Slovensko má jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik v Evropě, investorům nabízí nízké mzdy, nízké daňové sazby a vzdělanou pracovní sílu. Do karet Slovensku v tomto směru hraje také poloha ve středu Evropy. Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím v zemi je automobilový průmysl, díky němuž je Slovensko největším výrobcem automobilů na světě v přepočtu na jednoho obyvatele.
Výzkumné prostředí na Slovensku: Stručný vhled
Veřejně financované prostředí výzkumu a vývoje zahrnuje Slovenskou akademii věd (skládající se z 58 vědeckých ústavů a 13 pomocných institucí), a dvacet veřejných, tři státní, jedenáct soukromých a čtyři zahraniční vysoké školy a sektorové výzkumné organizace v oblastech, jako je zemědělství, kultura, zdravotnictví, doprava, obrana nebo životní prostředí. Na Slovensku působí také více než 200 soukromých společností zabývajících se výzkumem a vývojem. Hlavní inovační ekosystémy lze nalézt soustředěné kolem tří měst - Bratislavy, Košic a Žiliny. Vědní politiku řídí centrálně Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu.
Zvýšení účasti v evropských projektech jako velká výzva
Pokud jde o investice do výzkumu a vývoje v poměru k HDP, Slovensko zaostává za většinou členských států EU včetně ostatních zemí V4 - v roce 2019 to bylo méně než 1 %. Značný potenciál ke zlepšení mají také oblasti jako účast v evropských projektech (například Horizont 2020), výdaje na rizikový kapitál, patentové přihlášky u EPO na milion obyvatel, vědecké publikace mezi 10 % nejcitovanějších publikací na světě nebo zaměstnanost ve znalostně náročných činnostech. Na druhou stranu se zdá, že Slovensko si vede poměrně dobře, pokud jde o nové absolventy doktorského studia v oborech STEM, podíl žen mezi výzkumnými pracovníky (39 % v roce 2019) nebo tržby za inovace nové pro trh a nové pro firmy.
Jak zdůraznil výkonný ředitel Slovenské organizace pro výzkum a vývoj (SOVVA) Daniel Straka, jednou z největších výzev pro Slovensko i další země V4 je zvýšení účasti v evropských projektech. Dobrým začátkem by mohla být intenzivnější spolupráce právě mezi zeměmi Visegrádu.
Inovace na Slovensku
V roce 2021 dosáhly investice rizikového kapitálu na Slovensku 100 milionů eur. Mezi největší transakce patřily Photoneo, Tachyum, Symplicity, Cloudtalk, Slido nebo Exponea. Co je potřeba k tomu, aby vznikl slovenský „jednorožec"? Podle Petera Kolesára, partnera společnosti CIVITTA Slovakia, musí země hacknout vzdělávání, přilákat talenty & budovat komunitu a učinit z toho skutečnou prioritu.
Jedním z příkladů aktivit podporujících inovace na Slovensku je síť INOVATO, která se částečně inspirovala Fraunhoferovým institutem, jak vysvětluje jeden z jejích zakladatelů Ján Košturiak. Dodává, že k úspěchu není třeba minimalizovat riziko, ale maximalizovat svobodu, rychlost inovací a proaktivitu.
IT Valley Košice je dalším příkladem úspěšného regionálního rozvojového projektu. Klastr 63 organizací vznikl v roce 2007 a působí na východním Slovensku. V době jeho založení se Slovensko potýkalo s 19procentní nezaměstnaností, IT sektor se na slovenském HDP podílel pouze 2 procenty a v regionu existovalo pouhých 500 IT specialistů. Dnes se míra nezaměstnanosti pohybuje kolem sedmi procent a IT sektor zahrnující 15 000 specialistů na východním Slovensku se podílí na slovenském HDP 19 procenty. Miriama Hučková, výkonná ředitelka IT Valley Košice, zdůrazňuje, že díky úzké spolupráci mezi IT společnostmi, vysokými školami a veřejnými orgány IT klastr úspěšně přispívá k výchově budoucích dovedností, zlepšování digitální inkluze a budování místního inovačního ekosystému.
IT průmysl je vedle automobilového průmyslu dalším důležitým odvětvím slovenské ekonomiky. Emil Fitoš, prezident IT asociace Slovenska, zdůrazňuje, že IT průmysl je také nejstabilnější - v období COVID-19 dokonce rostl. Zároveň dodává, že v IT sektoru působilo nejvíce úspěšných začínajících firem.
Michal Kardoš, výkonný ředitel Slovenské aliance pro inovační ekonomiku (SAPIE), považuje lidský kapitál za jednu z nejsilnějších stránek slovenského inovačního ekosystému. Zmiňuje také nadšení a touhu po úspěchu jednotlivců i institucí, které vkládají mnoho energie do podpory a zlepšování slovenského inovačního systému. Zlepšení vidí v počtu začínajících podniků a způsobu jejich podpory - z hlediska finančních pobídek, infrastruktury i poradenství. Na druhou stranu se jako jedno z nejslabších míst jeví roztříštěnost inovačního systému - jak mezi vládními orgány, tak v soukromých aktivitách včetně informačních zdrojů.
Pro Marii Bielikovou, ředitelku Kempelenského institutu inteligentních technologií (KInIT), je výzkum a vývoj předpokladem a akcelerátorem úspěšného inovačního systému. Slovensko podle ní potřebuje vlastní systém výzkumu a vývoje a nemůže se spoléhat na znalosti vytvořené jinde. Přesto vidí potřebu intenzivnější spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a průmyslem. Především by měl být podporován aplikačně orientovaný základní výzkum v kombinaci s aplikovaným výzkumem a také efektivní transfer znalostí. Za druhé by se mělo investovat více prostředků do posílení vzájemné spolupráce.
Autor: Vědavýzkum.cz (AV, SA)
Přečtěte si také o výzkumu, vývoji a transferu v Polsku nebo v Gruzii.
Článek vznikl ve spolupráci se společností UNICO v rámci projektu Network4Growth - Innovation and Technology Transfer Network for Development and Economic Growth. UNICO během ročního projektu podpořeného Visegrádským fondem mapuje inovační ekosystémy a příklady úspěšné spolupráce businessu s akademickým sektorem v zemích Visegrádské čtyřky, Arménii a Gruzii.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
