Škrty v rozpočtu na výzkum a vývoj, protičínská politika, zpřísnění vydávání víz studentům a vědeckým pracovníkům určitých zemí či nejasný vztah s EU. Krátce poté, co Donald Trump podruhé zvítězil v amerických prezidentských volbách, se mezi vědci a akademickými pracovníky rozpoutaly vášnivé diskuse o tom, co přinesou následující čtyři roky jeho funkčního období.
Podle vyjádření expertky na vědní politiku Caroline S. Wagner z Ohio State University pro Science Business se oblast vědy a výzkumu ve Spojených státech ocitá „ve zcela nové situaci, v níž lze jen těžko odhadnout následující vývoj“. Ani z Trumpovy předvolební kampaně nelze vyvodit jednoznačné závěry.
Nejen vědecké pracovníky však znepokojil zejména Trumpův okruh spojenců. Například kontroverzní miliardář Elon Musk, který má podle nedávných informací v Trumpově vládě stát v čele nově zřízeného ministerstva pro efektivitu, či aktuální nominant na post amerického ministra zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., který si v boji za přísnější postupy při očkování vysloužil označení „antivaxer“.
„Návrh na jmenování Roberta F. Kennedyho Jr. do funkce šéfa resortu zdravotnictví naplňuje mnohé experty obavami, že kritérium loajality vysoce převažuje nad odbornými kvalitami Trumpových kandidátů. Kennedy je známý mnoha kontroverzními tvrzeními o vlivu očkování na rozvoj autismu či šířením dalších dezinformací. V úřadu by měl mít velký vliv na fungování a financování velkých agentur, jakými jsou Úřad pro kontrolu léčiv či Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Jeho příslib, že zredukuje klíčové Národní instituty zdraví (National Institutes of Health – NIH) první den v úřadu, vzbuzuje pochopitelně mezi vědci vlnu nevole,“ uvedla pro portál Vědavýzkum.cz Magdalena Fiřtová z Katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Obavy pak vzbuzuje i Project 2025, iniciativa konzervativního think tanku Heritage Foundation, jehož cílem je postupná změna federální vlády Spojených států. Trump nicméně vazby na tuto iniciativu opakovaně popřel.
Odborníci mírní obavy
Ačkoli některé sporné momenty během prvního funkčního období Donalda Trumpa v letech 2017–2021 i výše zmíněné vazby mohou budit obavy, řada expertů podle portálu Science Business vybízí ke klidu.
Podle Charlese Wessnera, odborníka na vědní politiku z Georgetown University, „není důvod k panice“. A to i navzdory „zažitému, ale nepravdivému narativu, podle kterého americké výzkumné instituce nějakým způsobem zneužívají federální financování,“ jak uvedl pro portál Science Business Jack Cline, viceprezident pro vztahy s federálními úřady na Northeastern University v Bostonu.
Zájmem amerického průmyslu je totiž stále podporovat federálně financovanou vědu a techniku. Dokonce i republikánští kongresmani vítají federální vědecké projekty realizované v jejich obvodech.
Podle portálu Science Business navíc „některé prvky americké politiky v oblasti výzkumu a vývoje – například historické rozšíření financování polovodičů Bidenovou administrativou (viz vyjádření Bílého domu) – snadno zapadají do Trumpovy protičínské agendy“. Tato skutečnost pak může být argumentem pro rozšíření spolupráce s evropskými spojenci.
„V oblastech, kde se shodují strategické zájmy EU a USA, lze očekávat zachování spolupráce,“ potvrdila Magdalena Fiřtová.
Dalším náznakem možného pozitivního vývoje v oblasti vědy a výzkumu v následujícím prezidentském období Donalda Trumpa je také realizace průřezových projektů se štědrým financováním a četnými průmyslovými zakázkami.
Jako příklad lze uvést Operation Warp Speed, vládní iniciativu, kterou Donald Trump spustil během své první prezidentské administrativy. Cílem operace, která spojila veřejné a soukromé zdroje, bylo urychlit vývoj, výrobu a distribuci vakcín, terapeutik a diagnostických testů na covid-19. Dopad iniciativy byl vnímán jako podstatný úspěch a Donald Trump na něj ve svých vyjádřeních (viz například proslov ze summitu) nezapomínal upozorňovat. Uznání si pak Trump vysloužil dokonce i od Demokratické strany. Na projekt však dopadla i kritika, na kterou upozornil časopis Science, zejména za nedostatečnou transparentnost, problémy s distribucí a politizaci procesu.
Caroline S. Wagner v této souvislosti poukazuje na možný pozitivní vývoj, v němž se Trumpova administrativa namísto škrtů v rozpočtech jednotlivých agentur zaměří na tento druh zarámování vědy v rámci uvedeného typu projektů. Obdobně ostatně postupoval i bývalý prezident Joe Biden během svého prezidentského období, když obnovil projekt Cancer Moonshot, iniciativu zaměřenou na urychlení výzkumu rakoviny, zlepšení diagnostiky a léčby a snížení úmrtnosti na toto onemocnění.
Wagner v této souvislosti uvádí, že by od Trumpa bylo chytré, kdyby se nově zvolený prezident v rámci průřezových iniciativ zaměřil na aktuální témata, jako jsou například kvantová technologie či nanomateriály.
„V určitých oblastech, zejména v těch strategického významu, jako je vesmírný výzkum, jaderná energetika či rozvoj fosilních paliv, lze očekávat pokračující podporu financování. Způsob financování však může probíhat více skrze veřejně-soukromé partnerství (PPP), kdy Trump již v minulosti podporoval komercializaci vesmíru (spolupráce NASA a SpaceX) a veřejné financování soukromých projektů. Technologie klíčové pro budování americké konkurenceschopnosti budou pravděpodobně podrobeny intenzivnímu dohledu a regulaci s cílem zabránit krádežím duševního vlastnictví. U inovací v oblasti klimatu lze očekávat škrty a omezování podpory,“ nastínila možný budoucí vývoj financování Magdalena Fiřtová, která dále upozornila na skutečnost, že v červnu 2024 Nejvyšší soud USA zrušil tzv. doktrínu Chevron z roku 1984. Ta poskytovala federálním agenturám právo interpretovat sporné zákony.
„Zrušení doktríny otevírá prostor pro silnější roli Kongresu a soudů ve financování veřejných projektů, což pochopitelně vzbuzuje obavy ze snižování dohledu nad řadou soukromých projektů, např. Elona Muska,“ dodala Magdalena Fiřtová.
Obava z protiimigrační rétoriky – omezení přístupu zahraničních studentů a výzkumných pracovníků na americké univerzity
Naopak oblast, u které lze z prvního prezidentského období Donalda Trumpa učinit závěry, je vztah k zahraničním studentům a výzkumným pracovníkům. Během zmíněného období došlo ke zpřísnění vydávání víz, pokusům během pandemie omezit zahraničním studentům pobyt ve Spojených státech a umožnit jim jen výuku prostřednictvím online kurzů. Dále pak také k návrhům omezit studentská víza pro občany z některých zemí.
Podle portálu Times Higher Education se tak během období 2017–2021 počet zahraničních studentů snížil, zatímco zpoždění při vyřizování studentských víz se zvýšilo. Stejně tak se zvýšil i počet zamítnutých žádostí o klíčová víza H-1B, která umožňují americkým zaměstnavatelům dočasně zaměstnávat zahraniční pracovníky ve specializovaných profesích. Tento program je určen pro kvalifikované pracovníky s odbornými znalostmi a často se využívá v odvětvích, jako je technologie, inženýrství, zdravotnictví, finance nebo akademická sféra.
„Tato opatření dohromady vytvořila jasný signál: Spojené státy nebyly pro zahraniční studenty zrovna vlídné a toto vnímání pravděpodobně snížilo počet přihlášených zahraničních studentů,“ uvedla pro Times Higher Education Maia Chankseliani, docentka srovnávacího a mezinárodního vzdělávání z University of Oxford.
Druhé funkční období Donalda Trumpa by se tak mohlo nejvíce dotknout studentů a vědeckých pracovníků ze zemí, které Spojené státy považují za geopolitické rivaly. V popředí by tak v aktuální politické situaci stála Čína. V tomto směru přistupují ke zpřísňování opatření i další země, jako je Velká Británie, Austrálie, Kanada, ale i Německo. Klíčovým a nedořešeným tématem je v této souvislosti vybalancování rizik a benefitů, které globální propojení vědy a výzkumu nabízí.
Miriam Feldblum, výkonná ředitelka Alliance on Higher Education and Immigration, pro Times Higher Education uvedla, že největší obavy panují z toho, že sektor stráví příští čtyři roky „obranou“, místo aby prosazoval praktická oboustranná řešení.
„Bylo by skvělé mít administrativu, která by přijala příslib a perspektivy globálních talentů a imigrace. Nyní musíme zajistit, abychom si udrželi naši konkurenční výhodu,“ zmínila Feldblum.
V této souvislosti řada akademiků očekává, že se Trump vrátí ke své čínské iniciativě z roku 2018. Ministerstvo spravedlnosti v té době stíhalo řadu čínsko-amerických akademiků za to, že při čerpání amerických výzkumných grantů neoznámili vazby na Peking. Dále pak Trumpova administrativa podle odborníků až přehnaně zbrojila proti ekonomické špionáži a krádežím duševního vlastnictví a za tímto účelem detailně monitorovala zejména čínské vědce. Bidenova administrativa šetření pozastavila, avšak pokračovala ve svých vlastních plánech na posílení bezpečnosti výzkumu na amerických univerzitách.
„Šíření strachu a lustrace vědců a odborníků jiných národností, zejména čínské, působících v USA pak měl ochromující důsledky pro mezinárodní spolupráci. Případ profesora Gang Chena z MIT je konkrétní ukázkou, jak kontroverzní a potenciálně škodlivé tyto „hony“ na vědce mohou být. Iniciativa byla zastavena během Bidenovy administrativy, ale republikánští zákonodárci včetně republikánského senátora Billa Cassidyho volají po její obnově,“ nastínila možný budoucí vývoj v této oblasti Magdalena Fiřtová.
Obavy ze škrtů v rozpočtu na výzkum a vývoj
Další oblastí, s níž je dále spojeno mnoho obav, jsou škrty v rozpočtu na výzkum a vývoj. Donald Trump během svého prezidentského období prosazoval několik rozpočtových škrtů, které měly významný dopad na financování vědy, výzkumu a technologických programů. Jeho administrativní návrhy rozpočtů zahrnovaly opakované snahy o omezení financování klíčových vědeckých agentur a iniciativ, i když ne všechny tyto škrty byly Kongresem schváleny.
V návrhu rozpočtu, který byl předložen Kongresu v počátcích Trumpovy vlády, navrhl Trump navrhl snížit roční rozpočet NIH o 18 %, z 31,8 miliardy dolarů na 26 miliard dolarů. Tento škrt by se mimo jiné dotknul těchto součástí NIH: National Cancer Institute (1 miliarda dolarů), National Heart, Lung and Blood Institute (575 milionů dolarů) a National Institute of Allergy and Infectious Diseases (838 milionů dolarů).
Kongres však většinu těchto škrtů odmítl a financování NIH naopak zvýšil. Trump však nejen ve svých předvolebních proslovech nastiňoval plány na restrukturalizaci, omezení některých oblastí výzkumu a v této souvislosti zmiňoval i další možné škrty.
„Myslím, že se bude hodně mluvit a řečnit, ale jestli se to promítne do činů, je úplně jiný příběh,“ uvedla pro časopis Science Jennifer Zeitzer, ředitelka pro veřejné záležitosti Federation of American Societies for Experimental Biology. Ve věci rozpočtu či struktury NIH má však hlavní slovo Kongres, proto otázku, zda se případné budoucí návrhy škrtů stanou skutečností, zatím nelze zodpovědět.
Otázky se hromadí i kolem dalších oblastí jako je klimatická krize či zahraniční vztahy
Donald Trump se v minulosti jak svými proslovy tak i činy vymezoval vůči iniciativám, jako je Pařížská dohoda či NATO. Spojené státy odstoupily od Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu hned na samotném počátku funkčního období Donalda Trumpa, přičemž Bidenova administrativa tento krok odvolala. Nově zvolený prezident Spojených států také chválil těžbu fosilních paliv a na začátku své kampaně se negativně vyjadřoval k investicím do obnovitelných zdrojů energie a rozpočtům na výzkum klimatu. Některé své výroky však v průběhu kampaně zmírnil, když se do jeho týmu připojil Elon Musk, zakladatel automobilky Tesla.
Ačkoli se Trump během svého prvního funkčního období několikrát nechal slyšet, že státy Severoatlantické aliance, které nevydávají minimálně dvě procenta HDP na obranu, nemohou očekávat vojenskou pomoc Spojených států v případě napadení, vztahy s EU v oblasti vědy a techniky podle expertů nejsou v ohrožení.
„Opravdu si nemyslím, že by spolupráce s Evropou byla v tomto směru ohrožena. Ve skutečnosti se domnívám, že dojde k posílení dohod,“ uvedla Caroline S. Wagner pro Science Business. Expertka na vědní politiku v této souvislosti připomněla situaci, kdy se nizozemské a americké úřady dohodly, že nizozemský výrobce čipových zařízení ASML omezí některé prodeje do Číny a zároveň zvýší prodeje do Spojených států.
Zdroje jsou uvedeny v textu.
Autor: Jan Michal
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
