Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí jde na vládu.

Návrh zákona včetně důvodové zprávy si lze přečíst ve vládním systému eklep. Podle Ženíškova mluvčího Gabriela Friedela se podařilo vypořádat všech přibližně 1500 původních připomínek k zákonu až na jeden rozpor, který bude projednávat vláda. Jedná se o rozpor mezi Ministerstvem financí ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO). Návrh zákona počítá s tím, že MPO bude orgánem zodpovědným za inovace a chce na tuto agendu navýšení zdrojů, ze kterých by financovalo nové lidi, kteří se této otázce budou věnovat. Ministerstvo financí chce, aby MPO tyto potřeby pokrylo z vlastních zdrojů. Redakci však oslovily také některé subjekty, které nevidí zákon tak optimisticky, neboť nejsou spokojeny se způsobem, jak byly vypořádány jejich připomínky. 

V důvodové zprávě je možné si přečíst o problémech, jež kabinet ministra v současném systému vědy, výzkumu a inovací vnímá, a jak je navrhuje řešit. 

Ministra Marka Ženíška jsme se zeptali na několik dotazů k novému zákonu. Dotazy navazují na náš červnový rozhovor. 

Proč vypadl z návrhu zákona záměr ustanovit jednotný informační systém poskytovatelů?

Při nástupu do úřadu jsem se zaměřil na několik priorit, přičemž příprava nového zákona byla samozřejmě jednou z nich. Právě probíhalo náročné mezirezortní připomínkové řízení a bylo potřeba posoudit, jak k připomínkám přistoupit.

Jednotný informační systém byl jedním ze sporných témat. Pochopil jsem, že představy nejen jednotlivých poskytovatelů, ale také příjemců a dalších zapojených institucí, jsou velmi odlišné. Rozhodl jsem se proto pro kompromisní řešení, které neruší informační systémy jednotlivých poskytovatelů, umožňuje zachovat jejich autonomii a současně přináší úspory pro příjemce díky zefektivnění administrativních procesů. Všichni poskytovatelé budou povinni realizovat poskytování účelové podpory skrze informační systém, což se doposud v některých případech nedělo. Zavádění jakéhokoliv jednotného prostředí je vzhledem k fragmentaci a robustnosti systému řízení českého VaVaI, mimořádně komplexní a složité téma.

Neznamená to však, že bych na téma jednotného informačního systému pro poskytování účelové podpory rezignoval. Rozhodl jsem se ale, že v rámci času a kapacit, které mám, se zaměřím zejména na realisticky dosažitelné snížení administrativní zátěže kladené na žadatele a příjemce podpory.

V kontextu cílů, které má ČR plnit v rámci Národního plánu obnovy, probíhá od března letošního roku řízená diskuze se všemi stakeholdery, která by měla vést k vypracování a schválení metodického pokynu, který definuje jednotná a zjednodušená pravidla poskytování účelové podpory ve vybraných částech celého procesu. Již jsme identifikovali možná opatření, která budou formulována do závazných postupů.

Místo direktivního ustavení jednotného informačního systému jsem tedy podpořil spíše cestu opačnou – společné diskuze o centrálních opatřeních, která povedou k přirozenému sbližování pravidel a zlepšení podmínek k zavedení onoho kýženého ideálního stavu.

Proč je v návrhu následující paragraf? „Informační systémy pro administraci se nepoužijí pro operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích, pro veřejné zakázky a pro aktivity podle § 8." Znamená to, že OP JAK a návazné operační programy budou administrovány dále přes ISKP a nebude možné ani v budoucnu – bez změny zákona – jejich správu převést pod některého z poskytovatelů, aby došlo ke sjednocení?

Návrh tohoto paragrafu vychází z potřeby zohlednit specifické požadavky jednotlivých oblastí administrace. Operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích jsou spravovány přes MS2021+, který byl vytvořen jako jednotný systém pro všechny operační programy a zajišťuje efektivní administraci, monitorování a vykazování v souladu s požadavky EU. Sjednocení pod systémy jednotlivých poskytovatelů by bylo administrativně i finančně náročné, protože by vyžadovalo neustálý přenos dat a přizpůsobování, což by ve výsledku nepřineslo zjednodušení. Veřejné zakázky jsou spravovány přes NEN, který standardizuje proces zadávání zakázek v ČR, a jejich propojení s jinými systémy by narušilo jednotnost a bezpečnost.

Ze zákona bylo vypuštěno ustanovení, že poskytovatelé mají kontrolovat čerpání poskytnutých prostředků. Co si od této změny slibujete?

Finanční kontrola čerpání prostředků je zajištěna jinou právní úpravou, konkrétně zákonem č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole, který poskytovatelům tuto povinnost ukládá. Odstranění duplicity v připravovaném zákoně nemění požadavky na kontrolu, ale zajišťuje větší přehlednost a srozumitelnost právní úpravy.

Proč chcete změnit název RVVI na Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí?

Jedná se o výsledek připomínkového řízení, kde tento požadavek byl vznesen. Rada má v návrhu nového zákona odpovědnost za koordinaci výzkumu, vývoje a inovací, ale také za podporu transferu. Bylo by tedy vhodné, aby název přesněji odrážel komplexní záběr činností Rady a podpořil její strategickou roli v oblasti inovací a transferu znalostí. Změna názvu Rady tedy není změnou zásadní, zohledňuje spíše její nově vymezenou roli. Nebráním se ale případným pozměňovacím návrhům během druhého čtení, které by název Rady z hlediska praktického užívání a dlouholeté zvyklosti navrhlo ponechat v dosavadní podobě.

Platí stále záměr ustanovit na některých ministerstvech vědecké poradce? Pokud ano, tak na kterých a proč zrovna na nich? Co bude náplní práce vědeckých poradců?

Rozpracování a rozvoj vědeckého poradenství v různých formách bylo předmětem mezinárodního projektu zaměřeného na rozvoj konceptu science for policy v různých evropských zemích. V rámci projektu, jehož závěrečná konference proběhla 26. 11., byla provedena poměrně podrobná analýza toho konceptu, včetně různých vnitřních nastavení a kompetencí, kterých může role vědeckých poradců či poradních sborů nabývat. Tyto poznatky chceme dále debatovat s jednotlivými ministerstvy. Bude pak samozřejmě právě na těchto rezortech, zda a jaký model si zvolí podle svých potřeb. Považujeme tuto oblast za jednu z klíčových pro celou oblast znalostního transferu a budeme se samozřejmě snažit poskytovat tomuto snažení podporu.

Máte stále záměr založit investiční transferový fond?

Záměr založit investiční transferový fond není a nebyl součástí připravovaného návrhu zákona. Tato problematika je v gesci MPO. Přípravná jednání probíhala s bankovní asociací a EIB. Na MPO již vznikl pilotní fond pro podporu startupů v jejich začátcích – Fond fondů, pod kterým byl v květnu 2024 spuštěn koinvestiční pre-seed fond, který spravuje Tensor Ventures. V plánu je realizace Fondu pro regulované technologie a Fond strategických technologií (zejména energetické inovace, biotechnologie a mikroprocesory).

Vznik fondu nikdy nebyl součástí návrhu nového zákonu. Reforma transferu, kterou v minulosti představila moje předchůdkyně, byla postavena na legislativních a nelegislativních bodech a Fond fondů patřil do nelegislativního.

 

Doplnění: Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí byl 18. 12. 2024 schválen vládou. 

 

Autorka: Vladislava Vojtíšková 

Zdroj: eklep, kabinet Ministra Ženíška