facebooktwittergoogleinstagram

Věda a výzkum

Portál Vědavýzkum.cz - Nezávislé informace o vědě a výzkumu

IOCB Tech, s.r.o. - hlavní partner portálu Vědavýzkum.cz

Hlavní partner portálu
facebooktwittergoogleinstagram

Výzkumné infrastruktury v České republice 

19. 10. 2021
Výzkumné infrastruktury v České republice 

Ve druhém díle našeho seriálu věnovaného výzkumným infrastrukturám se podíváme blíže na vznik a fungování výzkumných infrastruktur v České republice. Ty představují významnou složku národního výzkumného a inovačního systému ČR. Od roku 2009 jsou podporovány z veřejných prostředků prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. 

V prvním článku jsme představili koncept výzkumných infrastruktur na evropské úrovni. Nyní se blíže podíváme na historický kontext a aktuální stav politiky výzkumných infrastruktur v České republice.

Rok 2009: Počátek veřejného financování

V roce 2009 byl do právní úpravy stanovující podmínky poskytování podpory na výzkum, vývoj a inovace z veřejných prostředků ČR integrován nový legislativní nástroj podpory výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se stalo ústředním orgánem státní správy ČR odpovědným za podporu tzv. „velkých výzkumných infrastruktur“ a v roli gestora mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji začalo podporovat také jejich internacionalizaci, respektive mezinárodní spolupráci a zapojování do mezinárodních právních uskupení, zejména právnických osob ERIC.

V roce 2010 byla MŠMT poprvé vypracována Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR, která svou strukturou a věcným členěním odpovídá Cestovní mapě ESFRI a jejíž následné aktualizace byly provedeny v letech 2011 a 2015. Platná Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022, respektive její aktualizace z roku 2019, je nejaktuálnějším přehledem politiky a financování velkých výzkumných infrastruktur ČR. Význam přisuzovaný problematice výzkumných infrastruktur je v ČR již od roku 2009 umocněn mimo jiné i skutečností, že návrhy financování jednotlivých velkých výzkumných infrastruktur z prostředků rozpočtové kapitoly MŠMT jsou pro jejich schválení předkládány vládě ČR, a to jako vůbec jediné individuální projekty výzkumu, vývoje a inovací v ČR.

Investiční náklady z ESIF

Komplementárně k výdajům státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace, ze kterých jsou financovány provozní náklady velkých výzkumných infrastruktur, jsou investiční náklady na modernizaci takovýchto zařízení, umožňující udržení jejich technologické úrovně na výjimečné a mezinárodně konkurenceschopné úrovni, v ČR hrazeny primárně za využití nástrojů politiky soudržnosti EU, tj. za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).

V letech 2007 až 2015 byly tyto investice realizovány zejména v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Investice menšího rozsahu uskutečněné v regionu hl. města Prahy byly poté realizovány prostřednictvím Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost (OP PK). Celkově se dle dat z Českého statistického úřadu do rozvoje velkých výzkumných infrastruktur v ČR v rozmezí let 2009–2019 investovalo přes 131 miliard korun, přičemž ve veřejné sféře (akademický, resp. vládní a vysokoškolský sektor) se jedná o 70 miliard korun.

V letech 2016 až 2022 se nástrojem úhrady investičních nákladů velkých výzkumných infrastruktur stal Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), v jehož rámci byla vyhlášena série specifických výzev ve výši přibližně sedm miliard korun. Tyto výzvy umožnily materiálně a technicky modernizovat výzkumné infrastruktury, a to například včetně dodávek výzkumných zařízení do infrastruktur v ostatních státech Evropské unie.

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur

Zatímco do roku 2015 zahrnovala Cestovní mapa také projekty perspektivního charakteru, od roku 2015 obsahuje již výlučně velké výzkumné infrastruktury schválené k financování vládou ČR.

Aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR z roku 2019 obsahuje popis geneze dosavadního rozvoje agendy. Zahrnuje typologii velkých výzkumných infrastruktur ČR a jejich mezinárodní spolupráci a internacionalizaci. Zvláštní pozornost věnuje mimo jiné metodickému rámci, zejména procesu mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR v letech 2014 a 2017 a hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací v roce 2016.

Stěžejní součástí Cestovní mapy je prezentace celkem 48 velkých výzkumných infrastruktur ČR, jež jsou provozovány v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, biologických a lékařských věd, resp. zdraví a potravin, sociálních a humanitních věd a „e-infrastruktur“. Těchto 48 velkých výzkumných infrastruktur bylo schváleno vládou ČR pro financování z veřejných prostředků ČR v období do roku 2022.

Hostitelské a partnerské institue projektů velkých výzkumných infrastruktru

V letošním roce proběhlo pod záštitou MŠMT další kolo mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v ČR. Jeho výsledky nyní projedná Rada pro výzkum, vývoj a inovace a seznam infrastruktur doporučených pro financování z veřejných prostředků po roce 2022 předloží ke schválení vládě.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JS)

Zdroj: CESNET, MŠMT, ESFRI


 Příspěvek vznikl ve spolupráci s projektem Nástroje strategického řízení výzkumných infrastruktur (INFRAM), který společně řeší Technologické centrum AV ČR a TERTIARY EDUCATION & RESEARCH INSTITUTE. Projekt je podpořen Technologickou agenturou ČR.