Nadace Experientia spouští nový projekt start-up grantů určených mladým začínajícím vědcům v oblasti organické, bioorganické a medicinální chemie. Grant by jim měl umožnit založit vlastní výzkumnou skupinu. Přihlášky je možné podávat do 15. září 2018.
Evropská Observatoř pro výzkum a inovace zveřejnila výroční zprávu o stavu výzkumu a vývoje v roce 2017 v EU i v jejích jednotlivých státech. Zpráva pro Českou republiku zahrnuje zejména ekonomický kontext, hodnocení výkonů ve výzkumu, vývoji a inovacích, nejdůležitější události roku 2017 a budoucí výzvy pro národní politiku.
Lidovými novinami zveřejněný údaj o výši loňské mzdy bývalé děkanky Fakulty stavební ČVUT v Praze opět rozvířil debatu o mzdách v českém vysokém školství. Vlastimil Růžička na to reaguje aktualizací své analýzy výročních zpráv o hospodaření veřejných vysokých škol z února 2017, kde se zaměřil právě na mzdy akademických pracovníků.
V polovině března se uskutečnil v prostorách Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně již 20. ročník Dne firem. Tato tradiční akce umožňuje intenzivní setkání zástupců firem a studentů přímo v prostorách fakulty.
Evoluce, nikoli revoluce. Tak charakterizuje nový šéf generálního ředitelství Evropské unie pro výzkum a inovace Jean-Eric Paquet devátý rámcový program (FP9), jehož navrhovaná podoba bude zveřejněna koncem května 2018. Připravené jsou 3 scénáře.
Případ extrémních odměn exděkanky stavební fakulty ČVUT nabral šokující směr. Rektor Vojtěch Petráček totiž vydal prohlášení, kde píše o genderově orientovaném útoku proti vážené kolegyni.
Vláda schválila převedení agendy Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky - takzvané RIS3 strategie - z Úřadu vlády České republiky na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Jde tak o další krok k zeštíhlení agendy Úřadu vlády v oblasti VVI. MPO bylo zvoleno pro svoji příslušnost k aplikovanému výzkumu, vývoji a inovacím.
Výrok Francise Bacona: „Peníze jsou dobrý sluha, ale špatný pán“ lze přenést na řadu dalších případů, mimo jiné i na mezinárodní srovnání akademického publikačního výkonu v letech 2010-2014 v časopisech registrovaných ve WOS a jeho dopadů ve vybraných zemích, které provedli Daniel Münich a Taras Hrendash z myšlenkového tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.
Deset principů Leidenského manifestu vysvětluje, jak by se měla a neměla používat bibliometrie k hodnocení vědy. Principy nastavují kritické zrcadlo dosavadní české praxi. Přináším další v řadě [1|2|3] krátkých zamyšlení nad dalším principem. Čtvrtý Leidenský princip hovoří o potřebě transparentních dat pro hodnocení vědy. Tento princip se na národní úrovni dosud poměrně dobře dodržoval, na rozdíl od prvních tří. Krapet se však bojím, zda tomu bude i nadále.
Pracovníci placení z veřejných prostředků se loni na podzim dočkali díky novému výkladu Ústavního soudu zvýšené ochrany svého práva na ochranu soukromí. Zatímco dosavadní rozhodovací praxe soudů ve vztahu k poskytování informací o odměňování ve veřejné sféře upřesňovala právo žadatelů na informace na úkor práva příjemců veřejných prostředků na ochranu soukromí, Ústavní soud svým výkladem, který více dbá na ochranu soukromí příjemců, „zpřísnil“ pravidla, za kterých lze tyto informace poskytovat.
Strana 588 z 748