Na základě toho, jak se vyvíjely investice do vysokoškolského sektoru v uplynulých deseti letech, rozdělili autoři studie evropské země do tří skupin. První skupinu tvoří státy, které dlouhodobě zvyšují své investice do vysokého školství. Zejména Německo, Norsko a Švýcarsko zvýšily své výdaje na tento sektor za uplynulou dekádu o více než 30 %. O více než pětinu navýšily financování univerzitám také v Rakousku, Belgii, Dánsku nebo Švédsku.

Druhou skupinu tvoří země, které v důsledku ekonomické krize po roce 2008 výrazně snížily své výdaje na vysoké školy avšak v posledních letech tento „propad“ ve financování dohánějí. Mezi tyto země vedle České republiky patří podle studie například také Maďarsko nebo Rumunsko.

Třetí identifikovaná skupina států od roku 2008 dále snižovala své výdaje na vysokoškolský sektor. Patří sem Estonsko, Španělsko, Itálie, Srbsko, Litva a Severní Irsko (které v přehledu figuruje samostatně). Přestože v prvních dvou jmenovaných zemích došlo k určitým zlepšením, stále ještě se s předchozími škrty zdaleka nevyrovnaly, uvádí zpráva.

Pouze dvanáct zemí zvyšovalo své veřejné výdaje na vysoké školy v uplynulých deseti letech rychleji, než rostl jejich hrubý domácí produkt – nejvýrazněji Rakousko, Chorvatsko, Německo a Portugalsko. V České republice výdaje ve vysokoškolském sektoru podle dat EUA činily 0,58 % HDP v roce 2008 a 0,46 % HDP v roce 2018.

Autoři si všímají, že Česko od roku 2017 zaujalo z pohledu absolutních výdajů výrazný růstový trend. Zároveň konstatují, že započaté úsilí musí vytrvat, aby země dosáhla své předkrizové úrovně výdajů v poměru k HDP. Podle studie z rostoucích výdajů státu nejvíce těží výzkum, výuka a personál, na rozdíl od investic do infrastruktury. Ty však byly v České republice v uplynulých letech výrazně saturovány z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).

Celý report je k dispozici zde, interaktivní aplikace zde a profily jednotlivých zemí zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: EUA