Když mě kolegové upozornili na blog Miroslava Janečka, člena předsednictva Asociace výzkumných organizací (AVO), který nevybíravě napadl moji práci i mě osobně (k přečtení zde a zde), začal jsem se obávat, že přichází s pádnými argumenty, co jsme udělali špatně, anebo – nedej bože – objevil v naší studii chybu. Nikdy nelze zcela vyloučit, že se přes všechno úsilí něco přehlédne, a že to neodhalí ani oponenti. Po přečtení jeho blogu jsem si však zhluboka oddechl.
S mojí prací to totiž konkrétně nemá až zase tak moc společného. Nicméně jsou tam narýsovány souvislosti, které nemohou zůstat bez odezvy.
Pan Janeček kritizuje, pokud tomu dobře rozumím, IDEA studii na téma „Stimulují přímé dotace nové výsledky VaV ve firmách? Porovnání programů IMPULS, TIP a ALFA“ a můj předchozí blog, který se na ni snaží navnadit čtenáře, s názvem „K jakým výsledkům vedou státní dotace firemního výzkumu a vývoje?“ (k přečtení zde a zde). Spolu s kolegou Olegem Sidorkinem počítáme motivační účinky přímé státní podpory firemního výzkumu a vývoje (VaV). Jedná se o první odhady toho, do jaké míry tyto dotační programy stimulovaly vytvoření nových vynálezů podléhajících ochraně duševního vlastnictví, jakou jsou patenty či užitné vzory, které by bez dotací nevznikly. Studie byla zveřejněna na IDEA semináři dne 15. 6. 2017 (video i prezentace jsou k nalezení zde). Studie na toto téma píšeme, protože stát tyto programy prozatím sám nijak nehodnotí.
Nejdříve vysvětlím, proč si myslím, že pan Janeček kritizovanou studii ani pořádně nečetl anebo v lepším případě pouze zběžně prolétl shrnutí. Není totiž očividně seznámen se základními body jejího obsahu. Jsou to sice vesměs drobnosti, zásadnější záležitosti jsou rozebrány níže, avšak u studií tohoto typu opravdu platí, že „čert se skrývá v detailu“. Pokud se kritizuje povrchně bez znalosti detailů, vypovídá to nejenom o tom s jakou vážností, ale hlavně s jakou motivací se něco píše:
- Panu Janečkovi se nelíbí, že jsme si za indikátor vybrali pouze patenty, nikoliv třeba „prototypy, ověřené technologie či užitné vzory“. Studie však bere v úvahu patenty a užitné vzory. Je to jasně řečeno hned v prvním odstavci shrnutí.
- Pan Janeček tvrdí, že jsme se zabývali počtem udělených patentů. Naše studie se však zabývá sklonem firem žádat o udělení patentu či užitného vzoru. K jejich udělení totiž dochází až s delším časovým zpožděním po podání žádosti. Rozdíl je i mezi sklonem patentovat a počtem patentů.
- Pan Janeček se tváří, jakoby světu odhalil dosud skrytá omezení naší studie. Přitom v podstatě všechna jsou již pojmenována jak v samotné studii, tak i na semináři (na videu od 1:05:00). Stačilo si to pořádně přečíst anebo zajít na seminář a nemusel se teď chytat za nos. Každá druhá jeho věta by měla správně začínat „jak autoři studie sami upozorňují“.
- Pan Janeček odkazuje na jinou IDEA studii. Po kliknutí na příslušný odkaz v jeho blogu se zobrazí předchozí studie na téma „Stimulují přímé dotace soukromé výdaje firem na VaV? Metoda regresní diskontinuity“, která nebyla prezentována na IDEA semináři v červnu 2017, ale již v prosinci 2016. Později nás kritizuje, proč se nedíváme třeba na výdaje na VaV, takže očividně nečetl ani tuto.
- Pan Janeček se pustil jenom do mě, i když studie má spoluautora. Letmý pohled na přebal správné studie odhalí, že jsme v tom dva. Přitom všechny případné chyby, omyly a nepřesnosti pochopitelně padají, jak akademici rádi v žertu říkají, na hlavu toho druhého nešťastníka.
Do kolen mě mělo poslat tvrzení, že „posun [firem] v hodnotovém řetězci díky veřejné podpoře jejich VaV ... je významným příspěvkem ke stavu, kdy má ČR nejnižší nezaměstnanost v celé EU“. Jen tak spojit programy IMPULS, TIP a ALFA s nízkou nezaměstnaností je opravdu umění. Netvrdím, že tomu tak nakrásně nemůže být, akorát takovou příčinnou souvislost prozatím nikdo neprokázal. Jak na to přesně přišel pan Janeček? Proč my trávíme měsíce psaním studií, když to přece stačí takto jednou větou a je vymalováno? Kdo by se zdržoval s tím něco složitě počítat a dokazovat? Je to nejlepší příklad toho, proti čemu se psaním našich studií snažíme bojovat, aby veřejnou debatu o inovační politice neopanovaly nepodložené výroky podobného ražení. Prý jsme to my, kdo si vymýšlí dalekosáhlé závěry. Nabízí se dodat, že kromě nízké nezaměstnanosti máme zároveň i slabou měnu a jedny z nejnižších nominálních mezd v EU. Za to můžeme rovněž poděkovat těmto dotačním programům?
Je třeba přiznat, jak autoři studie sami upozorňují, že má pan Janeček samozřejmě pravdu v tom, že ne všechny výsledky firemního VaV podléhají formální ochraně duševního vlastnictví pomocí patentů a užitných vzorů. Záleží například na tom, do jaké míry může být daná technologie kodifikována na inovačních strategiích firem. Hodně se to liší podle odvětví, což je také důvod, proč je naše studie omezena na odvětví, ve kterých se patentuje nejvíce. Nicméně patenty a užitné vzory jsou jediné bezprostřední výsledky dotovaných projektů, které lze takto studovat, protože vláda ani poskytovatelé bohužel nesesbírali data za ostatní relevantní výsledky i pro kontrolní skupinu nepodpořených firem. Nezbývá než si vystačit s tím, co je dostupné za příjemce i nepříjemce podpory z existujících zdrojů, což jsou jedině data za patenty a užitné vzory, které shromažďují primárně za jiným účelem patentové úřady.
S panem Janečkem je třeba rovněž souhlasit v tom, jak také autoři studie sami upozorňují, že nejdůležitější jsou skutečně konečné dopady na ekonomickou výkonnost anebo zaměstnanost. Avšak na to je ještě opravdu příliš brzy. Program TIP skončil teprve loni a v poslední výzvě programu ALFA dobíhají projekty ještě letos. Dotovaný projekt musí nejdříve vytvořit nějaký výsledek, který je následně zaveden do praxe a až potom může začíst nést ovoce. Mezi dotací a jejím dopadem na ekonomické výsledky firem musí být významné zpoždění. I když se třeba podaří inovovaný výrobek zavést na trh, tak to prostě chvíli trvá, než dosáhne odpovídajícího rozsahu tržeb. Navíc je několikaleté zpoždění i v dostupnosti firemních dat pro tento typ analýz. Pro programy TIP a ALFA takové dopady bude možné počítat až za pár let. Pro program IMPULS to je již možné nyní a pracujeme na tom.
Další kritika pana Janečka míří na to, že další vhodné indikátory jsou i na straně vstupů jako zvýšení výdajů firem na VaV, ale na to byla přece zaměřena již výše zmíněná IDEA studie s názvem „Stimulují přímé dotace soukromé výdaje firem na VaV? Metoda regresní diskontinuity“, na kterou samozřejmě odkazujeme i v práci, kterou se pokouší smést ze stolu. Důležitá má být i fruktifikace výsledků VaV prostřednictvím spin-off firem, o čemž prý „jaksi mlčím“. Jenomže o tom jsme nedávno psali v další IDEA studii s názvem „Transfer znalostí do praxe podnikajícími akademiky v České republice“. Kritizovaná studie je prostě jednou v řadě dalších na související témata, která se tentokrát podívala na patenty a užitné vzory. Minule to bylo něco jiného a příště to možná bude výkonnost firem. Co na tom má být špatného?
Potom už od pana Janečka následují jen emocionální podpásovky. Nejdříve nám podsouvá, že zveřejnění naší studie byla „hurá akce před jednáním o státním rozpočtu“. Kritizovanou studii jsme začali psát zhruba před rokem, přičemž „horká“ fáze jejího psaní nám zabrala řádově měsíce. Něco takového se opravdu nedá dát dohromady za pár týdnů. Zveřejnění na polovinu června jsme měli naplánováno někdy od začátku roku. Nemáme křišťálovou kouli, abychom tušili, že do toho přijde vládní krize, výměna ministra financí a znovuotevření otázek okolo státního rozpočtu. Kdy by bylo vhodnější naplánovat zveřejnění výsledků, které se panu Janečkovi nemusí líbit? Až na podzim, kdy bude státní rozpočet schvalovat parlament anebo rovnou během předvolební vřavy? Anebo v zimě, když se na RVVI začíná tvořit návrh rozpočtových výdajů na vědu, výzkum a inovace na následující rok?
Následně pan Janeček pokládá otázku, zda „je náhodou, že právě takový projekt byl financován z programu Strategie AV21“. Z toho plyne, že nás obviňuje z účelové manipulace s daty, aby se výsledky líbily tomu, kdo nás financoval. Jinými slovy, že nejsem nic jiného než prodejná lehká děva, která za úplatu zfalšuje odbornou studii. Jako bychom si prezentované výsledky vycucali z prstu na politickou objednávku. Ať to tedy zkusí stejně dobře a na stejných datech spočítat někdo jiný a ukáže, že skutečné výsledky jsou diametrálně odlišné. Mimochodem všechna data, která jsme v této studii použili, jsou buď veřejná anebo se dají pořídit za schůdnou úplatu, nepoužili jsme žádná chráněná anebo důvěrná data, takže přepočítání v principu nic nebrání. Ale ono je asi jednodušší jen tak prostě bez důkazů plivnout. Ať nás klidně zafinancuje i soukromý sektor. Budeme za to jedině rádi. Případné zájemce však musím zklamat v tom, že naše výsledky to nijak neovlivní.
Naše studie prý „vhodně nahrává těm, kdo volají po větší podpoře výzkumu, který „plní světovou studnici vědění“, ale nepřináší nic do pokladny, z níž jsou páni vědci (ale i my všichni placeni).“ Jedním z důvodů, proč tyto studie píšeme, je právě snaha „přinést něco zpátky do pokladny“, protože jsme koneckonců placeni z peněz daňových poplatníků. Pokud totiž tyto programy nemají odpovídající přínos, může se jednat o úspory ve státním rozpočtu v řádu miliard korun ročně. Není nutné hned přemýšlet o přesměrování těchto výdajů na nějaký jiný účel. Co třeba pro jednou namísto porcování medvěda uvažovat o snížení daní? Něco takového pana Janečka očividně ani nenapadlo. Ó, jak by to ale mělo zajímat pana ministra financí.
Korunu tomu pan Janeček nasadil nařčením, že se jedná o „prapodivné selhání vědeckého přístupu a zneužití vědy“. Napsáním dané studie jsme se tudíž měli zpronevěřit etickým principům vědecké práce. Jedná se o nesmírně vážné obvinění, které prostě není přípustné jen tak utrousit a nechat viset ve vzduchu. Je to jako bez důkazů veřejně obvinit kariérního politika z korupce a pak se tvářit, že se nic nestalo. Pokud to pan Janeček myslí vážně, má morální povinnost přinejmenším podat podnět k příslušné Komisi pro etiku vědecké práce AV ČR. Nelze to brát na lehkou váhu, protože pokud vědec něco takového udělá, zaslouží nejpřísnější potrestání. Pokud ovšem nemá v ruce konkrétní důkazy, v čem přesně došlo ke zneužití vědy, měl by se naopak veřejně omluvit. Pane Janečku, jak jste to myslel?
Tvrdá věcná kritika nám vůbec nevadí. Jako akademici jsme na to zvyklí. Buď ji dokážeme vyvrátit, anebo přiznáme chybu, pokud se stane. Na takovou diskusi se upřímně těšíme. Proto tyto studie ostatně také píšeme. Nemůžeme však nahrazovat oficiální, zevrubné a komplexní hodnocení programů, které by zodpovídalo na všechny hodnotící otázky či vyžadovalo triangulaci, protože to musí začít dělat vláda. Na to my bohužel zdaleka nemáme zdroje. Prostě spočítáme nějaký konkrétní účinek programu, na jehož dostatečně přesné odvození nám data, metody a síly stačí, a dáme to jako „slovo do pranice“ o inovační politice. Smyslem našich studií je kultivovat tuto debatu na základě „evidence“ a věcných argumentů. Nic více, nic méně a hlavně nic dalšího za tím nehledejte.
Co naplat, pan Janeček zastupuje silnou lobby, která nejde pro ránu daleko. Nic jiného asi moc ani nelze čekat, ale napříště by bylo lepší, kdyby to buď mohlo mít alespoň nějakou úroveň, anebo nás raději z tohoto vynechat. Dobrou zprávou je, že současní zástupci poskytovatelů, a to nejen TA ČR ale nově překvapivě i MPO, s námi na toto téma vedou plodnou, racionální a konstruktivní výměnu názorů. S nimi bychom totiž měli být na jedné lodi, protože jde především o to, aby se peníze plynoucí z kapes daňových poplatníků používaly hospodárně. Na tom, jestli příští rok dostanou na dotacích více členové AVO anebo někdo jiný, se smysluplná diskuse o inovační politice opravdu stavět nedá.
Autor: Martin Srholec
Příspěvek byl publikován na webu http://inovacnipolitika.blogspot.cz/
Odpověď Miroslava Janečka čtěte v článku Omluva panu Srholcovi.
