Ve výzkumu, vývoji a inovacích neměla vláda z počátku přílišné ambice. V programovém prohlášení této oblasti věnovala jen dva odstavce. Pak přišla s Inovační strategií.
Na začátku roku 2019 schválila vláda svůj nejambicióznější dokument, Inovační strategii ČR 2019-2030. Česko se podle ní má stát jednou z nejinovativnějších zemí EU. V té době byla ČR na 13. místě v EU podle žebříčku inovativnosti European Innovation Scoreboard. O dva roky později se Česko propadlo na 17. pozici.
V žebříčku za rok 2021 získalo Česko skóre 94,41 bodu. První Švédsko ho vede se skóre 156,45 bodu. Dlouhodobě se Česko v hodnocení pohybuje na úrovni 84 procent průměru EU, což ho řadí mezi mírné inovátory. Nejvíce ČR zaostává ve výši rizikových kapitálových investic, počtu mezinárodních patentových přihlášek nebo počtu nejcitovanějších publikací.
Více peněz nestačí
Na nedostatky českého inovačního ekosystému se vláda snaží reagovat. Z Národního plánu obnovy podpoří financování start-upů. Úřad průmyslového vlastnictví připravuje opatření, jak zlepšit postavení ČR v oblasti patentů.
Vláda také každoročně navyšovala objem prostředků ze státního rozpočtu na výzkum a vývoj. Pokud projde aktuální návrh státního rozpočtu na rok 2022, kde se po tlaku Svazu průmyslu počítá na výzkum a vývoj s částkou 39,4 miliardy korun, šlo by o navýšení proti roku 2019 o 3,4 miliardy korun.
Svaz průmyslu prosadil zjednodušení daňových odpočtů firemních výdajů na výzkum a vývoj a pomohl organizovat osvětové semináře, jak mohou podniky tuto podporu využít. Svaz se tím snažil zastavit pokles počtu firem, které si výdaje na výzkum a vývoj z daňového základu odečítají. Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje, že je nutné, aby stát podporoval větší využívání daňového odpočtu. Zejména zlepšením a sjednocením přístupu ze strany daňové správy k firmám, které tento nástroj používají nebo chtějí použít.
Chybí nový zákon
Vláda schválila také další koncepční dokumenty jako Národní politiku VaVaI ČR 2021+ nebo Národní RIS3 strategii, která určuje oblasti podpory výzkumu a vývoje z operačních programů EU a z národních programů. Připravila nové dotační programy na podporu aplikovaného výzkumu ve firmách.
„Poslední měsíce jsme bojovali, aby se ještě letos vyhlásily soutěže v programech TREND a Národní centra kompetence, které jsou pro firemní výzkum a vývoj zásadní,“ říká Eduard Palíšek, člen představenstva Svazu zodpovědný za výzkum a vývoj.
Přes všechny tyto kroky se nedá očekávat, že Česko v dohledné době zvýší celkové výdaje na výzkum a vývoj z nynějších 1,9 procenta HDP na 2,5 procenta, jak předpokládá pro rok 2025 Inovační strategie. Lídři v EU do výzkumu a vývoj přitom investují každoročně tři procenta HDP.
Česko potřebuje výraznou modernizaci legislativy v oblasti výzkumu a vývoje. Proto by prvním krokem nových poslanců po podzimních volbách mělo být schválení již připravené zásadní novely zákona o podpoře VaVaI. Jinak český inovační ekosystém nedostane potřebný nový impuls k dalšímu rozvoji.
Článek vyšel v časopise Spektrum 4Q/2021. Celé číslo čtěte zde.
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR
