Dohráváme Metodiku 2017+

Škálování je výsledkem společného jednání zástupců poskytovatele, Rady pro výzkum, vývoj a inovace a Odborných panelů na základě výstupů Hodnocení 2019 schváleného Radou a výstupy z hodnocení na úrovni poskytovatele. Stejně jako v minulém roce se jedná o výsledky indikativní, které mají především poskytnout výzkumným organizacím zpětnou vazbu k zajištění kvality jejich vybraných výsledků v národním měřítku.

Výsledky hodnocení Modulem 1 byly představeny v kumulované podobě za všechny tři roky. V hodnocení v Modulu 1 Odborné panely pracují s poměrem počtu dobrých a špatných známek vybraných výsledků, přičemž za dobré jsou považovány známky 1, 2, 3 a za špatné známky 4 a 5. Hodnocení Modulem 2 na národní úrovni zahrnovalo kumulativně bibliometrizovatelné výsledky uplatněné v letech 2016–2018.

Přestože hodnocení stále postupně nabíhá, v protokolech z jednání z tripartit se konstatuje, že informace je robustní a výpovědní hodnota rok od roku narůstá. Nový přístup v hodnocení má vliv na chování celého systému, klesá počet výstupů a zároveň roste jejich kvalita.

Hodnocení v Akademii věd

V rámci Akademie věd ČR jsou výsledky indikativního škálování vesměs pozitivní. Celkem pětadvacet ústavů obdrželo nejvyšší hodnocení A – Vynikající a dalších sedmnáct pracovišť získalo hodnocení B – Velmi dobré.

Celkem sedm ústavů obdrželo hodnocení C, tedy průměrné. Jsou mezi nimi Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, Ústav fyziky plazmatu AV ČR, Ústav geoniky AV ČR, Ústav chemických procesů AV ČR, Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, Ústav termomechaniky AV ČR a Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Několik ústavů finální hodnocení neobdrželo, a to z důvodu nízkého počtu výsledků (Orientální ústav AV ČR, Slovanský ústav AV ČR) nebo probíhající restrukturalizace (Etnologický ústav AV ČR). Mimo hodnocení byly také postaveny Knihovna AV ČR a Středisko společných činností AV ČR, které byly založené jako infrastrukturní instituce.

Podrobné výsledky z hodnocení pro Akademii věd ČR jsou dostupné zde.

Hodnocení vysokých škol

Vysoké školy jsou pro účely diskuze v rámci tripartity seskupeny do sedmi klastrů dle oborové a fakultní struktury a celkového odborného zaměření. Zatímco multioborové vysoké školy zpravidla publikují a předkládají svoje špičkové výsledky ve všech šesti oborových skupinách, technické, zemědělské a veterinární a také společenskovědní vysoké školy publikují a předkládají svoje špičkové výsledky ve své oborové skupině. Méně významným až okrajovým oborům je proto v hodnocení přikládána menší váha. U neuniverzitních a státních vysokých škol je výsledné hodnocení odvozeno z převažujícího oboru a oborového hodnocení a u uměleckých vysokých škol nebyl v roce 2021 zvažován Modul 2.

V nejpočetnější skupině multioborových vysokých škol byly nejvyšším stupněm A - Vynikající hodnoceny čtyři vysoké školy, a to Univerzita Karlova, Masarykova Univerzita, Univerzita Palackého v Olomouci a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Stupněm B – Velmi dobrá – byly hodnoceny tři školy, konkrétně Západočeská univerzita v Plzni, Ostravská univerzita a Univerzita Pardubice. Zbytek multioborových škol, tedy Slezská univerzita v Opavě, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Univerzita Hradec Králové obdržely agregované hodnocení stupněm C – Průměrná.

Ve skupině technických vysokých škol bylo hodnoceno pět vysokých škol, z nichž obě pražské, tedy České vysoké učení technické v Praze a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, obdržely hodnocení stupněm A. Vysoké učení technické v Brně získalo známku B a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava spolu s Technickou univerzitou v Liberci byly hodnoceny stupněm C.

Mezi zemědělskými a veterinárními vysokými školami získala Česká zemědělská univerzita v Praze známku B a Mendelova univerzita v Brně a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (nově Veterinární univerzita Brno) byly ohodnoceny jako průměrné.

Ve skupině společenskovědních vysokých škol bylo hodnocení C – Průměrná vůbec nejvyšší udělenou známkou, kterou obdržely Vysoká škola ekonomická v Praze a Metropolitní univerzita Praha. Jako D – Podprůměrná byly hodnoceny Univerzita J. A. Komenského Praha a Vysoká škola finanční a správní a také ŠKODA AUTO Vysoká škola, která však vstoupila do hodnocení až ve třetím roce a tento výsledek tak není vypovídající.

Ze státních vysokých škol byla Univerzita obrany hodnocena jako průměrná a Policejní akademie ČR v Praze dokonce jako podprůměrná, stejně tak obě neuniverzitní vysoké školy, Vysoká škola polytechnická Jihlava a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, byly hodnoceny jako podprůměrné.

Podrobné výsledky hodnocení pro vysoké školy jsou k dispozici zde. Protokoly z jednání tripartit v rámci ostatních poskytovatelů podpory VaV naleznete zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Odůvodnění hodnotící škály:

A – Vynikající (excellent)

Ve výzkumných parametrech globálních oborů mezinárodně kompetitivní instituce a/nebo instituce se silným inovačním potenciálem a vynikajícími výsledky aplikovaného výzkumu a/nebo instituce naplňující vynikajícím způsobem svěřenou misi.

B – Velmi dobrá (very good)

Instituce vyrovnané kvality s výbornými výsledky výzkumu, dostatečným inovačním potenciálem a/nebo významnými výsledky aplikovaného výzkumu, výsledky VaVaI odpovídají účelu zřízení.

C – Průměrná (average)

Instituce nevyrovnané kvality, v parametrech základního a/nebo aplikovaného výzkumu dosahující v převážné míře dobrých nebo průměrných výsledků a/nebo instituce, která průměrně naplňuje účel zřízení. VO se strategií a snahou odstraňovat slabé stránky a nedostatky.

D – Podprůměrná (below average)

Instituce v převážné většině parametrů základního a/nebo aplikovaného výzkumu podprůměrná. VO s řadou slabých stránek a nedostatků a omezenou snahou je odstraňovat.