Oborový Šanghajský žebříček, jak se Global Ranking of Academic Subjects (GRAS) někdy přezdívá, a který vychází od roku 2017, letos porovnával 55 oborů na 5000 univerzitách světa. Do finálního žebříčku se dostalo více než 1900 univerzit ze 104 zemí.
Základní dělení oborů bylo na přírodní vědy, humanitní vědy, technické obory, medicínské obory a sociální vědy. Parametry, podle kterých je žebříček sestavován, jsou: zisk mezinárodních ocenění, skvělé akademické úspěchy, kvalita výzkumu a publikací a mezinárodní spolupráce porovnávaných institucí. Detailnější informace o metodologii zde. Stěžejním předpokladem pro zařazení oboru do žebříčku však je, že se vědecké výsledky vyskytují na Web of Science, což automaticky vyřadilo některé humanitní obory.
Prvním příčkám tradičně dominovaly americké univerzity. Absolutním vítězem je Harvard University s 11 prvenstvími, následován Massachusetts Institute of Technology (MIT) (5), University of Michigan a University of Chicago (po dvou). Ve dvou sledovaných oborech zvítězila také Hong Kong Polytechnic University.
V seznamu univerzit umístěných na prvním místě v daném oboru nechybí další americké univerzity z tzv. Ivy League, dále britské Cambridge University a Oxford University, ale také University of Amsterdam nebo dánská Aaarhus University. Z pohledu zemí je vedle USA nejvíce zastoupena Čína se 17 různými vysokými školami umístěnými na prvním místě v některém z hodnocených oborů.
Co je doma, to se počítá
Z českých univerzit se v žebříčku umístilo 11 vysokých škol, nejlépe si vedla Univerzita Karlova (UK), která se objevila ve 20 hodnocených oborech, druhá byla Masarykova univerzita (MU) se 13 umístěními, následovala Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) se 7, Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU) shodně s 5 umístěními v 55 vědeckých oborech.
Na nižších příčkách žebříčku už se udává pouze rozpětí míst. Například Univerzitě Karlově se nejlépe vedlo v oborech fyzika, metalurgie, ekologie a klinická medicína, v nichž se umístila shodně na 101.-150. příčce. Nejlepší umístění Masarykovy univerzity je v odvětvích enviromentálních věd a geografie se zařazením na 151.-200. příčku.
Nicméně na nejvyšší příčky v Česku dosáhly Technická univerzita v Liberci - v oboru textilních věd se umístila na 22. místě, ČZU v oboru zemědělství na 51.-75. místě a JU, která se usadila mezi 76.-100. místem v ekologii. To je mimochodem obor s největším tuzemským zastoupením - celkem 6 institucí se umístilo mezi prvními 400 hodnocenými.
Po ekologii máme nejvyšší zastoupení v zemědělství (5 institucí) a veterinární vědě na čtyřech shodně umístěných univerzitách - UK, JU, ČZU a Veterinární univerzita Brno (VETUNI): mezi 201.-300. místem. Silné zastoupení má Česká republika také v oborech zabývajících se nanotechnologiemi, konkrétně Vysoké učení technické v Brně (VUT) a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT Praha) na 201.-300. místě a UPOL na 301.- 400. místě.
Celkově slabé zastoupení měly tuzemské instituce v sociálně-vědní oblasti. V některých oborech se neumístily vůbec - například sociologie, v jiných se umístila buďto jen samotná UK (ekonomie) či v doprovodu MU (právo).
Lepší, horší, stejné?
Jelikož byl žebříček sestaven letos již posedmé, můžeme porovnáním ročníků dospět k zajímavým zjištěním. Nejprve se v průběhu let navyšoval počet oborů, v nichž byly univerzity porovnávány. Z původních 52 vzrost počet na zmíněných 55 v letošním roce. Hned v roce 2018 přibyla oceánografie a vědy o atmosféře, letos přibylo zmíněné textilnictví.
Například Harvard University, ačkoliv stále dominuje, se v roce 2017 umístila na první příčce s 15 prvenstvími, loni dokonce v 16 z 54 sledovaných oborů. Ve vědách o Zemi zvítězila v roce 2017 EHT Zürich, která se postupně propadala až na letošní 9. příčku. Naopak čínské univerzity si významně polepšily, z původních 7 prvenství dosáhly letos na zmíněných 17.
U českých univerzit můžeme často vidět zlepšení. ČZU byla před sedmi lety na 201.-300. místě v oboru zemědělství, letos je úspěšně na 51.-75. místě. JU za dobu fungování žebříčku poskočila, ze 151.-200. místa dnes obsadila 76.-100. příčku.
Na příkladu nanotechnologií je národní pokrok také vidět. V roce 2017 se žádná naše instituce neumístila v prvních stovkách hodnocených škol a letos slaví úspěch VUT na 201.-300. pozici.
Slabá místa hodnocení
Slabinami žebříčku, nejen pro jeho tuzemskou reflexi, jsou vedle některých chybějících humanitních oborů také hodnocení v odvětvích, která v České republice nejsou studována, jako je oceánografie. Případně jsou sledované obory vědy úzkoprofilové, a tudíž studované na malém množství škol - jako zmíněné textilní vědy nebo vesmírné inženýrství (hodnoceno shodně pouze 50 institucí), což zkresluje případný úspěch. V obecnějších oborech, jako je klinická medicína nebo fyzika, se totiž do hodnocení dostane 500 škol.
Nejvíce jsou v žebříčku zastoupeny technické obory, které jsou rozděleny do 22 odvětví, což může být taktéž zavádějící.
Je třeba se ptát na indikátory
Z výše zmíněných důvodů nás zajímalo, zda tuzemské univerzity dané žebříčky sledují, co si o nich myslí a jak s nimi pracují. Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš v tiskovém prohlášení uvedl, že: „Mezinárodní srovnávací žebříčky se stále více dostávají do povědomí veřejnosti. Díky nim jsou univerzity pod drobnohledem a veřejnost má přesnější představu o jejich kvalitě a výkonnosti. V tomto ohledu je velmi potěšující zjistit, že ve třech oborech jsme nejlepší v České republice a ve dvou figurujeme mezi dvoustovkou nejlepších univerzit na světě. Za úspěchem naší univerzity stojí stále zvyšující se kvalita vědecké práce těžící z mezinárodních kooperací.“
Podle Michala Lošťáka, prorektora pro mezinárodní vztahy ČZU, jejich univerzita vnímá velice pozitivně letošní umístění: „V jednotlivých předmětných oblastech nedosáhla žádná vysoká škola v ČR lepšího hodnocení než ČZU. Pro nás to ale představuje velkou výzvu, abychom tuto pozici nejen udrželi, ale i zlepšili.“ Na otázku, zda s žebříčky nějak pracují a kde vidí jejich slabá místa, odpověděl: „S žebříčky pracujeme. Jsou jedním z nástrojů, které pomáhají sledovat fungování univerzity z hlediska jejího výkonu. V zahraničí bývají velice důležitým nástrojem, který ovlivňuje, s kým univerzita spolupracuje a s kým ne. Univerzity v mezinárodním prostředí často uvádějí pozice, na kterých se v žebříčcích nacházejí. Žebříčky se tedy, ať chceme nebo ne, stávají součástí prezentace univerzit a v mezinárodním prostoru ovlivňují podobu spolupráce. To, o čem je vedena diskuse, je metodika. U žebříčku GRAS se například diskutuje, zda to, co pomáhá univerzitám v žebříčku stoupat, tedy počet nositelů a nositelek Nobelových cen, odráží opravdu jejich vědeckou výkonnost.“
Věra Šťastná z odboru analýz a strategií Univerzity Karlovy se shodne s kolegy v tom, že pro univerzitu jsou žebříčky důležité a sledují, jak si v nich škola vede. Zároveň ale zdůrazňuje, že metodika jednotlivých žebříčků je odlišná a při analýze dat je důležité detailněji prozkoumat jednotlivé indikátory, aby bylo možné vyvozovat nějaké závěry. „Dobré je si také uvědomit, že se metodika hlavně dlouhodobě vyhlašovaných žebříčků mění v čase. Určitě nám ale mohou ukázat, kde je třeba nějaký problém a na ten se zaměřit,“ dodává Šťastná.
S tím se také shoduje názor Michala Malacky, prorektora pro strategii a vnější vztahy UP: „Přestože mají jednotlivé žebříčky různou metodiku a mohou se lišit také svým zaměřením, jsou pro nás zajímavým nástrojem benchmarkingu. Je však důležité zmínit, že některé indikátory hodnocení mohou být objektivní více, jiné zase méně. I s tímto je zapotřebí pracovat a s tímto vědomím přistupovat i k tomu, jak pak s těmito daty nakládáme uvnitř univerzity," vysvětluje Malacka, „Žebříček GRAS, stejně jako ARWU, se zaměřuje především na parametry týkající se publikační činnosti a opomíjí hodnocení výuky, která je velmi podstatnou rolí univerzity. Proto je třeba na výsledky nahlížet z tohoto pohledu."
Celý žebříček je dostupný zde.
Autorka: Vědavýzkum.cz (VL)
Zdroj: Shanghai Rankings
