facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Výzkumné infrastruktury v Evropě

14. 10. 2021
Výzkumné infrastruktury v Evropě

Redakce Vědavýzkum.cz přináší nový seriál, který bude věnovaný výzkumným infrastrukturám. V prvním díle se podíváme na obecnější vymezení a kontext vzniku těchto specifických subjektů výzkumu a vývoje.V následujících dílech seriálu pak blíže představíme různé druhy výzkumných infrastruktur působících v České republice.

testalize me 9xHsWmh3m 4 unsplash

Co je to výzkumná infrastruktura?

V souladu s definicí výzkumné infrastruktury, kterou uvádí evropské předpisy, si můžeme pod pojmem výzkumná infrastruktura představit širokou škálu subjektů – od samostatných pracovišť, laboratoří, přes větší ústavy, centra či fakulty až po celé instituce, a to ať už se jedná o vysoké školy či jiné výzkumné organizace různé právní povahy.

Výzkumné infrastruktury mohou mít také různé uspořádání. Na jednu stranu může být jedna právnická osoba tvořena větším počtem samostatných výzkumných infrastruktur. Na straně druhé může být jedna unikátní výzkumná infrastruktura součástí více právnických osob. Možným, ale nikoliv typickým a převažujícím případem je i situace, kdy jedna výzkumná organizace (jedna právnická osoba) je sama o sobě jedinečnou a na části nedělitelnou výzkumnou infrastrukturou.

Výzkumná infrastruktura dle ESFRI

Úžeji se spojení „výzkumná infrastruktura“ používá pro ty subjekty, které jsou Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) zařazeny na takzvanou evropskou cestovní mapu. Ta z roku 2018 definuje výzkumné infrastruktury umístěné na ní jako „zařízení, zdroje nebo služby jedinečné povahy, které evropská vědecká obec využívá k provádění a podpoře špičkových výzkumných aktivit ve své oblasti. Infrastruktura zahrnuje: vědecké vybavení – nebo sady přístrojů, zdroje založené na znalostech jako sbírky, archivy a vědecká data, e-infrastruktury jako data a počítačové systémy a komunikační sítě a veškeré další nástroje nutné k dosažení excelence ve výzkumu a inovacích.“

ESFRI je platformou delegátů členských států EU a asociovaných zemí a působí jako vedoucí odborný a poradní orgán Rady EU pro konkurenceschopnost, které poskytuje odborné poradenství k přípravě politických a koncepčních dokumentů přijímaných v oblasti výzkumných infrastruktur v EU. Jejím aktuálním předsedou je Jan Hrušák, který je tak vůbec prvním předsedou ESFRI ze zemí střední a východní Evropy. Od ledna 2022 se předsednického postu ujme Jana Kolar ze Slovinska.

Typologie výzkumných infrastruktur rozlišuje tato zařízení do tří skupin, a to na takzvané „single-sited“ výzkumné infrastruktury situované na jednom místě, distribuované výzkumné infrastruktury zahrnující větší počet na různých místech situovaných kapacit a dále virtuální výzkumné infrastruktury. Z perspektivy životního cyklu se výzkumné infrastruktury člení na výzkumné infrastruktury nacházející se v přípravné fázi, implementační, respektive konstrukční fázi, provozní fázi a fázi vyřazování z provozu.

Cestovní mapa ESFRI

První cestovní mapa ESFRI byla vypracována v roce 2006, přičemž její následné aktualizace proběhly v letech 2008, 2010, 2016 a 2018. Jejím smyslem je zasadit jednotlivá zařízení do krajiny velkých výzkumných infrastruktur a tvořit přehled výzkumných kapacit provozovaných a zpřístupňovaných široké uživatelské komunitě na principu politiky otevřeného přístupu.

Evropské výzkumné infrastruktury na cestovní mapě mohou mít dvojí status. První, tzv. „ESFRI Project“, znamená, že se jedná o koncept vysoké vědecké excelence v pokročilém stavu přípravy, předpokládající zahájení implementační nebo konstrukční fáze v horizontu do 10 let. Infrastruktury se statusem „ESFRI Landmark“ poté již buď dokončily tuto fázi a vstoupily do fáze provozní, nebo mají přinejmenším jasně stanovený časový harmonogram dokončení a uvedení do provozu.

Aktualizace Cestovní mapy ESFRI z roku 2018 sdružuje celkem 55 evropských výzkumných infrastruktur, ze kterých 37 spadá do kategorie „ESFRI Landmark“ a 18 do kategorie „ESFRI Project“.

V roce 2020 usilovalo o zařazení na evropskou cestovní mapu 18 návrhů nových projektů evropských výzkumných infrastruktur, 11 z nich díky vysokému hodnocení vědeckého přínosu uspělo a je zařazeno v aktualizaci cestovní mapy pro rok 2021.

Konsorcia výzkumných infrastruktur ERIC

Za účelem efektivního a flexibilního řízení výzkumných infrastruktur na evropské úrovni byl vytvořen nový druh právnické osoby ERIC – konsorcium evropské výzkumné infrastruktury uznávaný ve všech členských státech EU.

Evropské výzkumné infrastruktury s právní subjektivitou ERIC jsou provozovány vždy na neziskové bázi, přičemž právní rámec ERIC jim umožňuje rozvíjet hospodářské činnosti výlučně v omezené míře. Hlavním benefitem právnické osoby ERIC je, že procedura jejího ustavení je mnohem jednodušší, než v případě standardní mezinárodní organizace ustavované na základě mezinárodního práva veřejného.

Členskými subjekty právnických osob ERIC se stávají státy, případně mezinárodní organizace. Založení právnické osoby ERIC náleží do gesce Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace (DG RTD) a musí o něj požádat vždy nejméně 3 zakladatelské státy.

Česko je aktuálně členským státem patnácti právnických osob ERIC. Výkon členství v těchto právnických osobách zajišťuje MŠMT v úzké spolupráci se zástupci výzkumné komunity, kteří zajišťují výkon vědeckých aspektů členství. V letošním roce oficiálně zahájilo provoz nově ustavené konsorcium ELI ERIC, jehož statutární sídlo se nachází v Dolních Břežanech v prostorách výzkumného centra ELI Beamlines.

 

V příštím článku se budeme věnovat specifickému pojetí výzkumných infrastruktur v České republice, historickému kontextu jejich vzniku a aktuálnímu stavu.

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: CESNET, MŠMT, ESFRI


Příspěvek vznikl ve spolupráci s projektem Nástroje strategického řízení výzkumných infrastruktur (INFRAM), který společně řeší Technologické centrum AV ČR a TERTIARY EDUCATION & RESEARCH INSTITUTE. Projekt je podpořen Technologickou agenturou ČR.