Zatímco geograficky je Arménie umístěna na jižním Kavkaze, z geopolitického hlediska je součástí Evropy. Kromě populace na území státu, kde žijí tři miliony Arménů (přičemž celý jeden milion v hlavním městě Jerevanu), Arménie disponuje obrovskou diasporou za hranicemi země – víc než osm milionů Arménů totiž žije v zahraničí.
Na národní úrovni funguje v oblasti politiky výzkumu, vývoje a inovací několik klíčových institucí. Vědecký výbor Ministerstva školství, vědy, kultury a sportu je zodpovědný za rozvoj výzkumných politik, koordinaci výzkumu, vývoje a inovací a implementaci programů na podporu této oblasti. Dalšími klíčovými hráči jsou zde Ministerstvo ekonomiky a Ministerstvo high-tech průmyslu.
Aram Papoyan z Institutu fyzikálního výzkumu arménské Národní Akademie věd zdůraznil, že arménská národní strategie výzkumu a vývoje je také reakcí na složitou geopolitickou situaci v regionu. Protože země nemá k dispozici významné přírodní zdroje, ani není klíčovou tranzitní destinací, prioritou se zde stal high-tech průmysl. Podle Papoyana patří k silným stránkám arménského systému výzkumu a vývoje například vysoká kvalita základního výzkumu v oborech jako jsou přírodní vědy nebo fyzika. Dále to je také od roku 2021 zvyšování státních investic v této oblasti a různé formy podpory aplikovaného výzkumu.
Nedostatek lidí a chybějící transfer
Na druhou stranu, Arménie čelí i řadě výzev. Problémem je například nedostatek mladých vědeckých pracovníků a pracovnic, dále nepříliš vyvinutá výzkumná infrastruktura nebo nízká úroveň spolupráce mezi výzkumem a průmyslovým sektorem. Také v zemi prakticky neexistují oddělení transferu technologií na tamějších univerzitách nebo výzkumných organizacích. Problém je také slabá pozice arménského průmyslu.
Mezi instituce, které v Arménii provádějí výzkum, patří již zmíněná Národní Akademie věd, místní univerzity, rezortní výzkumné organizace pod vedením jednotlivých ministerstev a soukromé výzkumné organizace.
Současná politika v oblasti vědy tak, jak ji popisuje vládní program na léta 2021-2026, je založena na čtyřech hlavních pilířích – jedná se o legislativu, infrastrukturu, rozvoj lidských zdrojů a efektivitu veřejného financování.
Většina příjmů zdejších výzkumných organizací přichází z institucionálního financování, které představuje 72 % procent z celkových státních investic do oblasti výzkumu a vývoje. Projektové financování pak tvoří 27 % rozpočtu a je přerozdělováno napříč celým národním systémem. Zbylého 0,5 % pak putuje do veřejných výzkumných institucí a univerzit prostřednictvím cílově orientovaného výzkumu.
Arevik Khnkoyan z Vědeckého výboru zmiňuje fungování některých klíčových programů a projektů, například program pro ženy na vedoucích pozicích, program na podporu PhD studentů nebo program na podporu publikací mladých arménských výzkumníků v prestižních vědeckých časopisech s vysokým impakt faktorem. Funguje zde také podpora projektů aplikovaného výzkumu, ve které mají individuální vědecké projekty dosáhnout během dvou až tří let konkrétních aplikovaných výsledků. Maximální financování na jeden projekt je 60 000 eur a projekty by měly být alespoň z 25 % spolufinancované ze soukromého sektoru.
Podpora Arménů ze zahraničí
Liana Karapetyan představuje investiční aktivity v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu. SMART GATE VC je kalifornsko-arménský investiční fond, který se zaměřuje na investice v počátečních („seed“ a „pre-seed“) fázích v oblasti umělé inteligence, strojového učení, neurověd a výpočetních biotechnologií. SMART GATE VC mimo jiné také pomáhá přeměňovat komercializovatelné duševní vlastnictví do konkrétních byznysových projektů, vede podnikavé vědce k větší orientaci na byznys a spojuje ředitele firem s nejnovějším vědeckým výzkumem.
Dosud tento fond investoval do 23 společností. Jednou z nich je společnost Super Annotate, která vznikla v roce 2018 na základě disertační práce provedené na RTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu. Poté, co projekt získal investici ve výši 17,5 milionu dolarů, navázal spolupráci se zákazníky, jako je například Nissan, United Airlines nebo Renault. Dalším příkladem je BIOSIM, výpočetní platforma určená pro identifikaci obsahu různých druhů malých molekul, která v sobě kombinuje umělou inteligenci, kvantovou chemii a molekulární dynamiky.
Mary Zakaryan představuje další aktivity, které v Arménii dělá Ministerstvo pro high-tech průmysl. Jedním z nich je například TUMO MOVEMENT zaměřené na mimoškolní výuku dospívajících. Jedním z projektů, které v rámci této iniciativy vznikl, je takzvané EU TUMO Convergence Center for Engineering and Applied Science. To vzniklo v roce 2019 a kombinuje v sobě výzkum, vzdělávání a podporu start-up společností.
V Arménii funguje také několik technologických center. The Engineering City je PPP projekt, na kterém se podílí dohromady vláda a konsorcium soukromých společností. Další technologická centra fungují ve městě Gyumri a Vanadzor. Kromě toho se Ministerstvo high-tech průmyslu zaměřuje na propojování lokálního průmyslového a inovačního ekosystému s arménskou diasporou v zahraničí. Jedním z příkladů takových aktivit je program NERUZH, který podporuje technologické start-upy a arménským podnikatelům v zahraničí představuje možnosti aktivit v zemi jejich původu.
Stále větší důraz se v Arménii klade také na internacionalizaci. Vardag Gevorgyan z Národního centra pro inovace a podnikání zmínil takové aktivity, jako je uskupení Armenian Engineers & Scientists of America, které sdružuje americké a arménské vědce a inženýry. Hlavním cílem centra je vytvořit arménskou kancelář transferu technologií. Kromě toho má také podporovat arménské vědce a výzkumníky v účasti na národních a mezinárodních projektech, podpořit spolupráci mezi vědou a průmyslem a chránit také duševní vlastnictví.
Autor: Vědyvýzkum.cz (AV, JT)
Přečtěte si články o výzkumu, vývoji a transferu v Polsku , Maďarsku, Gruzii nebo na Slovensku.
Více o podpoře inovačních ekokosystémů, spolupráce výzkumu a apikační sféry a transferu technologií a znalostí v Arménii, Gruzii, Polsku, Maďarsku, Slovensku a Česku se můžete dozvědět a diskutovat na konferenci BUILDING INNOVATION ECOSYSTEMS IN CENTRA AND EASTERN EUROPE: SHARING KNOWLEDGE, která se koná ve čtvrtek 9. června od 14:30 do 16:30 v Praze.
Článek vznikl ve spolupráci se společností UNICO v rámci projektu Network4Growth - Innovation and Technology Transfer Network for Development and Economic Growth. UNICO během ročního projektu podpořeného Visegrádským fondem mapuje inovační ekosystémy a příklady úspěšné spolupráce businessu s akademickým sektorem v zemích Visegrádské čtyřky, Arménii a Gruzii.
