý rok byla ale podobně neúspěšná i Česká republika. Nezískala žádný úspěšný projekt z předcházející ERC Advanced Grants.
Dva granty pro dva bratry
Letošními oceněnými z Česka jsou také Pavel a Tomáš Jungwirthovi. Pavel Jungwirth, který vede v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) vědeckou skupinu Molekulové modelování, získal podporu na projekt nazvaný Q-Škálování: Modelování iontově řízených biologických procesů pomocí správné sady molekulových nástrojů (Q-Scaling: Modelling Ion-Controlled Biological Processes with the Correct Molecular Toolbox). Jádrem projektu je zpřesnění popisu iontů v biologických systémech za pomoci strojového učení.
„To, co by dřív dělalo 20 lidí 20 let, může za pomoci umělé inteligence zvládnout pětičlenný tým za pět let,“ říká Pavel Jungwirth. Na pětiletý výzkum získal skoro 60 milionů korun (dva a půl milionu eur), což je maximální udělovaná částka finanční podpory na jeden projekt.
Také Tomáš Jungwirth dosáhl v podpoře svého projektu na maximální částku, kterou Evropská výzkumná rada v této kategorii grantů poskytuje. Ve svém projektu nazvaném Altermagnetismus a spintronika bez magnetizace a relativity (Altermagnetism and spintronics without magnetization and relativity) chce ukázat, jak unikátní vlastnosti mají nedávno objevené altermagnety.
Tyto materiály vykazují výhody jak feromagnetických (projevují se tradičními magnetickými vlastnostmi), tak antiferomagnetických („skrytě“ magnetických) materiálů. „Altermagnety kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů a zároveň mají vlastnosti, které nenabízí žádná ze dvou tradičních magnetických tříd,“ říká Tomáš Jungwirth, jenž působí jako vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu AV ČR (FZÚ). „Tímto pomůžeme otevřít nové směry výzkumu a vývoje ve spinové fyzice, nanoelektronice a optoelektronice,“ dodává vědec.
Pavel Jungwirth (vlevo), Tomáš Jungwirth (vpravo), Foto: Akademie věd ČR
Strojové učení nové generace
Dalším oceněným v této výzvě je Josef Šivic z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení technického v Praze. Ten získal podporu pro svůj výzkum v oblasti inteligentních počítačových systémů schopných učit se v dynamicky měnícím se světě.
Jeho podpořený projekt FRONTIER (Federated foundational models for embodied perception) spojuje počítačové vidění, strojové učení a robotiku a jeho cílem je vyvinout novou neurální architekturu, která kombinuje rozsáhlé neuronové sítě s učícími se fyzikálními simulačními komponenty.
Nejambicióznějším cílem výzkumu je vyvinout algoritmy, které by umožňovaly strojům navzájem sdílet nabyté zkušenosti a tím se lépe a rychleji naučit fungovat s okolním světem. To je ale velmi těžké, protože jednotlivé stroje budou řešit různé úkoly v rozdílných prostředích.
„Naší výzvou je vyvinout primární neuronové modely pro systémy s fyzickým tělem, které zohlední fyzikální a geometrickou strukturu světa, a umožní sdílet a zobecňovat nabyté zkušenosti napříč různými systémy, úkoly, situacemi a prostředími,“ říká Josef Šivic a vysvětluje praktické využití: „Příkladem může být robot jako domácí asistent, robot v továrně, samořiditelné auto, ale i robot chirurg. Všechny tyto systémy mají nějaké fyzické tělo, proto potřebují vnímat okolní svět, uvažovat o něm a interagovat s ním. Současné velké neuronové modely toho ale schopné nejsou, nebo mají v tomto směru jen velmi omezené schopnosti.”
Josef Šivic, Foto: J. Ryszawy, ČVUT
Čtvrtým oceněným z Česka je Michal Holčapek z Univerzity Pardubice. Ten získal podporu na svůj projekt s názvem Oncolipidomics: Why is lipidomic dysregulation pattern in blood similar for various cancers? „Zisk tohoto grantu je největším úspěchem mojí vědecké kariéry,“ říká Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice. „Doposud se moje skupina zabývala analýzou lipidů s cílem včas diagnostikovat maligní nádorová onemocnění. Pomocí ERC grantu chceme objasnit mechanismus, proč ke změnám vůbec dochází. To by mohlo mít i zásadní dopad na zlepšení léčby, nejenom na diagnostiku,“ dodal Michal Holčapek.
Michal Holčapek, Foto: Univerzita Pardubice
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ERC (1, 2), České vysoké učení technické v Praze, Akademie věd ČR, Univerzita Pardubice
