Výzkumníci se zaměří na studium celé škály materiálů od silikátů pro 3D tisk, hybridních betonových směsí přes materiály pro akumulaci a transport vodíku nebo pro brzdové systémy automobilů až po nanokompozitní materiály a solární palivové články.
Podle odborníků nelze energetickou transformaci a udržitelnost omezit jen na hledání nových zdrojů energie. Neméně důležité je i snižování energetické náročnosti průmyslu, kde materiálové inženýrství hraje rozhodující roli.
„Základním úkolem projektu je vyvinout nové materiály a technologie pro aplikace v různých průmyslových odvětvích, které pomohou zefektivnit výrobu, zvýší účinnost technologií a přispějí ke zvýšení životnosti zařízení i konstrukcí. To povede ke snížení energetické a surovinové náročnosti průmyslu a v konečném důsledku budou mít tyto inovace pozitivní vliv na životní prostředí a ekonomiku,“ uvedl hlavní řešitel projektu Bohumír Strnadel z Materiálově technologické fakulty VŠB-TUO.
Na výzkumu se budou podílet nejen odborníci z dalších fakult a vědeckých center VŠB-TUO, ale také kolegové z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR, Vysoké školy chemicko-technologické, Univerzity Palackého, Vysokého učení technického v Brně a Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. Tuzemští vědci se propojí i se zahraničními partnery z 25 institucí v 15 zemích světa. Celkem se do řešení čtyř výzkumných záměrů zapojí 179 výzkumníků.
„Účast v projektu pro mě znamená obrovskou příležitost významně rozšířit svůj výzkum týkající se únavové životnosti stavebních konstrukcí. Náš tým bude velmi úzce spolupracovat s Fakultou stavební a Fakultou materiálově-technologickou VŠB-TUO a jimi připravené bezcementové betonové směsi otestujeme. Budeme se zabývat jejich mikrostrukturou, degradací mechanických vlastností a dalšími vlastnostmi a ověříme využitelnost materiálu pro konstrukční využití. Mimo stavební aplikace jsou do tohoto projektu zapojení i kolegové z jiného oddělení Ústavu fyziky materiálů, kteří se zabývají vývojem materiálů pro ukládání vodíku využitelných v energetice,“ řekl vedoucí jednoho z výzkumných záměrů a juniorský výzkumník Petr Miarka z Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR.
Zisk prestižního projektu považuje prorektorka pro vědu a výzkum VŠB-TUO Jana Kukutschová za velký úspěch, který bude mít přínos pro celou univerzitu. „Výzkum jde napříč univerzitou, zapojí se do něj řada pracovišť. Je to další krok k tomu, aby se věda neuzavírala v rámci jednotlivých fakult či univerzit, ale reagovala na potřebu řešit aktuální výzkumné záměry. K tomu je potřeba na věc pohlížet z různých pohledů a hledat propojení mezi různými vědními disciplínami i institucemi,“ uvedla Kukutschová.
Projekt MATUR (Materiály a technologie pro udržitelný rozvoj) uspěl ve výzvě Špičkový výzkum v konkurenci 74 předložených žádostí. Zatím obdrželo podporu 15 projektů, z toho osm projektů získaly ústavy Akademie věd a o zbývající se podělily tuzemské univerzity či Masarykův onkologický ústav v Brně. Celková dotace výzvy činila osm miliard korun, cílem bylo podpořit excelentní české výzkumné týmy.
Zdroj: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
