
Americká věda prochází velkou nejistotou, co jí přinese vláda prezidenta Trumpa a jeho administrativy v čele s Elonem Muskem a jeho úřadem DOGE. Ta se k různým oblastem vědy vyjadřovala kriticky a přislíbila zastavení některých programů, což taktéž učinila. Jak vidí situaci v americké vědě čeští vědci, kteří v USA působí či působili?
Každý den čteme z USA záplavu nových zpráv, jaká opatření se ruší či naopak zavádí. Připomíná nám to překotnou dobu covidových nařízení, která se také ze dne na den měnila – tehdy trochu pochopitelně, neboť u některých opatření nebylo zcela zřejmé, jaký budou mít dopad. U současných opatření v USA však před dopady varují mnozí odborníci.
Trumpova administrativa tak třeba jeden den zavedla cla na kanadské a mexické zboží, aby je chvíli nato zase v některých oblastech pozastavila, zanedlouho zase navrhla jejich zvýšení. Stejně překotně administrativa rozhoduje i v oblasti vědy a vědní politiky. Kromě mediálně známých kauz týkajících se pohlaví a genderu, o kterých přineseme samostatný článek, jde o méně viditelné věci, které mají dopad na vědce působící v USA, jako je pozastavení financování výzkumu hormonálních vlivů u myší, což rozpoutalo diskuzi, jestli si Trump nespletl slova transgender a transgenní, nebo zastavení financování výzkumu, který obsahuje „nežádoucí slova“, jako je diverzita, rovnost, inkluze (anglicky zkracovaná jako DEI) či klimatická změna. Dle slov vědců to vede k nahrazování těchto slov v grantových přihláškách, ale i k omezení výzkumu, a to i v souvisejících oblastech, jako je například meteorologie, což může vést třeba i ke zpoždění předpovědi hurikánů.
Trumpova administrativa také vystoupila z různých mezinárodních orgánů a pozastavila jejich financování (jako je např. Světová zdravotnická organizace–WHO), včetně financování výzkumu. Dále redukuje financování amerických výzkumných organizací a grantových agentur, jako je National Institutes of Health–NIH či NASA, která propustila 23 lidí a uzavřela dvě kanceláře. Vláda také pozastavila financování různých stipendií včetně známého Fulbrightova stipendia. V Americe proto sílí protesty vědců, v pondělí 10. 3. 2025 se jich ve Washingtonu sešly tisíce.
Zeptali jsme se několika českých vědkyň a vědců, kteří v USA dlouhodobě působí či působili a stále jsou s americkými kolegy v kontaktu, jak se dívají na kroky Trumpovy administrativy v oblasti vědy a vědní politiky. Někteří nám odpověděli, že se k situaci bohužel nemohou vyjadřovat, neboť vedoucí jejich laboratoří si nepřejí, aby někdo věděl, že má jejich výzkum zmrazené financování.
Jan Švejnar: Americká vláda oznámila, že Kolumbijské univerzitě odebere 400 milionů dolarů
Jsem profesorem na Kolumbijské univerzitě, od podzimu však trávím čas na sabatickém roku v Evropě, po němž se plánuji vrátit zpět do USA. Situaci tedy samozřejmě sleduji, protože zrovna Kolumbijská univerzita je středem pozornosti a opatření ji postihují nejvíc. Americká vláda oznámila, že jí odebere 400 milionů dolarů z grantových peněz určených na výzkum, protože je dnešní vládou viděna jako univerzita, která byla nejvíce angažovaná v protestních akcích minulého roku, které vypukly po odvetné akci Izraele vůči palestinskému Hamásu (o kauze jsme psali v seriálu Věda kolem světa, kdy některé univerzity byly kvůli potenciálně antisemitským výrokům na půdě kampusů předvolány i na slyšení ve Sněmovně reprezentantů amerického Kongresu, pozn. red.). Vláda se chce zaměřit asi na sedm dalších univerzit, ale Kolumbijská univerzita je první, protože dle dnešní vlády nepodnikla dostatečně rázná opatření.
Zatím vůbec netušíme, jakých konkrétních grantů by se mělo opatření dotknout, rozhodnutí se také často mění. Může se stát, že to byla jen taková výstražná akce a nakonec peníze odebrány nebudou. Pokud by k tomu ale skutečně došlo, může to ohrozit její výzkumnou oblast a vůbec výzkumnou komunitu celých Spojených států amerických a jejich špičkové univerzity, kde se dělá jak základní, tak aplikovaný výzkum. Ve střednědobém horizontu by to opravdu mohlo zpomalit technický rozvoj Spojených států amerických, protože řada špičkových vědeckých pracovníků a profesorů bude ochotná uvažovat o přesunu jinam.
Je na Evropě, aby těmto lidem nabídla zajímavé posty a přilákala je sem, což se jí v minulosti příliš nedařilo. Zároveň je žádoucí, aby vědecká komunita a komunita, která vědu používá, tedy lidé, kteří tvoří hospodářskou, zdravotní či jinou politiku, se k tomu vyjádřili. Je opravdu důležité, aby se věda podporovala, protože všechen výzkum ukazuje, že země, které investují do vědy veřejné prostředky, mají mnohem rychlejší a úspěšnější ekonomický rozvoj.
Jan Švejnar souběžně působí v CERGE-EI v Praze, společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky, a v New Yorku na Kolumbijské univerzitě, kde je jmenovaný jako profesor ekonomie a mezinárodních vztahů.
Michal Kučera: Kolegyně na poslední chvíli nahrazuje v grantu slovo Mexický záliv za pobřeží Texasu
Rychlost, s jakou se USA v minulém století staly světovou akademickou velmocí, nám dodnes bere dech. Tento úspěch byl založen na důsledném uplatnění principu meritokracie a vědecké svobody. Výsledná vědecká nadvláda vedla k ekonomickému rozvoji země a do dnešní doby tvoří základ globální svrchovanosti amerického technologického průmyslu.
Americký model podpory a rozvoje vědy po desetiletí fascinoval a přitahoval vědce z celého světa, včetně mě. Koho by tenkrát napadlo, že vláda Spojených států sama započne totální demontáž svého akademického systému? Ze zpráv, které se k nám od kolegů z USA za poslední týdny dostávají, mi vstávají vlasy na hlavě. Jsme svědky bezprecedentního útoku na vědeckou svobodu, na vědecké instituce, na vědce i na studenty. Ve státních úřadech se zakazuje svobodné publikování. Kolegové z NOAA (Národního úřadu pro výzkum oceánu a atmosféry) se obávají, že data jejich úřadu brzy nebudou přístupná, a organizují zajištění svých datových souborů na evropských databázích. Je až neskutečné naslouchat, jak kolegové studující hlubokomořské prostředí ve svých grantových přihláškách nahrazují slovo biodiverzita „neutrálními“ výrazy. Korunou absurdity je vyprávění kolegyně, která na poslední chvíli v grantové přihlášce musela vyhledávat „Mexický záliv“, aby ho nahradila „pobřežím Texasu“.
Mrzí mě, že se v Evropě na tento vývoj reaguje příliš jednostranně. Až cynicky rychle se vymýšlejí programy umožňující odliv nejlepších odborníků z USA do Evropy. Nesmíme zapomenout, že je vedle toho zejména potřeba, aby se vědci i vědecké instituce v Evropě jednoznačně postavili na stranu akademické svobody a podpořili protesty svých amerických kolegů.
Michal Kučera je profesor mořské geologie a prorektor pro vědu a transfer na univerzitě v Brémách; 1998–2000 absolvoval vědeckou stáž na University of Calfornia, Santa Barbara.
Jaroslav Trnka: Teoretické fyziky se zatím opatření nedotkla
V mém oboru (teoretická fyzika) zatím k žádnému dramatickému posunu s novou administrativou nedošlo. Možná i tím, že nový federální rozpočet ještě nebyl schválen, takže zatím nevíme, jestli nás čekají škrty, případně jak zásadní. Je možné, že v jiných oborech se situace vyvíjí více dynamicky.
Jaroslav Trnka působí jako profesor fyziky na University of California v kalifornském městě Davis, zabývá se kvantovou teorií pole, supersymetrií a teorií strun.
Matěj Satranský: Univerzita omezuje některé běžné výdaje, jako jsou výdaje na mobility
Poslední půlrok jsem strávil na North Carolina State University v Raleigh v Severní Karolíně. Naši přátelé a známí, se kterými jsme pravidelně přicházeli do kontaktu, nesli nástup Donalda Trumpa do role prezidenta Spojených států nelibě, což ale pravděpodobně souvisí s tím, o jakou socioekonomickou vrstvu se jednalo (zaměstnanci univerzity, lidé s vysokoškolským vzděláním, liberálně smýšlející).
Je však zcela zjevné, že pro řadu lidí, kteří se na svět dívají z americké perspektivy, jež se v mnoha ohledech zcela liší od evropské, byla tato společenská změna vítaná.
Konec mého pobytu na místní univerzitě provázelo mnoho neklidu, neboť univerzity jsou z velké části ve svém fungování závislé na penězích pocházejících z různých grantových a dotačních programů. V současné době však panuje velký zmatek v tom, které z těchto programů budou pokračovat a které se omezí.
Proto univerzita, na které jsem působil, již nyní omezuje některé dříve běžné výdaje, například ty spojené s mobilitou vědců či najímáním nových členů laboratoří, neboť musí pokrýt nezbytné výdaje spojené s chodem univerzity a panuje nejistota ohledně financování těchto aktivit.
Do budoucna bude klíčové, jakým způsobem se federální vláda postaví k financování vědy a výzkumu. Svým americkým kolegům přeji do budoucna především přehlednou situaci, která povede ke kvalitnějšímu výzkumu a možnosti většího soustředění na práci.
Matěj Satranský působí na České zemědělské univerzitě, zabývá se rostlinnou produkcí.
Fulbrightova komise: Některé programy byly pozastaveny, současní fulbrightisté mohou pokračovat
Základní programy Fulbrightovy komise jsou i nadále financovány prostřednictvím příspěvků od české a americké vlády. Pokud víme, žádný z našich základních programů (stipendia pro studenty, vědce, přednášející, asistenty ve výuce angličtiny) pro aktuální akademický rok není ohrožen. Část našeho rozpočtu poskytovaná vládou USA, která byla schválena před několika měsíci, zůstává nezměněna. Nic nenasvědčuje tomu, že by česká vláda v tomto akademickém roce snížila jakoukoli část našich finančních prostředků.
Současní američtí a čeští fulbrightisté budou pokračovat a dokončí své programy v souladu s původními plány.
Některé programy přímo financované ministerstvem zahraničí USA nebo velvyslanectvím USA v ČR byly pozastaveny (program pro vedoucí pracovníky neziskových organizací, Fulbright Specialist).
Podmínky programů na akademický rok 2025–2026 jsou v jednání, jakmile budeme mít další informace, zveřejníme je na webu Fulbrightovy komise.
Komise J. Williama Fulbrighta je mezivládní česko-americkou organizací založenou za účelem podpory vzdělávacích, vědeckých a kulturních výměn mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými prostřednictvím stipendijních programů a poradenských a informačních služeb.
Všem respondentům děkujeme za vyjáření.
Foto: Archiv autorů. K fotografii Matěje Satranského byly doplněny pixely umělou inteligencí.
Projekt Zeptej se vědce vydal prohlášení k současné situaci v americké vědě a k dopadům, které mají kroky nově zvolené americké administrativy na výzkum a jeho financování. K prohlášení je možné připojit svůj podpis.
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz