facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Okna citačního vesmíru dokořán

21. 8. 2020
Okna citačního vesmíru dokořán

Nová aplikace IDEA mapuje citační ohlas českých výzkumných pracovišť. Otevřela tím okno do nové dimenze hodnocení v českém vědeckém vesmíru. Doposud se totiž publikační výsledky českých pracovišť posuzovaly výhradně podle významu časopisů, kde články vyšly. Bylo tomu jak v zapuzeném kafemlejnku, tak v následnické Metodice 2017+.

Nová aplikace nabízí tisíce různých vhledů podle toho, který obor vás zajímá, zda vás zajímá citovanost podle kvality citujících článků nebo intenzity citovanosti článků citovaných, a nebo třeba naopak jejich necitovanost. Budu velmi rád, pokud mi zajímavá zjištění z vám vlastních oborů budete posílat, doplněná o vysvětlení.

Pro mnohé je citovanost článku věrohodnějším ukazatelem kvality či dopadu než to, v jak významném časopise článek vyšel. Jistě, citace je doklad toho, že můj výzkum někoho oslovil natolik, že měl potřebu se na můj článek odkázat. Většinou, ale ne vždy, to je v pozitivním smyslu. Citace totiž může odrážet i kritiku mé práce. Ale většinou asi bude i kritický citační ohlas lepší, než ohlas žádný - nezájem.

Ze zkušenosti ale také vím, že zpracování citačních dat je neskonale náročnější na čas a peníze. Informace o citovanosti navíc v čase zastarává. A konečně, na citace článků se musí poměrně dlouho čekat. V naší aplikaci jsme proto museli jít zpět k článkům z let 2015-2016. To pro někoho může být už příliš vzdálenou minulostí. Uvidíte sami, ale mám pocit, že pokud člověka zajímá kvalita vědeckých pracovišť, tak ho pohled skrze citovanost většinou dovede k podobným závěrům jako pohled skrze význam časopisů. Ale 100% to neplatí.

Aplikaci jsme tentokrát instruktážně hodně vyfutrovali. Citovanost je totiž nový koncept a člověku chvíli trvá, než se mu dostane pod kůži. Rychle však seznáte, že zas tak složité to není. Napoprvé si ale raději pusťte audio-video průvodce. Poté si kromě běžných vysvětlivek u jednotlivých funkcí můžete připomenout podstatu dvou základních módů aplikace pomocí polopatického letáčku. A u těch dvou základních módů se zde zastavím.

Citacni 0

Dva základní módy sledování citovanosti českých pracovišť

Mód 1: Citovanost podle významu citujícího časopisu

Tento mód v aplikaci nazýváme citovanost 'Podle zdrojů citací' a představuje výchozí nastavení. V něm sledujete, kolik citací pracoviště díky článkům svých vědců získalo, přičemž se rozlišuje vědecký význam citujících časopisů. Ve výsledné tabulce člověk potom vidí, jakým dílem to které pracoviště přispělo k celkové citovanosti výsledků české vědy, opět ve zvoleném oboru. Většinou nás asi bude zajímat citační příspěvek pracoviště z významnějších či nejvýznamnějších oborových časopisů. Ale jistě není od věci se někdy podívat, která pracovitě jsou naopak citovaná z časopisů méně či málo významných.

Zde si musíme uvědomit, že čím je pracoviště v oboru větší a čím více publikuje, tím více citací zřejmě i přiláká. Proto je vždy vhodné národní podíl pracoviště na citovanosti srovnávat s jeho národním podílem na publikacích. Může se tak ukázat, že pracoviště k citovanosti přispívá více, než by odpovídalo jeho velikosti (publikačnímu výkonu). Údaje ze dvou vybraných sloupců tabulky si můžete zobrazit ve formě sloupcového nebo rozptylového grafu. Vidíme to v případě Obrázku 1 pro obor Economics.

Citacni 1

Obrázek 1: V oboru Economics vykazují Fakulta sociálních věd UK, CERGE UK a Národohospodářský ústav AV ČR výrazně vyšších celonárodních podílů na citovanosti ze světově nejvýznamnější desetiny vědeckých časopisů (osa Y), než by odpovídalo jejich národnímu podílu na publikačním výkonu v oboru (osa X). Články těchto tří pracovišť v oboru Economics zcela dominují v získávání citací z nejvýznamnějších časopisů ve světě.

Někdy je užitečné sledovat pouze citovanost článků ve významných nebo naopak v málo významných časopisech, což aplikace také nabízí. Také může být užitečné ze srovnání odfiltrovat potenciálně spřízněné až účelové citace. To nabízí filtr citací autorů sebe sama, autorů ze stejných pracovišť, z českých a slovenských pracovišť a nebo z místních časopisů.

Mód 2: Intenzita citovanosti jednotlivých článků

V tomto módu 'Podle citovanosti časopisů' se sleduje každý jeden článek pracoviště. Zjišťuje se, zda byl hodně či málo citován. A jak zjišťujeme, co je hodně a co málo? Jako srovnávací škála nám posloužily všechny články publikované autory z pracovišť staré patnáctky zemí EU, tedy EU15. Pro ten který obor jsme tak zjistili, jaká je citovanost nejvíce citovaných 10 % článků, nejvíce citované čtvrtiny článků, poloviny atd. Podle toho jsme pak každý český článek podle citační intenzity zařadili. Ve výsledné tabulce aplikace pak úplně nalevo vidíte, jak se dané pracoviště podílí na celonárodním publikačním výkonu článků, které měly stejně intenzivní citační ohlas jako desetina nejcitovanějších článků autorů zemí EU15. Dlužno přiznat, že tohle je velmi přísné kritérium. Takže se spíše dívejte na nejcitovanější čtvrtinu.

Z řady důvodů ale může být zajímavé sledovat, jaký podíl mají pracoviště naopak nejméně citovaných článcích nebo dokonce článcích necitovaných. I v tomto módu je dobré brát ohled na velikost pracoviště v oboru, což zhruba popisuje celonárodní podíl pracoviště na všech článcích v oboru. I v tomto módu si dva vybrané sloupce z tabulky můžete zobrazit ve formě sloupcového nebo rozptylového grafu. Vidíme to v případě Obrázku 2 pro obor Material Sciences, Ceramics.

Citacni 5

Obrázek 2: V oboru Material Sciences, Ceramics vykazuje Univerzita Pardubice diametrálně vyššího celonárodního podílu na necitovaných článcích v oboru (osa Y), než by odpovídalo jejímu národnímu podílu na publikačním výkonu v oboru (osa X).

Mód 3: Citační profil pracovišť

Někoho by ještě mohlo zajímat v jakých poměrech pracoviště citace získávají podle významu citujících časopisů. Tento mód ale v aplikaci nenajdete a to záměrně. Je to proto, že tvar citačního profilu je do velké a obtížně zjistitelné míry dán tím, zda v tom kterém oboru databáze WoS indexuje místní časopisy. To je totiž něco, co nemá s kvalitou pracovišť nic společného.

Není v principu problém být jako pracoviště citováno z méně významných časopisů (a mít velký podíl těchto citací). Problém je mít málo citací z časopisů špičkových a dobrých (již víme, že musíme příhlédnout k velikosti pracoviště). Podobně zavádějící jsou oborové publikační profily, se kterými stojí a bohužel zatím i padá současná podoba hodnocení dle Metodiky 2017+Modulu 2. Ale o tom jsem zde již psal mnohokrát [1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6], zatím zdá se marně.

Budu moc rád

K dobrému pochopení a interpretaci toho, co v tom kterém oboru naše aplikace odhaluje, je třeba poměry v daném oboru znát. Proto budu velmi rád, když mi zajímavá zjištění z vám známých oborů budete posílat, doplněná o možná vysvětlení (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).

Uvítal bych příklady následujících situací:

  • Jednoho či páru pracovišť, která v oboru zásadně dominují co do citovanosti z významných časopisů nebo co do intenzity citovanosti jednotlivých článků.
  • Malého pracoviště (malý celkový podíl na článcích v oboru), které ale v oboru přesto dosahuje výrazných národních podílů na citovanosti z významných časopisů nebo na intenzivně citovaných článcích.
  • Pracoviště, které má:
    • vysoký národní podíl na citovanosti z málo významných časopisů,
    • vysoký národní podíl na necitovaných článcích.
  • Pracoviště, jehož citovanost výrazně poklesne, pokud se nezapočítají citace:
    • autorů z něho samotného,
    • ostatních českých a slovenských autorů,
    • z českých a slovenských časopisů.
  • Pracoviště, jehož národní podíl na citovanosti výrazně poklesne, pokud se nezapočítá 5 % jeho extrémně citovaných článků.
  • Oboru, kde Česko vykazuje:
    • mnoho hodně intenzivně citovaných článků (Top10% EU15).
    • mnoho málo intenzivně citovaných či necitovaných článků.
  • Pracoviště či obor, jehož postavení výrazně závisí na (ne)zohlednění autorských podílů (viz přepínač Autorské podíly - Kusy)
  • Pracoviště, jehož články:
    • sice vychází ve významných žurnálech, ale tyto články jsou relativně málo citovány.
    • sice vychází v méně významných žurnálech, ale jsou relativně hodně citovány.
  • Oboru, kde působí velký počet podobných pracovišť, z nichž žádné nebo téměř žádném v ničem proti ostatním nevyniká.
  • Oboru, kde co do citovanosti dominují pracoviště:
    • Vysokých škol
    • Akademie věd
    • Ostatních typů
  • Vysoké školy, kde v určitém oboru k celkové citovanosti výrazně přispívá více součástí.
  • Oboru, kde výrazný podíl citací českých pracovišť přichází z časopisů z jiných oborů.
  • Oboru či pracoviště, kde citační ukazatele v tomto pojetí vedou k velmi zavádějícím závěrům.
  • Apod.

 

Autor: Daniel Münich

Článek vyšel na webu metodikahodnoceni.blogspot.cz.