V reakci na zásadní globální události posledních dvou let, pandemii covidu-19 a ruskou agresi na Ukrajině, Evropská komise upravuje své strategické priority v oblasti zelené a digitální transformace. V nejnovější zprávě o stavu evropského výzkumu, vývoje a inovací klade důraz na schopnost co nejpružnější adaptace na nečekané výzvy.
Už od roku 2016 vydává Generální ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise každé dva roky novou Zprávu o výkonnosti vědy, výzkumu a inovací v Evropské unii (Science, Research and Innovation Performance of the EU – SRIP). Letošní vydání je uvedeno větou: „Evropa prochází těžkými časy.“
Tento zásadní strategický dokument každoročně kombinuje makroekonomická data a vědecko-výzkumné indikátory s hlubší analýzou vybraných témat, kterým jsou v dokumentu věnovány jednotlivé kapitoly. Zprávy se tradičně profilují jako hodnocení efektivity vědecké a technologické sféry v evropském i regionálním měřítku a obvykle vyúsťují do návrhů společných politických opatření pro následující období.
Sdíleným horizontem všech dosavadních zpráv je koncept inkluzivní, udržitelné, konkurenceschopné a odolné Evropy, tedy koncept úzce spojený s naplňováním Zelené dohody pro Evropu.
Jako nevyslovené motto letošní zprávy bychom mohli označit název úvodní kapitoly: Budování udržitelné budoucnosti v nejistých časech. Aniž by došlo k oslabení potřeby dohonit technologický a ekonomický náskok USA či reagovat na inovační výkon dalších světových mocností, jako jsou Čína, Jižní Korea, Japonsko či Austrálie, v nové zprávě výrazně posílil akcent na zajištění odolnosti Evropy tváří v tvář agresivním vnějším vlivům – konkrétně zdravotním a geopolitickým hrozbám.
Je to právě inovační potenciál vědy a výzkumu, který se podle letošní zprávy má stát vůdčím faktorem v jejich předcházení a odvracení, nikoli jako politický nástroj, ale jakožto odborná báze pro formulaci krizových či strategických politických rozhodnutí – jinak, než jak tomu bylo při řešení nástupu covidové pandemie.
Posuny a konstanty v unijní koncepci vědy a výzkumu
Předtím, než se blíže seznámíme se závěry letošní zprávy, připomeňme si v krátkosti její předešlé edice. Zatímco ve zprávě z roku 2016 byla specifickým tématem role vědy a výzkumu ve vztahu ke stárnutí evropské populace a s tím související potřeba celoživotního vzdělávání, v roce 2018 ji charakterizují spíše potřeba reakce na vpád neregulovaných digitálních platforem narušujících evropské ekonomické prostředí a orientace na nové obory (deep-tech, 4D tisk, nano- a biotechnologie atd.) s vyšším zapojením koncových uživatelů do vývoje.
V roce 2020 pak jako hlavní výzvu Evropská komise označuje nutnost propojení vědy a výzkumu s projektem zelené tranzice, ale také zmírnění genderových, regionálních a sociálních nerovností, které efektivně snižují inovační potenciál Evropské unie.
Ačkoli z podstaty věci nemůže být každá nová edice aditivním souhrnem zpráv předešlých, neznamená to, že by například stárnutí populace přestalo být diskutovaným tématem. Rozdíly mezi nimi spočívají spíše v dílčích důrazech. Mezi evergreeny tak můžeme zařadit snahu o dorovnání ekonomického náskoku USA a kontinuálního růstu Číny, upozorňování na korelaci nižší produktivity práce a podfinancování vědy z veřejných i soukromých zdrojů, potřebu větší mobility, internacionalizace, a zvláště prezenci evropských firem a výzkumných institucí na globální inovační scéně.
Dalším leitmotivem dosavadních zpráv, včetně té letošní, je angažmá vědy a výzkumu při přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku, chápanou nejen jako ekologický projekt, ale také jako nástroj prosazování udržitelného rozvoje v konfrontaci s globálními výzvami v oblasti energií, zdraví, výroby potravin, vodního hospodářství či biodiverzity. Tradiční brzdou nekonvenčních iniciativ, ať už výzkumných, průmyslových či obchodních, je závislost na bankovních půjčkách a setrvalý nedostatek rizikového kapitálu, který napomáhá rozjezdu a expanzi startupů, což je od roku 2018 cílem programu VentureEU, nebo tzv. trpělivého kapitálu, který sleduje dlouhodobější strategické záměry.
Mezi opakující se doporučení můžeme uvést budování výzkumných infrastruktur a implementace Evropského výzkumného prostoru nebo disperzi digitálních technologií od vědy a těžkého průmyslu, přes drobné manufaktury až po každodenní život.
Kondice evropské vědy a výzkumu v roce 2022
„Zpráva o výkonnosti vědy, výzkumu a inovací za rok 2022 ukazuje, nakolik jsou výzkum a inovace zásadní pro budování udržitelné a odolné budoucnosti, kterou Evropa potřebuje. Digitální a zelenou tranzici zkrátka nelze provést bez systémového zajištění výzkumu a inovací,“ uvedla Mariya Gabriel, komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež, v souvislosti s ohlášením nové Evropské inovační agendy.
Z obecných indikátorů letošní zprávy uveďme, že si Evropská unie navzdory koronavirové krizi nadále zachovává silnou pozici v globální vědecké a technologické produktivitě. Ačkoli tvoří jen necelých 6 % lidské populace, stále generuje 18 % celosvětových investic do vědy a výzkumu, 21 % nejcitovanějších vědeckých publikací a 19 % všech úspěšných patentů. V porovnání s předchozími lety ovšem také vyplývá, že v tomto ohledu EU spíše stagnuje.
Silnou pozici si uchovává v počtu patentů z klimatických (23 %), bioekonomických (23 %) a medicínských disciplín (17 %). Ve stínu koronavirové krize se sice zvýšily investice do výzkumu ve zdravotnictví (10,3 %) a informačních technologií (7,2 %), ale v proudu nastupujících inovačních oborů začíná zaostávat, nejvýrazněji v automobilovém (-7,2 %) a letecko-kosmickém (-22,6 %) sektoru.
Oproti předešlým ročníkům v aktuální zprávě palčivěji zaznívá diagnóza dlouhodobých neduhů, které se nedaří eliminovat nebo se vlivem přestálých krizí prohlubují. Jsou jimi již notorické podfinancování vědy a výzkumu z veřejných a soukromých fondů (2,3 % HDP v roce 2020 oproti proklamovaným 3 %), nepřátelské regulační rámce zabraňující inovacím, narůstající propast mezi progresivními a stagnujícími firmami, regionálnost (pouze 3–5 % kolaborací na evropských patentech mělo nadregionální zastoupení) a nerovnováha mezi celkovou vědeckou produkcí a její komercializací nebo také potíže s přilákáním mimoevropských a odlivem „domácích“ talentů.
Za recept na tyto nemoci zpráva označuje součinnost tří základních evropských nástrojů: v prvé řadě Rámcový program pro výzkum a inovace, Horizont Evropa, dotovaný 95,5 miliardami EUR, což odpovídá necelé desetině evropských veřejných financí, dále Politika soudržnosti, ze které bude v letech 2021–2027 do výzkumu a inovací investováno (zejména v soukromém sektoru a méně rozvinutých regionech) více než 56 miliard EUR, a konečně projekt Evropského výzkumného prostoru s vlastními investičními cíli.
Šest doporučení pro Evropu
Ve srovnávání s předchozími lze v nové zprávě zaznamenat určitý posun již při čtení úvodního souhrnu, který poukazuje na zranitelnost EU ve vztahu k následkům pandemie a ruské invazi na Ukrajinu nebo na nebezpečí kompromisů a partikulárních zájmů, které ohrožují dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu.
Ve formulaci šesti vodítek či doporučení, z nichž všechny – tak jako v předešlých edicích – kladou důraz na valorizaci výzkumu a inovací, se nově objevují pojmy jako postpandemická prosperita či myšlení nemyslitelného, jímž například byla katalyzační role covidu-19 v rozvoji digitálních technologií.
Ve zjevné souvislosti s pandemií se například téma participace veřejnosti již neváže ani tak na vývoj pokročilých technologií (jako v roce 2018), ale spíše na potřebu obnovení základní důvěry veřejnosti vůči vědcům, což je jeden z předpokladů vyššího financování vědy a výzkumu.
Jako příklad dobré praxe jsou uvedeny tzv. mise rámcového programu Horizont Evropa, jejichž cílem je oslovit a přesvědčit veřejný i soukromý sektor k podpoře dlouhodobých cílů Evropské komise. Na to zpráva navazuje doporučením formulovat lidsky zaměřenou, inkluzivní a srozumitelnou vizi digitální společnosti.
Ve zprávě je také zdůrazněno téma nezastupitelnosti systematické vědecké anticipace potenciálních hrozeb, která v době před nástupem pandemie stála na okraji veřejného zájmu (a tudíž se nepromítla do krizových plánů), přesto díky výzkumu mRNA technologií umožnila bleskový vývoj vakcín.
Analogicky se pak ve zprávě SRIP zdůrazňuje přínos inovativních řešení na poli čisté energie, a to v situaci, kdy se po ruské invazi na Ukrajinu odhalila enormní závislost Evropy na ruském plynu a začalo překotné hledání alternativních zdrojů. Tato situace podle zprávy ukazuje na nutnost zahrnout hledisko aplikovaného výzkumu a pokročilých technologií nejen do těla evropských strategických plánů, ale rovněž do zajištění vlastní fyzické a virtuální bezpečnosti.
A jaké vysvědčení podává zpráva o výkonnosti české vědy a výzkumu? Na to se můžete těšit v dalším pokračování Zaostřeno na SRIP.
Celá zpráva je dostupná zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (MP)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
