Zpráva zkoumala zejména složení Evropské rady pro výzkum (ERC) a jejích výkonných agentur, tzn. Evropské rady pro inovace (EIC), Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), Výkonné agentury pro výzkum a mezinárodní projekt jaderné syntézy ITER.
Podle závěrů existuje „jasné a přetrvávající nedostatečné zastoupení států střední a východní Evropy od jejich vstupu do EU“. Zpráva však pracuje pouze s údaji o top managementu. Orgány napojené na výzkum upozorňují, že na jiných pozicích je často mnohem lepší zastoupení Středoevropanů a Východoevropanů. Zpráva definuje střední Evropu jako Chorvatsko, Slovinsko, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku. Východní Evropa zahrnuje Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko, Rumunsko a Bulharsko.
Mluvčí ERC uvedla, že sedm minulých a tři současní členové řídicího orgánu vědecké rady pocházejí ze střední a východní Evropy, stejně jako tři minulí a jeden současný viceprezident. V Research Executive Agency, která pomáhá řídit projekty Horizon Europe, zase pocházejí všichni tři její minulí i současní ředitelé ze západní Evropy.
Mezitím měl Evropský inovační a technologický institut čtyři ředitele, z nichž jsou tři původem ze západní Evropy a jeden z jihu. Samotný institut však sídlí v Budapešti, kde střední a východní Evropané tvoří polovinu jeho správní rady a 60 procent jeho řídicího týmu, uvedla mluvčí.
Evropský projekt ITER měl ve své historii již šest ředitelů, z nichž však žádný nepocházel ze střední nebo východní Evropy. Má ale českého místopředsedu, upozornila mluvčí. Vzácnou výjimkou je Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí, jehož prvním ředitelem ve funkci v letech 2005–2010 byl Maďar.
Studie, která vychází z datového souboru zkoumající téměř 500 postů napříč časem, vykresluje obrázek nedostatečného zastoupení, jenž začalo teprve nedávno vykazovat známky zlepšení. Loni však například orgány EU jmenovaly celkem 13 nových lídrů – pouze jednoho z východní Evropy, ze střední žádného. Tradičně vedou severské státy, jako je Dánsko, Švédsko a Finsko, které dlouhodobě disponují neúměrným počtem vedoucích pozic v porovnání s jejich počtem obyvatel.
Podle zprávy tak hrozí, že posílí politické strany ve střední a východní Evropě, které jsou vůči Bruselu nepřátelské. Zjištění také varuje před „euroskeptickými pocity a neliberálními politiky“. Ti by mohli těžit z toho, že nedostatek lídrů na nejvyšších místech má potenciál oslabit důvěru těchto zemí v instituce EU. Zpráva navíc připomíná, že účast v evropských volbách v roce 2019 byla v těchto dvou v regionech v rámci EU nejnižší. „Předchozí verzi této studie převzala maďarská a polská provládní média, zatímco proevropští úředníci o ní mlčeli,“ dodávají autoři.
Slovinská výzkumná agentura řeší vměšování politiků do jejího chodu
Jednou z výše jmenovaných zemí střední Evropy v současnosti však zmítá vědecký skandál. Ve Slovinsku byli odvoláni čtyři členové tamní výzkumné agentury poté, co vznesli námitky na adresu jejího nového ředitele. Kardiologa Mitju Lainščaka jmenovala správní rada agentury ředitelem v sobotu 28. ledna 2022. Propuštění přitom dvakrát navrhovali do funkce ekonomku Lidiju Tičar Padar.
Jednou z odvolaných je i nedávno jmenovaná předsedkyně Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a jedna z nejvýznamnějších žen ve vědecké administrativě ve východní Evropě Jana Kolar. Podle ní znamená tak rychlá výměna čtyř členů správní rady „zasahování do profesionální nezávislosti instituce“, řekla Kolar. K odvolání navíc nebyly uvedeny žádné řádné důvody, což je v rozporu s politikou EU. Aby mohla vláda odvolat členy představenstva, musí totiž prokázat, že neplní své povinnosti nebo nejednají v souladu s nimi.
Hlavním problémem při takovém propouštění je zjevné politické vměšování do jinak nezávislé výzkumné rady. Tento problém již vyvolal kontroverze i v dalších východoevropských zemích. Například v Maďarsku vláda převzala výzkumné ústavy Akademie věd a reorganizovala je pod dohledem nové instituce, Eötvös Loránd Research Network.
Razantní odvolání členů správní rady tak vyvolává obavy mezi slovinskými výzkumníky. Krátce poté, co bylo oznámeno Lainščakovo jmenování, univerzity v Lublani, Mariboru a Nové Gorici podepsaly společný dopis, v němž uvedly, že jmenování není transparentní. Vyzvaly také vládu, aby nezasahovala do fungování výzkumné agentury. Kolar a další tři odvolaní členové představenstva vládu navíc zažalovali za to, že neuvedla důvody, proč je odvolala.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
