Každoroční vyhlašování laureátů prestižních Nobelových cen probíhá měsíc před oficiálním udílením - před 10. prosincem, což je den výročí úmrtí Alfreda Bernharda Nobela, zakladatele ceny a v neposlední řadě vynálezce dynamitu, úspěšného podnikatele a filantropa. Letos byla jména osobností z šesti oblastí – fyziky, chemie, lékařství, literatury, podpory světového míru a ekonomie – vyhlášena v období 2. – 9. října 2023.
Krátké ohlédnutí do historie cen a za jejich původem: Síla, která měla zastavit násilí, jej plodila.
27. listopadu 1895 podepsal Alfred Nobel v Paříži svou třetí a poslední závěť. Když byl tento dokument po jeho smrti otevřen a přečten, vyvolal jak ve Švédsku, tak i na mezinárodní úrovni řadu kontroverzí. Nobel totiž odkázal značnou část svého majetku na zřízení ceny. To samozřejmě představovalo trn v oku pro jeho rodinu, která se postavila proti zřízení ocenění. Nejen kvůli formálním nedostatkům smlouvy trvalo pět let, než mohlo v roce 1901 proběhnout první udělení Nobelových cen.
V roce 1968 švédská centrální banka Sveriges Riksbank založila Cenu Sveriges Riksbank v oblasti ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, a tím tak přidala poslední kategorii v oblasti ekonomie. Ve stejném roce však bylo rozhodnuto, že žádné další ceny „na památku Alfreda Nobela“ již zaváděny nebudou.
Kromě snahy pomoci vědě lze pravděpodobně nalézt motivaci Alfreda Nobela k položení základů nejprestižnějších ocenění v jeho nejznámějším vynálezu. Dynamit odkazuje na sílu už svou etymologií (ze starořeckého δυναμικός (dunamikós), tedy „mocný“), a jeho účelem bylo právě svou silou lidstvu pomoci – například v oblasti stavebnictví.
Sám Nobel se navíc domníval, že v momentě, kdy se ve válce obě strany dokážou zlikvidovat pomocí dynamitu během krátké chvíle, vojska národů civilizovaného světa nakonec raději zaniknou. Stal se však pravý opak a po dynamitu záhy sáhl zbrojní průmysl. Nobelova cena tak vznikla ve snaze zanechat ve světě lepší odkaz.
Nobelův příběh a snaha napravit čin posmrtně nejsou však jediným případem. Za paralelu k nim lze pokládat založení prestižní Pulitzerovy ceny udílené za přínos nejen v oblasti seriózní žurnalistiky. Joseph Pulitzer, zakladatel ocenění, se však ve skutečnosti během svého života zasloužil zejména o rozvoj bulváru. Mediální souboj, který vedl se svým konkurentem Williamem Randolphem Herstem v éře „Yellow journalism“, se vyznačoval amorálními a nečestnými poklesky ze strany obou aktérů sporu.
Kdo jsou letošní laureáti Nobelových cen?
Měsíc před slavnostním předáváním pěti cen (za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír) ve Stockholmu, tedy v souladu s vůlí Alfreda Nobela, a před předáním ceny v oblasti ekonomických věd, jež se odehraje v Oslu, jsme tak měli možnost se dopředu seznámit s letošními laureáty, kteří přinesli převratné objevy ve svých oborech.
Průkopníci vakcíny proti covidu
Jako první byl 2. 10. vyhlášen výherce v oblasti lékařství. Oceněným však nebyl jednotlivec, jak tomu bylo loni, kdy si cenu vyzvedl genetik Svante Pääbo za popsání genomu a evoluce vyhynulých pravěkých lidí, ale dvojice – Katalin Karikó a Drew Weissman. Ti si cenu převezmou za pomoc při vývoji mRNA vakcín, jež byly podávány stovkám milionů lidí na celém světě, a minimalizovaly tak ztráty na životech.
Podle tiskové zprávy tak svými výzkumy, které Karikó a Weissmana spojily na University of Pennsylvania během 90. let minulého století, podle komise „zásadně změnili naše chápání interakce mRNA s imunitním systémem a přispěli k nebývalému tempu vývoje vakcín v době jedné z největších hrozeb pro lidské zdraví v moderní době“.
Ocenění je pak podstatným zadostiučiněním zejména pro Katalin Karikó, která se potýkala během realizace své vize, v níž na mRNA pohlížela jako na prostředek léčby, s finančním nedostatkem a odmítáním grantů pro své projekty. V rozhovoru, který v pondělí zveřejnila University of Pennsylvania, zmínila Karikó, že mnoho let setrvávala na okraji akademické obce. Podporu v oblasti výzkumu pro ni představoval právě Andrew Weissman. Ve výsledku se však Katalin Karikó stala 13. ženou, které se od roku 1901 podařilo uspět v lékařské oblasti Nobelových cen.
Práce Karikó a Weissmana se v období koronavirové krize téměř okamžitě dále spojila s několika různorodými výzkumy a umožnila výrobcům vakcín získat náskok při vývoji očkovacích látek. Patřil k nim výzkum provedený v Kanadě, který umožnil bezpečně dopravit křehké molekuly mRNA do lidských buněk, a studie ve Spojených státech, které ukázaly cestu ke stabilizaci proteinu spike, kterého koronaviry používají k napadení buněk. Modifikaci vakcíny, jež objevili Karikó a Weissman, nakonec použily ve svých vakcínách společnosti Moderna, BioNTech a Pfizer.
V současné době se vyvíjejí vakcíny využívající technologii mRNA proti řadě nemocí, včetně chřipky, malárie a viru hepatitidy B, proti nimž je stále obtížné očkovat. Slibné jsou dále také personalizované vakcíny proti rakovině.
Objevitelé metody generující attosekundové světelné pulzy, jež rozšíří naše poznání o elektronech
3. 10. byla oznámena vítězná trojice – Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L’Huillier – jež na poli fyziky dosáhla úspěchu v podobě objevu experimentální metody umožňující generovat extrémně krátké světelné záblesky. Zmíněná metoda monitoruje časové úseky měřené v attosekundách, tedy časových jednotkách tak krátkých, že jsou pro člověka až nepředstavitelné (1 attosekunda = 0,000000000000000001 sekundy). A takto krátké procesy se odehrávají právě uvnitř atomů, k jejichž zkoumání byla zmíněná metoda vytvořena.
„Nyní můžeme otevřít dveře do světa elektronů. Attosekundová fyzika nám dává příležitost porozumět mechanismům, které řídí elektrony. Dalším krokem bude využití nabytých poznatků, ke kterým se dokážeme dostat díky této metodě,“ okomentovala objev v tiskové zprávě Eva Olsson, předsedkyně Nobelovy komise za fyziku.
Anne L’Huillier v jistém smyslu překonává i zmíněnou nobelistku Katalin Karikó, neboť je teprve pátou ženou, která získala Nobelovu cenu za fyziku. V době, kdy jí radostnou zprávu chtěli oznámit, zrovna vedla přednášku na své domovské Lund University. Neodbytný telefon zvedla až napotřetí. „Poslední půlhodina mé přednášky byla trochu náročná,“ přiznala se L’Huillier během oznamovací tiskové konference Hansi Ellegrenovi, generálnímu tajemníkovi Královské švédské akademie věd.
V roce 2022 si Nobelovu cenu za fyziku vyzvedla také trojice vědců – Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger. Ti ji získali za zkoumání fenoménu kvantového provázání.
Objevitelé kvantových teček
Další vítěznou trojicí, která si kromě medaile tak jako ostatní výherci vyzvedne i finanční ocenění, jež bylo tento rok stanoveno na 11 milionů švédských korun (23 milionů korun), tvoří vědci Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Ti byli oceněni v oblasti chemie za objev a výzkum polovodičových nanokrystalů, jež jsou známé jako kvantové tečky.
„Kvantové tečky mají mnoho fascinujících a neobvyklých vlastností. Důležité je, že mají různé barvy v závislosti na jejich velikosti,“ vyjádřil se k oceněnému projektu Johan Åqvist, předseda Nobelova výboru pro chemii. Extrémně malé rozměry tak kvantovým tečkám – polovodičovým nanokrystalům propůjčují kvantové vlastnosti zcela odlišné od látek, z nichž jsou vytvořeny. Zvýšená fluorescence jim zajišťuje využití v oblasti technologií: osvětlují počítačové monitory a televizní obrazovky založené na technologii LED. Biochemici a lékaři je dále používají k mapování biologické tkáně. Vědci se dále domnívají, že by v budoucnu mohly přispět k flexibilní elektronice, drobným senzorům, tenčím solárním článkům a šifrované kvantové komunikaci.
Fyzici věděli dlouho, že teoreticky mohou v nanočásticích vznikat kvantové efekty závislé na velikosti. V době těchto teoretických poznatků však bylo téměř nemožné to ověřovat v nanorozměrech. Málokdo proto věřil, že by tyto znalosti byly převedeny do praxe. To se však změnilo.
Vyhlášení vítězů Nobelovy ceny za fyziku se tento rok (na rozdíl od předešlého, v němž v této kategorii zvítězili vědci Carolyn R. Bertozzi, Morten Meldal a K. Barry Sharpless za vývoj bio-ortogonální chemie) neobešlo bez kontroverze – jména vítězů unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.
„Nejproduktivnější žijící dramatik“ a „Nový Henrik Ibsen“
Těmito přídomky oplývá letošní výherce Nobelovy ceny za literaturu Jon Fosse. Ocenění pak tento norský dramatik získal podle vyjádření komise „za jeho inovativní hry a prózy, které dávají hlas nevyslovitelnému“. V minulém roce si cenu odnesla novelistka Annie Ernaux. I toto vítězství tak opět vzbuzuje kontroverze, neboť zaznívají hlasy, že komise zejména v této kategorii dává přednost kandidátům z Evropy a Velké Británie.
Bojovnice za lidská práva
6. října byl oznámen laureát – v tomto případě spíše laureátka – Nobelovy za mír. Komise cenu udělila Narges Mohammadí za „boj proti útlaku žen v Íránu a za prosazování lidských práv a svobody pro všechny“. Íránská novinářka a aktivistka za lidská práva, která vede kampaň za práva žen a zrušení trestu smrti ve své zemi, je aktuálně ve své domovině ve vězení. Kromě trestu deseti let a devíti měsíců byla také odsouzena ke 154 ranám bičem. Mohammadí byla obviněna za šíření „protistátní propagandy“ a „ohrožování národní bezpečnosti“. Jak verdikt íránského soudu, tak její věznění bylo mezinárodně odsouzeno.
Minulý rok Nobelovu cenu za mír obdržel běloruský ochránce lidských práv Ales Bjaljacki a dvě lidsko-právní organizace: Memorial z Ruska a Centrum pro občanské svobody z Ukrajiny.
Třetí žena v historii oceněná za ekonomii
Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová z Harvard Univerzity za první ucelený popis výdělků a účasti žen na trhu práce v průběhu staletí – podařilo se jí nashromáždit data o zaměstnanosti žen v USA za více než 200 let. Její výzkum ukázal, že účast žen na trhu práce neměla vzestupnou tendenci, ale tvoří křivku ve tvaru písmene U. Zaměstnanost vdaných žen se od počátku 19. století zmenšovala s přechodem od společnosti zaměřené na zemědělství k průmyslové společnosti. Na počátku 20. století se ale opět začala zvyšovat, spolu s růstem sektoru služeb.
„Pochopení ženské role na trhu práce je pro společnost důležité. Díky obsáhlému výzkumu Claudie Goldinové teď víme mnohem více o klíčových faktorech i bariérách, kterým se musíme do budoucna ještě věnovat,“ uvedl Jakob Svensson, šéf komise, jež Nobelovu cenu za ekonomii uděluje.
Tuto cenu před Goldinovou obdržely jen dvě ženy: v roce 2009 Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroj: Nature (1, 2), Nobel Prize (1, 2, 3, 4, 5), BBC, Washington Post, Max Planck Society, PennToday
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
