Čtyři české projekty uspěly ve výzvě Twinning

Výzva Twinning se zaměřuje na podporu partnerství výzkumných institucí z méně výkonných zemí s minimálně dvěma významnými zahraničními partnery. Cílem výzvy je napomoci překonání rozdílů mezi členskými státy a regiony při rozvoji a využití výzkumného a inovačního potenciálu, podpořit účast v programu Horizont 2020 a přispět k rovnoměrnějšímu šíření excelentního výzkumu v evropském výzkumném prostoru.

Ve výzvě bylo podáno celkem 439 návrhů projektů, úspěšnost ve výzvě tedy byla bezmála 18 procent. Největší počet grantů získalo Portugalsko (13) následované Estonskem a Polskem (8), Srbskem (7) a Tureckem (6). Úspěšné projekty nyní čekají na podpisy smluv o financování.

Cílená léčba zhoubného onemocnění kosti

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a nanomateriálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se díky projektu zaměří na výzkum cílené léčby osteosarkomu, tedy zhoubného onemocnění kosti. Spolupracovat budou s výzkumníky z Consiglio Nazionale delle Ricerche v Itálii a National University of Ireland Maynooth.

„Kolegové z Irska jsou vynikajícími odborníky na vývoj léčiv. My v RCPTM dodáme nanočástice, které by mohly sloužit k transportu léčiva k postižené tkáni. To je problematika, které se dlouhodobě věnujeme. A partneři z Itálie využijí svých zkušeností s testováním této cílené léčby na nádorových buňkách,“ popsal propojení koordinátor projektu Václav Ranc. Celková dotace tříletého grantu přesahuje 19 milionů korun.

Projekt na RCPTM koordinuje Václav Ranc

Nové kvantové aplikace

Druhý úspěšný projekt Univerzity Palackého je přímo z Přírodovědecké fakulty, konkrétně z katedry optiky. Vědci se v něm zaměří na téměř neprobádanou oblast kvantových technologií mimo Gaussovské kvantové stavy. Spolupracovat přitom budou s pařížskou Sorbonou a dánským technickým institutem v Lyngby.

Olomoučtí vědci se na využití kvantových systémů, které mají poměrně složité nelineární chování a velkou informační kapacitu, zaměřují dlouhodobě. „Tento projekt má prolomit určitou bariéru, která je dána deterministickými Gaussovskými stavy a operacemi, a rozšířit aplikace a základní výzkum mnohem dál do oblasti non-Gaussovských kvantových stavů a operací. Projekt nám pomůže tuto oblast aspoň částečně popsat a snad i využít," uvádí Radim Filip z katdry optiky. Tyto zkušenosti budou moci být v budoucnu využity například v kvantových aplikacích zaměřených na bezpečnou komunikaci, simulace, velmi přesné měření, kvantové počítání nebo i termodynamiku.

Podle rektora Univerzity Palackého Jaroslava Millera čtyři úspěšné české projekty ukazují schopnost české výzkumné infrastruktury se do těchto typů projektů zapojit. „Účast v konsorciálních projektech vidím jako jeden z cílů vybudované výzkumné infrastruktury, která musí hledat jiné zdroje financování, než jsou strukturální fondy. Infrastruktura se tak ocitá ve fázi dva až tři – dostává se postupně do tvrdého konkurenčního souboje v celosvětovém výzkumného prostoru,“ řekl portálu Vědavýzkum.cz. Podle Millera má z vědeckého hlediska Česko co nabídnout a nejúspěšnější pracoviště se profilují právě tímto způsobem.

Posílení výzkumu RNA v Brně

S dalším českým projektem uspěli vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Od ledna 2021 na něm budou spolupracovat společně s partnery z Univerzity v Edinburghu a tří německých institucí - Evropskou laboratoří molekulární biologie (EMBL), Univerzitou Johannese Gutenberga (JGU) a Institutem Molekulární Biologie (IMB).

Koordinátorka projektu Mary O´Connell, vedoucí výzkumné skupiny na CEITEC MU

Společně se budou vědci ze zapojených institucí věnovat rychle se rozvíjejícímu výzkumu kyseliny ribonukleové (RNA), který skýtá značný potenciál pro objevy a současně vyžaduje kombinaci různých přístupů. Díky grantu budou moci snáze sdílet metodologické přístupy, diskutovat o výzkumných otázkách, účastnit se vzájemných výměn a odborných stáží nebo konferencí a společných školení.

„V CEITEC jsme na náš výzkum RNA hrdí a nyní budeme mít příležitost rozšířit také strategickou spolupráci v celé Evropě. A je zcela výjimečné, že ústav obdrží čtvrtý twinningový projekt v řadě,“ okomentoval získání grantu ředitel CEITEC MU Jiří Nantl.

Adaptační strategie v lesnictví

Projekt za Mendelovu univerzitu v Brně má na starosti Lesnická a dřevařská fakulta (LDF). Je zaměřený na adaptační strategii v lesnictví v souvislosti s dopadem globální klimatické změny. Vědci se budou zabývat využitím méně častých lesních dřevin, což je s ohledem na měnící se strukturu lesů v současné době velice aktuální. Příkladem za všechny jsou kůrovcem masivně napadené smrkové monokultury. Vědci z Mendelovy univerzity budou koordinovat celkem sedm institucí z Rakouska, Německa, Slovinska a Švédska

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: UPOL, MENDELU, CEITEC MU