facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Žebříček rozvíjejících se ekonomik 2022: Trend sestupu českých škol trvá

21. 10. 2021
Žebříček rozvíjejících se ekonomik 2022: Trend sestupu českých škol trvá

Do žebříčku vysokých škol ze zemí rozvíjejících se ekonomik, který každoročně sestavuje společnost Times Higher Education, je letos zahrnuto osmnáct českých vysokých škol. Pokračuje ale trend slábnoucích pozic tuzemských univerzit, i když některým se podařilo si pozici z minula udržet. Celosvětově si vůdčí pozice tradičně udržují čínské univerzity, velké zlepšení pak zaznamenaly ruské školy.

THE rozvíjející se ekonomiky ořezČesko: Pokles a stagnace

Naše nejstarší vysoká škola, Univerzita Karlova, zaznamenala v letošním žebříčku oproti minulému roku pokles z 64. příčky na 78. místo. Nejlepší výsledek zatím v tomto žebříčku měla v roce 2017, kdy se umístila na 39. pozici.

V minulém roce Univerzita Palackého v Olomouci přeskočila Masarykovu univerzitu. První jmenovaná obsadila v uplynulém hodnocení 141. příčku a druhá 160. Letos si pozice opět vyměnily, ale i tak obě poklesly na nižší příčky. Masarykova univerzita je v aktuálním žebříčku na 176. místě a Univerzita Palackého v Olomouci na 201.– 250. příčce.

Na stejné pozici jako minulý rok se podařilo udržet České zemědělské univerzitě v Praze a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Obě jsou shodně na 251. až 300. příčce. O něco hůře na tom pak za letošek je České vysoké učení technické v Praze, které z 251. – 300. pozice lehce kleslo na 301. až 350. místo.

Dvojice škol Vysoké učení technické v Brně a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze si trochu pohoršila, když z minulé 301. – 350. příčky poklesla na 351. až 400. pozici v žebříčku.

Na 401. až 500. pozici se umístilo hned šest českých škol. Stejnou pozici jako minulý rok si udržely Univerzita Hradec Králové, Mendelova univerzita v Brně, Západočeská univerzita v Plzni a VŠB-TUO. O své pozice naopak přišly a o něco si pohoršily Ostravská univerzita a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (v minulém roce byly obě na 351. až 400. pozici).

Vysoká škola ekonomická, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Univerzita Pardubice a Technická univerzita v Liberci se pak umístily na 501+. pozici.

Čína stále dominuje a Rusko se dere vpřed

Nejsilnější zastoupení má v první desítce nadále Čína. Došlo ale ke změně na první příčce. Z té byla po třech letech sesazena Tsinghua University a vystřídala ji Peking University. Celkově Čína v první desítce obsadila sedm pozic, stejně jako v minulém roce. Z první desítky letos vypadla University of Cape Town, kterou z desáté příčky vytlačil Moscow Institute of Physics and Technology (MIPT). Celkem má Rusko v první desítce dvě školy, jednoho zástupce pak má Taiwan.

Čínská dominance je viditelná v celém žebříčku, v závěsu za ní je pak právě co do počtu zařazených škol Rusko. Dříve přitom země byla až čtvrtou nejvíce zastoupenou zemí v žebříčku.

Ruské plány na vylepšení pozic v žebříčcích

V roce 2012 Rusko spustilo program excelence Projekt 5-100, v jehož rámci bylo vybráno 21 univerzit, které budou ročně dostávat až 1 miliardu rublů (10,2 milionu Kč) ve snaze posunout pět z nich do roku 2020 do první stovky světového žebříčku. V první stovce žebříčku THE World University Rankings se však dosud žádná ruská univerzita neumístila; Moskevská státní univerzita je v tabulkách pro rok 2022 nejvýše na společném 158. místě na světě a šestá v rozvíjejících se ekonomikách, ačkoli nebyla součástí Projektu 5-100.

Vláda se nyní soustředí na nový program nazvaný Priorita 2030, který je zaměřen spíše na excelenci ve výzkumu a regionální rozvoj než na konkrétní zlepšování výsledků v žebříčcích.

 

Celý žebříček je k nahlédnutí zde.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (SA)

Zdroj: THE (1, 2)