Ve čtvrtek 1. října 2020 se uskutečnil již třetí ročník konference SCI-PO 2020 (Science Policy), tentokrát na téma internacionalizace a mezinárodní aspekty vědní politiky. Pořádala ji společnost alevia ve spolupráci s think-tankem IDEA CERGE-EI, Technologickým centrem AV ČR, Centrem pro sociální a ekonomické strategie FSV UK a Tertiary Education & Research Institute. Kvůli omezením se celá akce konala on-line.
Hlavní řečníci a hosté se v omezeném počtu a při dodržení hygienických opatření sešli v prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Ostatní účastníci konferenci sledovali online, i přesto se zapojili do diskuse. V dopolední části zazněly tři hlavní příspěvky, po krátké přestávce následovala panelová diskuse pozvaných hostů. Zúčastnili se jí Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Pavel Baran, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Arnošt Veselý, ředitel Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, a vzdáleně také ředitel kanceláře Technologické agentury ČR Martin Bunček. Odpolední sekce byla věnována tématu výzkumných infrastruktur a představení projektu INFRAM, který se soustředí na jejich efektivní řízení.
Úvodní příspěvek přednesl Michal Pazour z Technologického centra AV ČR, který se zaměřil na otázku, proč se země skupiny EU13 účastní méně rámcového programu Horizont 2020. Na datech ukázal, že rozdíl v účasti EU13 a takzvaných starých členských zemí je dán spíše velikostí srovnávaných regionů a jejich výzkumných systémů. Příčiny nízkého zapojení je přitom podle něj nutné hledat na národní úrovni jednotlivých států. Česká republika patří mezi země s velmi nízkou aktivitou v rámcovém programu, ale úspěšnost v poměru k počtu podaných žádostí je nadprůměrně vysoká, obdobně je to například ve Francii, Německu nebo Švédsku.
Vyšší úspěšnost českých týmů je dána poměrně častou spoluprací s prestižními světovými institucemi označovanými také jako „TOP 25“ (například CNRS, Weizmannův institut, ETH Zürich apod.). Naopak poměrně nízká už je úspěšnost Česka v roli koordinátora projektů. Nízká motivace českých výzkumníků k podávání projektů do H2020 je podle Michala Pazoura dána zejména dobrou dostupností alternativních zdrojů financování VaV, omezeným významem mezinárodní spolupráce v kritériích hodnocení a omezenou interní administrativní podporou výzkumníků pro podávání a administraci projektů.
V dalším příspěvku Táňa Hálová Perglová z Technologické agentury ČR představila programy na podporu mezinárodní spolupráce aplikovaného výzkumu Delta, Delta 2, Kappa a ERA-NET Cofund, který umožňuje zemím zapojeným v H2020 vyhlašovat společné výzvy s tematickým zaměřením. Připomněla také, že v příštím rámcovém programu Horizont Evropa se nástroje podpory mezinárodní spolupráce v kolaborativním výzkumu přemění na takzvaná Evropská partnerství a je zásadní, aby Česká republika již nyní vyjádřila zájem zapojit se do co největšího množství z nich. Na tato partnerství by totiž měla být určena významná část rozpočtu druhého pilíře programu Horizont Europe, který činí 47 miliard euro. Aktuálně již TA ČR vyjednala zapojení ČR do dvou těchto partnerství týkajících se klimatu a energetiky a vyjednává o zapojení do dalších dvou (biodiverzita, znečištění vody).
Trojici úvodních přednášek uzavřel Daniel Münich z think-tanku IDEA CERGE-EI, který v první části svého příspěvku představil právě dokončovanou bibliometrickou oporu interního hodnocení výzkumu a vývoje na Univerzitě Karlově. Ta přehledně ukazuje bibliometrické výsledky jednotlivých součástí v národním i mezinárodním srovnání, ale také například přehledné informace o věkové a genderové struktuře zaměstnanců. Daniel Münich také přiblížil novou aplikaci IDEA, která mapuje citační ohlas českých výzkumných pracovišť v databázi Web of Science.
Pavel Doleček v navazující diskusi zdůraznil, že v rámci přípravy rozpočtu na příští roky došlo k jeho restrukturalizaci tak, aby Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bylo schopno dedikovat prostředky do již zmíněných Evropských partnerství v následujících letech. Připomněl také, že nízká motivace vědců hlásit se do evropských výzev není dána jen vnějšími podmínkami, ale záleží také na vnitřní motivaci a ambici jednotlivců. V souvislosti s tím ocenil i rostoucí počet kvalitně hodnocených projektů ve výzvách ERC, přestože z důvodu nedostatku prostředků ve výzvě ne vždy na podporu dosáhnou.
Podle Pavla Barana současná pandemická situace omezuje realizaci peer-review a on-site složek hodnocení výzkumu a zvyšuje se tak riziko přílišného důrazu pouze na jeho bibliometrickou stránku. Je proto nutné upozorňovat na jeho limity. Podle něj by se také diskuse o účasti v zahraničních programech podpory měla více zabývat jejím přínosem pro jednotlivé vědecké obory, nejen pro jednotlivce, týmy nebo instituce.
Diskusi zakončil Arnošt Veselý, který upozornil, že navzdory existenci nejrůznějších strategií nesmíme zapomínat na to, že i jednotliví aktéři - vědci a výzkumné organizace - mají své vlastní strategie, které se mohou od těch národních lišit. Podle něj je proto nutné se na systém dívat také perspektivou výzkumných pracovníků a jejich každodenní reality.
Další fotografie si můžete prohlédnout v galerii níže.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Foto: Michaela Blšťáková, TC AV ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
