„Evropa nemůže financovat výzkum jen proto, aby se jí investice vrátily,” říkají Evropské komisi političtí analytici a univerzitní skupiny. Akademická obec se postavila proti závěrům vyvozeným z průběžného hodnocení programu Horizont Evropa, které bylo zveřejněno 30. dubna.
Analýzu průběžného hodnocení programu Horizont Evropa přineslo Technologické centrum Praha v článku:
Evropská komise zveřejnila výsledky střednědobého hodnocení programu Horizont Evropa (2021–2024), který je hlavním nástrojem Evropské unie na podporu výzkumu a inovací.
Zatímco Evropská komise v něm vidí důkazy o efektivních investicích – dle hodnocení každé dosud investované euro přinese až 11 euro v růstu HDP do roku 2045 – univerzitní sdružení považují skutečnost, že 70 % kvalitních výzkumných návrhů zůstává bez financování, za známku nízkých ambicí.
„Toto představuje nejen plýtvání talentem a úsilím, ale také promarněnou příležitost pro konkurenceschopnost Evropy,“ uvedla Kamila Kozirogová, zástupkyně ředitele pro výzkum a inovace v Evropské asociaci univerzit.
Jiní členové akademické obce tvrdí, že zaměření Komise na okamžité výnosy je zavádějící. „Ačkoli jsou takové klíčové ukazatele výkonnosti v kontextu hodnocení pochopitelné, je zásadní zopakovat, že výzkum by neměl být podřízen pouze krátkodobým cílům politiky a ekonomické konkurenceschopnosti,“ uvedla Lidia Borrell-Damiánová, generální tajemnice Science Europe, sdružení financujících výzkum (za Českou republiku je členem Grantová agentura ČR, pozn. red). „Výzkum motivovaný čistou zvědavostí, stejně jako obory, které nemusí přinášet okamžité odpovědi na politické výzvy (…), musí i nadále dostávat odpovídající podporu.“
Laura Keustermansová, vedoucí politická referentka Ligy evropských výzkumných univerzit, se obává, že průběžné hodnocení nezmiňuje roli finančních nástrojů zdola nahoru, jako je Evropská rada pro inovace (EIC), Evropská výzkumná rada (ERC) a akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA). Obává se, že by tyto nástroje mohly být „omezeny, zredukovány nebo zcela zmizet“ ve prospěch „ještě větší cílenosti“.
Poslanci Evropského parlamentu a akademické lobby naléhají na Komisi, aby na příští rámcový program pro výzkum vyčlenila rozpočet ve výši nejméně 200 miliard eur. Pro Kozirogovou „to není jen číslo, ale nutnost, která odpovídá ambicím, které Evropa požaduje v oblasti globálního vůdčího postavení ve výzkumu a inovacích.“
Nyní se s velkou pravděpodobností zdá, že exekutiva EU začlení 10. rámcový program do nového Fondu pro konkurenceschopnost ve snaze soustředit a zefektivnit úsilí o stimulaci inovací, produktivity a hospodářského růstu v 27členném bloku. Výkonný místopředseda Evropské komise pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné oznámil 12. května, že: „Financování pro větší konkurenceschopnost je roztříštěné, musíme ho sloučit do jednoho investičního nástroje, abychom mohli masivně investovat do strategických odvětví – od umělé inteligence přes vesmír a čisté technologie až po biotechnologie, včetně, a možná bych to měl zvlášť zdůraznit, inovací a výzkumu.“ Podle Séjourna by se jednalo o „novou, ucelenou architekturu, která bude sledovat celý život společností od výzkumu až po průmyslovou výrobu“. Séjourné má na starosti vývoj budoucího fondu spolu s, komisařem pro rozpočet. Fond konkurenceschopnosti se podle něj bude spoléhat na dotace, půjčky, akcie a veřejný trh, chce ale hlavně mobilizovat soukromé financování. Za tímto účelem do něj bude začleněna, nebo dokonce rozšířena, iniciativa InvestEU, která – jak uvedl Séjourné – do konce roku 2024 mobilizovala investice v hodnotě téměř 300 miliard eur, z nichž dvě třetiny pocházely ze soukromého sektoru.
Hlubší nedostatky
Akademici sledující debatu vidí v přístupu Komise hlubší nedostatky. Daniel Gros, ředitel Institutu pro tvorbu evropské politiky na Bocconiho univerzitě, by uvítal vyšší rozpočet EU na výzkum, ale zároveň si myslí, že se současnými zdroji by se dalo udělat mnohem více. Rád by například viděl, jak EU sníží financování velkých konsorcií, která se účastní partnerství v rámci 2. pilíře programu Horizont Evropa, který vnímá jako štědrou podporu společného výzkumu, který není vždy nezbytný. „Ve skutečnosti byste měli upřednostňovat menší projekty s vysokým průlomovým potenciálem,“ řekl.
Pro Riccarda Bernardiniho, docenta digitálního zpracování signálů na Univerzitě v Udine, je třeba akceptovat, že investice do výzkumu na nízkých úrovních technologické připravenosti (TRL) nebudou mít okamžitý dopad. „Chápu odůvodnění zlepšení evropské konkurenceschopnosti jako cíle, ale nesouhlasím s myšlenkou, že výzkum nízkých TRL by měl být podřízen průmyslovým aplikacím,“ uvedl.
Například kvantová mechanika se zrodila ve 20. letech 20. století z touhy pochopit nedostatky klasické fyziky, aniž by bylo možné ji využít v praxi. O století později je tento obor základem velké části moderních technologií.
Bernardini k tomu dodává, že trvání na tom, aby výzkum přinesl zisky v oblasti konkurenceschopnosti, je v rozporu se širší inovační politikou EU. „Mám pocit, že Evropa chce pokračovat ve své politice ‚obezřetných inovací‘: vzít již vyvinuté technologie a využít je k vývoji produktů a služeb.“ Jedním z projevů tohoto přístupu je tendence předem určovat řešení již v samotných výzvách k předkládání návrhů. Například místo otevřené výzvy na řešení pandemických situací může být výzva zaměřena na řešení pandemie pomocí umělé inteligence nebo blockchainu. „Proč je nutné přikazovat použití AI? Pokud je AI užitečný nástroj, někdo ho použije,“ uvedl Bernardini.
Snahy o zjednodušení
Komise rovněž využila průběžné hodnocení k tomu, aby zdůraznila své úsilí o zjednodušení financování výzkumu, což byl krok, který akademická obec dobře přijala.
Například výše zmíněné sdružení Science Europe podporuje plány na zefektivnění misí i partnerství, ale vyzývá k opatrnosti, zejména pokud jde o snahy zjednodušit samotné žádosti. „Zjednodušení by nemělo ospravedlňovat volnější kritéria týkající se etického provádění výzkumu, otevřené vědy, udržitelnosti, rovnosti, rozmanitosti a inkluze nebo genderové vyváženosti,“ uvedla Borrell-Damiánová.
Kozirogová také varovala před vnímáním 2. pilíře, který zahrnuje výzkum globálních výzev, jako administrativní zátěže, která v konečném důsledku snižuje jeho ambice.
Jiní naopak vidí, že složitost programu roste namísto toho, aby se snižovala. „Komise se sice velmi zaměřuje na zjednodušení rámcového programu, ale zároveň chce zavádět průřezové výzvy a zvažuje vyčlenění určitého procenta grantů z Pilíře 2 na opatření k přenosu technologií tam, kde je to relevantní,“ uvedla Keustermansová. „Obecně by Komise měla ke zjednodušení přistupovat komplexně – mimo jiné tím, že přestane neustále přidávat nové priority, nástroje nebo povinnosti,“ dodala.
Text vznikl překladem s drobnou redakční úpravou článku z evropského portálu ScienceBusiness, se kterým má portál VědaVýzkum.cz dohodu o obsahovém a inzertním partnerství.
Autorka: Juliette Portala, redakčně upraveno Vladislavou Vojtíškovou
Zdroj: Science Business 1, 2
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
