V červnu 2022 v Praze společným setkáním vyvrcholil projekt, který se věnoval inovačním ekosystémům a transferu technologií a znalostí v zemích Visegrádské čtyřky, Gruzii a Arménii. Ukazuje se, že každá země má v této oblasti co zajímavého nabídnout.
Společnost UNICO v rámci ročního projektu Network4Growth – Innovation and Technology Transfer Network for Development and Economic Growth, podpořeného Visegrádským fondem, mapovala inovační ekosystémy a příklady úspěšné spolupráce businessu s akademickým sektorem v účastnických zemích projektu. Také díky pandemii COVID-19 se workshopy, které prezentovaly systémy výzkumu, vývoje a inovací, konaly v roce 2022 on-line.
Lednový workshop představil polský systém výzkumu, vývoje a inovací. Velmi unikátně v Polsku řeší například transfer technologií a znalostí z výzkumných organizací, především vysokých škol, směrem k aplikační sféře. Polské vysoké školy založily 27 dceřiných účelových společností (special purpose vehicle), které nabízí výsledky vědecké činnosti jednotlivých výzkumných pracovišť. Tyto dceřiné společnosti úzce spolupracují s transferovými kancelářemi. Za pozornost dále stojí výzkumná síť Łukasiewicz, která se specializuje na tyto obory: automatizace, chemie, biomedicína, ICT, materiály a pokročilá výroba. S 8 000 zaměstnanci a 28 výzkumnými ústavy nacházejícími se ve 12 polských městech je třetí největší výzkumnou sítí v Evropě.
V únoru se zájemci mohli dozvědět o prostředí výzkumu, vývoje a inovací v Gruzii. Většina gruzínské výzkumné a vývojové infrastruktury se nachází v Tbilisi. Za perspektivní obory můžeme považovat například IT a biotechnologie. Významnou roli v místním inovačním ekosystému hraje Gruzínská agentura pro inovace a technologie (GITA), která funguje pod dohledem místního ministerstva hospodářství a udržitelného rozvoje a byla založena v roce 2014. V období 2019-2022 GITA společně s technickou pomocí EU a Světové banky realizuje pilotní program transferu technologií financovaný ze svěřeneckého fondu, jehož hlavním cílem je vybrat nejslibnější nápady z univerzit – ze 74 přihlášených projektů bylo nakonec devět vybráno pro komercializaci a další rozvoj.
Slovensko účastníkům on-line workshopu představilo svůj inovační systém v březnu. Přestože Slovensko patří v současnosti k nejrychleji rostoucím evropským ekonomikám a je v přepočtu na jednoho obyvatele největším výrobcem automobilů na světě, v oblasti výzkumu a vývoje má stále velký potenciál ke zlepšení. Kromě automobilového průmyslu je velmi důležitým odvětvím IT – je nejstabilnější, v době pandemie COVIDU-19 dokonce rostlo a působí v něm nejvíce úspěšných začínajících firem. Příklad úspěšného regionálního projektu je například IT Valley Košice – klastr tvořený 63 členskými organizacemi, který vznikl v roce 2007 a působí na východním Slovensku. Inspirativní je také síť INOVATO, která po vzoru Fraunhoferova institutu podporuje inovace a zajímavé nápady.
V dubnu následovalo představení Maďarska a jeho ekosystému výzkumu, vývoje a inovací. Maďarský inovační ekosystém se skládá z mnoha aktérů, podpůrných nástrojů a programů. Univerzity se svými kancelářemi pro transfer technologií a univerzitně-průmyslovými centry (nejen v Budapešti, ale také v městech jako jsou Győr, Miskolc, Pécs, Debrecen, Eger, Veszprém, Szeged nebo Sopron) jsou jeho nedílnou součástí. Univerzity také provozují výzkumné infrastruktury začleněné buď do výzkumné sítě Eötvös Loránd (základní výzkum), nebo do sítě Bay Zoltán (aplikovaný výzkum). Za zmínku dále stojí státem financovaný program inkubátorů založený na izraelském modelu, který byl spuštěn v roce 2014. Kromě toho fungují také vládou financované fondy rizikového kapitálu zaměřené na pre-seed, seed a scale-up financování.
Květnový workshop se věnoval Arménii. Země se kromě složité geopolitické situace v regionu potýká především s nedostatkem mladých vědeckých pracovníků a nedostatečně vybavenou vědeckou infrastrukturou. Přesto se může pochlubit zajímavými aktivitami v oblasti transferu a podpory inovací. Za zmínku určitě stojí investiční aktivity v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu. Například SMART GATE VC je kalifornsko-arménský investiční fond, který se zaměřuje na investice v počátečních („seed“ a „pre-seed“) fázích v oborech umělé inteligence, strojového učení, neurověd a výpočetních biotechnologií. Fond pomáhá přeměňovat komercializovatelné duševní vlastnictví do konkrétních byznysových projektů, vede podnikavé vědce k větší orientaci na byznys a spojuje ředitele firem s nejnovějším vědeckým výzkumem. Arménské Ministerstvo high-tech průmyslu se zaměřuje na propojování lokálního průmyslového a inovačního ekosystému s arménskou diasporou v zahraničí.
V průběhu června se zástupci všech zemí mohli setkat face-to-face v Praze, kde pro ně byl připraven intenzivní program. Jeho součástí byly návštěvy v Národním centru průmyslu 4.0, které působí při Českém vysokém učení technickém v Praze, či v Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) sídlícím v Buštěhradu. Vrcholem třídenního programu bylo setkání s názvem Building innovation ecosystems in Central and Eastern Europe: Sharing knowledge. Český systém výzkumu, vývoje a inovací vyčerpávajícím způsobem představil René Samek, zastupující agenturu CzechInvest. V následné panelové diskusi kromě Reného Samka vystoupili také László Korányi (Maďarsko), Lubomír Bilský (Slovensko), Irina Tsagareishvili (Gruzie), Tigran Arzumanyan (Arméniie) a Thomasz Stypułkowski (Polsko). Diskutující se zaměřili především na faktory, které účastníci považují za nejdůležitější pro rozvoj místního inovačního ekosystému.
Více o celém projektu si můžete přečíst zde.
https://www.youtube.com/watch?v=Ceqxni_Ze18
Autor: Vědavýzkum.cz (AV)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
