facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

Ernst & Young - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Indie usiluje o větší internacionalizaci vysokého školství

26. 8. 2020
Indie usiluje o větší internacionalizaci vysokého školství

Podle nové národní vzdělávací politiky by se měla Indie více otevřít předním zahraničním univerzitám a umožnit vznik nových kampusů. Ožívá tak myšlenka, která byla po léta upozaděna kvůli politickému boji a byrokracii v zemi. Větší míra internacionalizace by mohla přinést pokrok i v otázce ohrožené akademické svobody.

mumbai 1370023 640

Nový strategický dokument předpokládá, že by v Indii mělo být usnadněno působení stovce nejlepších univerzit na světě. Žádné podrobnější informace nebo návrh právních předpisů ale prozatím nebyly zveřejněny. Odborníci však tvrdí, že pokud by nakonec k uskutečnění plánů nedošlo, dá se za úspěch považovat i debata, která toto téma po 10 letech opět přivedla k životu.

Příchod zahraničních studentů a pedagogů může zvýšit kvalitu vědy i vzdělávání

„V Indii ke změnám dochází pozvolna,“ uvedl Arvind Panagariya, profesor indické politické ekonomie na Columbia University v USA. „Existuje možnost, že žádná ze stovky nejlepších univerzit na světě si v Indii nakonec nebude chtít zřídit svůj kampus, jelikož právní předpisy budou jejich působení nadále příliš omezovat. Proces integrace nicméně i přesto musí začít,“ dodává Panagariya. Profesor dále uvedl, že ve srovnání s jinými průmyslovými odvětvími v Indii je „vysoké školství jedním z posledních sektorů, které mají být otevřeny zahraničním hráčům“, a i proto je tento krok „nesmírně důležitý pro pozitivní vývoj země“.

Zahraniční univerzity by do druhé nejlidnatější země světa neměly přinést pouze prvotřídní vzdělávání a pedagogy, ale mohou být také katalyzátorem zvyšování kvality v domácích institucích. Nad novou politikou však visí i otazníky. „Je nepravděpodobné, že by mnoho špičkových univerzit, pokud vůbec nějaké, bylo nyní ochotno provést takto nákladné investice. Navíc již dřívější návrhy podmínek pro zřízení zahraničních kampusů byly problematické,“ domnívá se Philip Altbach, ředitel Center for International Higher Education na Boston College. I když by se tedy v teoretické rovině jednalo o významnou změnu, její uvedení do praxe bude složité.

Působení univerzit světové úrovně v Indii přitom není nic nového. V Bombaji se nachází například Columbia University Global Center a v Dillí zase University of Chicago Center. Další z mezinárodních institucí – India Research Centre v Bombaji, které spadá pod Harvard University, se intenzivně věnuje otázkám veřejného zdraví, zatímco Center for the Advanced Study of India patřící pod University of Pennsylvania je v Novém Dillí od počátku 90. let minulého století. Další spolupráce zahrnují několik indických technologických institutů, které navázaly partnerství s univerzitami v Austrálii.

Další rozvoj mezinárodních kampusů prestižních zahraničních institucí by tak měl být především levnější alternativou pro indické studenty, kteří si vycestování na studia či stáže například do Spojených států nebo do Evropy nemohou dovolit a raději odchází do Singapuru, Dubaje či Malajsie.

Indie se potýká i s omezováním akademické svobody

Nedávno z Indie vzešla také zpráva pro OSN, která varuje před omezováním tamní akademické svobody. Nandini Sundar, profesorka sociologie na University of Delhi a jedna z autorek této zprávy, spojuje svobodu projevu s úrovní internacionalizace vysokého školství. „Jednou ze základních součástí akademické svobody je akademická výměna,“ píše. Indie není v tomto ohledu tak silná jako některé jiné asijské národy. Například v roce 2019 země hostila méně než 50 tisíc zahraničních studentů.

Zpráva pro OSN s názvem Academic Freedom in India: A Status Report 2020 se zmiňuje i o nejistotě pracovních kontraktů ve vědeckém prostředí. Navrhuje například, aby pracovní smlouvy obsahovaly ustanovení chránící akademickou svobodu, což znamená, že zaměstnanci „nebudou penalizováni za mimoškolní činnosti“. Tyto aktivity mohou zahrnovat například odborné komentáře pro média. Dokument tak kritizuje praktiky, které používají některé veřejné univerzity snažící se kontrolovat akademiky, kteří se vyjadřují pro tisk nebo se účastní demonstrací. Některé soukromé univerzity zase vyžadují, aby akademici před zveřejněním svého výzkumu nebo svých názorů v různých vědeckých publikacích získali oficiální povolení.

Zpráva také nastiňuje širší hrozby omezování akademické svobody, včetně zvýšené policejní přítomnosti na akademické půdě, zatýkaní studentů, zakazování pořádání událostí nebo výpadku komunikace v Kašmíru. Doporučuje, aby vláda „obnovila a posílila“ institucionální autonomii univerzit a aby světové instituce zahrnuly akademickou svobodu jako ukazatel do žebříčků hodnotících nejlepší univerzity na světě.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (BK)

Zdroj: THE (1, 2)