Igor Ivan: Bez techniků nelze zajistit prosperitu naší země

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

Jaké jsou hlavní strategické cíle v oblasti výzkumu a vývoje a spolupráce s průmyslem, kterých chce Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava v následujících pěti letech dosáhnout?

V našem Strategickém záměru máme jasně definované oblasti, kde chceme být respektovanou univerzitou na mezinárodní úrovni. Prakticky se těmto oblastem věnujeme po celou dobu existence univerzity – je to oblast energetiky, kde se samozřejmě již dlouho nevěnujeme uhlí, ale moderním energetickým zdrojům a možnostem uložení energií. Řešíme národní centrum kompetence v této oblasti.

Jaké jsou další oblasti?

Druhou oblastí jsou materiály, kde to již pochopitelně není ocel, ale jsou to nové materiály, ať již ve vazbě na energetiku nebo na oblast životního prostředí. Máme na univerzitě jedno s největších center zaměřených na 3D tisk2, kterým je Protolab. A konečně třetí oblastí je informatika, zejména pak superpočítání v čele s naším IT4 Innovations národním superpočítačovým centrem a oblast Průmyslu 4.0. Samozřejmě výjimečná je také naše aktivita v oblasti bezpečnostního výzkumu.

Pokud se má toto vše promítnout do jedné aktivity, tak je to příprava projektu REFRESH, který koncentruje výkon ve výše uvedených oblastech a dále je rozšiřuje s cílem posunout nejen naši univerzitu, ale zejména město a Moravskoslezský kraj. Tento projekt cílí na prostředky z OP Spravedlivá transformace a je hodnocen jako vlajkový projekt.

Jaké vidíte aktuálně největší výzvy, kterým VŠB-TUO nyní čelí? Jak je plánujete řešit?

Naše výzvy jsou opět jasně definovány ve Strategickém záměru. Mezi ty největší řadím stabilizaci počtu studentů, což se nám daří. Motivovat středoškolské studenty, aby se přihlásili ke studiu techniky, je nikdy nekončící proces.

Druhou výzvou je navýšení VaV výkonu naší univerzity, kde jsme také zaznamenali významnější úspěchy. Meziročně jsme navýšili počet publikací v prvním decilu o 80 %, řešíme 23 projektů Horizon 2020, spustili jsme společné pracoviště s Fraunhofer Gesellschaft a máme řadu dalších úspěchů.

Jste tedy se vším spokojeni?

Nelze usnout na vavřínech, jelikož podobné cíle si dala většina univerzit nejen v Česku, ale na celém světě a my se musíme zlepšovat rychleji. Vše je pak propojeno s komunikací univerzity dovnitř i ven. Musíme pracovat velice intenzivně na prezentaci naší práce a našich úspěchů.

Pokud se podíváme na obecnější rovinu – souvisí některé z těchto výzev s institucionálním nastavením českého systému? Pokud ano, v čem a jak je možné odstranit na úrovni systému?

Řekli jsme si zcela jasně, že nemůžeme jít ode zdi ke zdi, a slepě následovat měnící se systém. V každém systému dochází ke změnám, každý systém má nějaké zpoždění. Pokud děláme svou práci dobře, tak v základní rovině by nás neměla výrazněji ovlivnit změna v systému. Tedy cílem je poskytovat kvalitní vzdělání, které zajistí výbornou uplatnitelnost absolventů na trhu práce. A dále dělat kvalitní vědu a výzkum, což je potvrzeno kvalitními publikacemi a úspěšnými projekty. A hrát důležitou třetí roli vyjádřenou zejména spoluprací s průmyslem a veřejnou sférou.

Já osobně však vnímám, že technické vzdělávání a vědecko-výzkumné aktivity v této oblasti nejsou systémem hodnoceny tak, jak by si zasloužily. Jsme stále evropská průmyslová velmoc a bez techniků nelze zajistit prosperitu naší země.

Naše univerzita vznikla pro průmysl

Pokud budeme hovořit o roli univerzity v širší společnosti, jak vidíte specifickou pozici VŠB-TUO? V čem se vám v tomto ohledu daří a v čem nikoliv?

Naše univerzita ve spolupráci s Moravskoslezským inovačním centrem připravila strategii SMARAGD, což je společná vize rozvoje inovačního ekosystému a transformace Moravskoslezského kraje na chytrý a zelený region – SMARt And Green District. SMARAGD klade důraz na propojení špičkového výzkumu, vývoje a inovačního podnikání. Má ambici přinést do regionu novou energii, nové příležitosti, odborníky, studenty, firmy a technologie reagující na současné globální výzvy s cílem zajistit udržitelnost hospodářského rozvoje Moravskoslezského kraje.

Pokud bych měl vypíchnout něco typického pro VŠB – Technickou univerzitu Ostrava, tak je to spolupráce s průmyslem. Naše univerzita vznikla pro průmysl. Toto máme zapsáno hluboko v naší DNA, snažíme se, aby naše aktivity vždy měly smysl pro společnost, která nás de facto platí.

V jaké situaci jste v oblasti transferu technologií a spolupráce s průmyslem? Jaké úspěšné projekty se vám podařilo realizovat?

K první otázce musím říci, že se nám dlouhodobě a úspěšně daří rozvíjet inovativní spolupráci s průmyslovými partnery a její výsledky dosahují vysoké úrovně, což nás výrazně motivuje pro budoucnost a zároveň si i uvědomujeme, že udržet tuto úroveň je pro nás i velkým závazkem. Například v loňském roce jsme uskutečnili 874 různých transferů, jejich předmětem byl smluvní výzkum, licenční smlouvy a také kurzy a vzdělávací aktivity, které univerzita poskytla. Pokud bychom měli vyjádřit celkovou hodnotu těchto transferů, budeme hovořit o částce přes 155 milionů.

Mezi úspěšné projekty lze zařadit např. projekt z Fakulty elektrotechniky a informatiky jehož náplní byla tvorba „Komplexního systému automatického rozpoznání a klasifikace plochých kol v kolejové dopravě“, který byl podpořen díky programu TA ČR GAMA II. jehož řešení bylo úspěšně licencováno a svému uživateli přináší až 70% úspory. Dalším zajímavým projektem, tentokrát z Hornicko-geologické fakulty je „Speciálně konstruovaná plnící hlava“, která umožnuje automatizovat výrobu víceplášťových trubek a zároveň podporuje využití méně tradičních, cenově dostupnějších materiálů, což je zejména v současné době probíhajícího konfliktu na Ukrajině velmi aktuální.

Hodně se v současnosti hovoří o zakládání spin-off společností – ať už s podílem vysoké školy či podílem akademických pracovníků. Jak se k této oblasti staví Vaše univerzita?

Samozřejmě i na VŠB-TUO toto téma intenzivně řešíme. V květnu jsme zorganizovali seminář SPIN-OFF: příběh úspěchu, o který byl mezi zaměstnanci univerzity velký zájem a akceleroval diskuzi nad tímto tématem. Hmatatelnými výsledky bude vytvoření návodu a možností, jak postupovat, pokud zvažuji založení univerzitního spin-off. Nečekáme, že to budou desítky společností, ale určitě se podobné společnosti objeví.

Potenciálně úspěšné to vidím zejména v oblasti podpory podnikavosti u studentů, kde nám tento poslední stupínek v našem ekosystému podpory chybí institucionálně pojmout. Historicky však již máme za sebou zkušenost i s exitem ze spin-off společnosti, tedy není to u nás rozhodně žádné tabu.

VŠB-TUO je hodně aktivní také v podpoře podnikání a start-upů. Budete v těchto aktivitách pokračovat?

Ano, jsem velmi rád, že má naše univerzita vybudován tzv. ekosystém podnikavosti, v rámci nějž pracujeme s nápady studentů již od prvních ročníků studia. Připravili jsme mezifakultní předmět Start-up podnikání, ve kterém rozvíjíme kreativní podnikatelské nápady studentů. Každoročně jej absolvuje kolem stovky studentů. Ti, kteří to myslí vážněji, se mohou přihlásit do našeho akceleračního programu Green Light, který je realizován s podporou Moravskoslezského kraje, a ti nejlepší soutěží o hodnotné ceny v rámci Start-up Show.

Kolik jste podpořili za tu dobu projektů?

Během osmi let existence jsme hodnotili na 429 projektů a do vlastního programu postoupilo 133 projektů. Na svých podnikatelských nápadech či již firmách pak mohou dále pracovat s využitím podpory Moravskoslezského inovačního centra (MSIC), které s námi přímo sousedí. Možností, která bude více rozpracována letos, je možnost založit univerzitní spin-off a zasídlit v našem Business Centru nebo v rámci MSIC. Díky účasti v posledním ročníku Green Light založilo právnické osoby sedm nových podnikatelských subjektů. Našimi „absolventy“ tak jsou firmy jako Ullmana, Nilmore, Urbido.

Profesně se věnujete geoinformatice, zejména oblast kriminality a dopravy. Zbývá vám čas na vědeckou činnost?

Bohužel čas, který mohu věnovat odborné činnosti, již není příliš velký. Podařilo se mi však úspěšně ukončit profesorské řízení a příští týden si jedu převzít jmenovací dekret. Snažím se zůstat v obraze a sledovat nové trendy. Zároveň se i nadále věnuji aplikacím geoinformatiky v oblasti kriminologie, kde úzce spolupracuji s Policejním prezidiem ČR a Ministerstvem vnitra v rámci projektu Mapy budoucnosti II, který bude letos končit.

Ještě však zkoušíme využít naše superpočítačové centrum pro možnosti predikce kriminality na úrovni celé republiky, na což se velice těším. Díky mým kolegům a doktorandům se nám práce daří.

Děkujeme za rozhovor!

 

Autor: Vědavýzkum.cz

---

Igor Ivan působí v druhém funkčním období na pozici prorektora pro strategii a spolupráci na VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Do jeho agendy spadají aktivity v oblasti strategického řízení univerzity a tvorby strategických dokumentů a je zodpovědný za spolupráci zejména s průmyslovými, ale i dalšími partnery. Přímo pod něj spadají Centrum projektové podpory, Centrum transferu technologií, Kariérní centrum a Business centrum.

Úspěšně ukončil jmenovací řízení v oboru geoinformatika, které se věnuje přes patnáct let. Zejména jde o aplikace v oblasti dopravy a kriminalitě. Působí jako akademický pracovník na katedře geoinformatiky (Hornicko-geologická fakulta, VŠB-TUO), kterou řadu let vedl, a kde rovněž garantuje bakalářský studijní program Geoinformatika.