Federální vláda Spojených států amerických za vlády Donalda Trumpa přijala zákony, jejichž cílem bylo omezit výzkumnou spolupráci amerických vědců s mezinárodními rivaly v čele s Čínou a pomoci USA udržet si roli globálního lídra v oblasti výzkumu a inovací. Ze strany některých republikánů však nyní zaznívají hlasy, podle kterých by byl tento cíl efektivněji dosažen zvýšením platů amerických vědců.
Nízké platy mohou být významným faktorem, který americké vědce motivuje k nejrůznějším skrytým vazbám na čínskou vědu, myslí si republikán Frank Lucas, člen Výboru pro vědu, vesmír a technologie v americké Sněmovně reprezentantů, pod který spadá například federální agentury NASA či NSF. Lucas je hlavním autorem návrhu zákona známého jako „Salsta“ (the Securing American Leadership in Science and Technology Act), který by zdvojnásobil výdaje na základní výzkum financovaný především National Science Foundation a dalšími vládními agenturami. Tento zákon sice sám o sobě přímo platy akademiků nezvýší. Lucas však zároveň vyzývá i k tomu, aby autoři vědeckých objevů a vynálezů získávali větší podíl na zisku z jejich komercializace.
Znovu se tak otevírá otázka čtyřicet let starého Bayh-Doleova zákona, jehož různé variace dodnes najdeme v zemích po celém světě. Podstatou tohoto zákona bylo přisouzení duševního vlastnictví univerzitám, na jejichž půdě daný výsledek vznikl, a to i přesto, že výzkum byl financován z federálního rozpočtu. Populární zákon byl prezentován jako hnací síla amerického ekonomického růstu. Frank Lucas nicméně nyní navrhuje tuto problematiku znovu podrobit zkoumání a zaměřit se na zájem a užitek, který z duševního vlastnictví a jeho využití má z dlouhodobého hlediska jak výzkumná instituce, tak jeho původce.
Sami republikáni přitom v minulém volebním období podporovali administrativu Donalda Trumpa, která uplatňovala tvrdý postup vůči vědcům podezřelým z utajených vazeb na zahraniční partnery, zejména ty čínské. Obávali se totiž náborového úsilí sjednoceného pod programem Tisíc talentů, kterým se Čína snažila obohatit své vědecké prostředí o experty nejen ze Spojených států.
Studie na toto téma však naznačují, že přísné kontroly čínských vědců spíše napomohly odlivu talentovaných vědců z USA. Při omezení vědecké spolupráce mezi Čínou a Spojenými státy by navíc pravděpodobně tratily především Spojené státy, jejichž vědecký výkon by se výrazně snížil, zatímco pro čínský výzkum by důsledky nemusely být natolik závažné.
Lucasovi podle jeho slov nejde o obhajobu prominentních profesorů, kteří byli nařčeni ze spolupráce s čínskou stranou, jako jsou Charles Lieber z Harvardské univerzity nebo Gang Chen z MIT, ale o prevenci dalších takových kauz adekvátním ohodnocením špičkových expertů. Aktuálně se tak snaží přesvědčit své kolegy z republikánské strany, aby podpořili iniciativu Joea Bidena za vyšší výdaje do amerického výzkumu. Kromě svých spolustraníků navíc svým novátorským přístupem čelí skepticismu i ze strany svých voličů v domovské Oklahomě, kde v posledních prezidentských volbách zvítězil Trump poměrem 2:1.
Výzva za lepší ohodnocení vědců směřuje také k větší atraktivitě výzkumné kariéry pro mladé. „Musíte se ujistit, že mladé mozky v naší zemi chápou, že příležitosti existují a jaká je potenciální odměna za jejich tvrdou práci," říká Lucas. Své kolegy chce přesvědčit varováním, že bezpečnostním hrozbám Číny je možné čelit pouze jejím překonáním ve výzkumu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: THE, Springer, The House Science, Space, and Technology Committee
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
