Otakar Fojt: Celá síť vědeckých diplomatů by byla nejlepší

Rozvoji česko-britských vztahů v oblasti vědy, moderních technologií a inovací se Otakar Fojt věnuje již řadu let. Kromě pozice vědeckého atašé Jejího Veličenstva působí také jako český i zahraniční lektor v oblasti inovací, transferu technologií, vědeckých programů, politik a strategií. Zároveň je hlavním objevitelem a spoluautorem dvou amerických patentů.

Mezi evropskými vědci se po britském referendu o vystoupení z EU rozpoutaly nemalé obavy o budoucnost evropského i britského výzkumu. Jak to vidíte vy?

V současné chvíli je Spojené království stále ještě plnoprávným členem Evropské Unie a ke všem britským občanům včetně vědců se musí přistupovat stejně, jako ke všem ostatním občanům Evropské unie. Pro nejbližší období britský ministr pro univerzity, vědu, výzkum a inovace, Jo Johnson, svým prohlášením 18. července 2017 potvrdil závazek britské vlády, že uhradí podíl britských vědců v projektech, které budou podány do Horizontu 2020 do termínu brexitu, tedy do 29. března 2019. Projekty nemusí mít podepsanou konsorciální smlouvu ani nemusí být vyhodnocené v čase brexitu jako způsobilé k financování. Stačí, když jsou podány a pozitivní hodnocení i podpis konsorciální smlouvy proběhnou později. Chtěl bych české vědce ujistit, že britské partnery do evropských projektů mohou nadále zařazovat a počítat s nimi.

Jak by mohla vypadat budoucí spolupráce mezi ČR a Británií v oblasti VVI po brexitu?

Paní premiérka Theresa Mayová ve svém projevu ve Florencii 22. září 2017 řekla, že v oblastech vědy, vzdělání a kultury, kde je nepochybné, že vzájemné programy jsou vzájemně prospěšné jak pro EU, tak pro Spojené království, chce rozhodně v této spolupráci pokračovat a počítá s tím, že Spojené království do takových programů bude přispívat spravedlivým dílem. Řekla tím, že má zájem o to, aby vědci Spojeného království mohli i nadále pracovat v rámci budoucího devátého rámcového programu. Detaily této spolupráce zatím nevíme a musíme být trpěliví. K diskuzi budoucí vědecké spolupráce vydala britská vláda 6. září 2017 dokument o plánování budoucí spolupráce ve vědě a inovacích a doufá, že se brzy vyřeší první série jednání s EU27 v Bruselu a na řadu přijdou témata budoucí spolupráce včetně vědy a inovací.

V posledních letech vyslala Česká republika do zahraničí dva nové vědecké diplomaty. Jaké vidíte možné přínosy vědecké diplomacie pro rozvoj tuzemské vědy?

S oběma českými vědeckými diplomaty se znám a myslím si, že pro českou vědu dělají velmi záslužnou práci. Otevírání dveří ve špičkových vědeckých institucích v Izraeli a ve Spojených státech české vědě pomůže získat respekt, vybudovat nové spolupráce a třeba i zajistit nové finanční příležitosti. Byl bych rád, kdybych měl českého vědeckého kolegu diplomata i v Londýně a celá síť diplomatů v 10-12 nejvýznamnějších vědeckých zemích, jako ji má třeba Maďarsko, by byla naprosto nejlepší.

Jaké nové aktivity plánuje britská ambasáda v ČR v oblasti vědy a výzkumu?

V polovině února 2018 přijedou do Prahy dva britští experti na konferenci o malých modulárních reaktorech a budeme diskutovat jejich budoucnost a možnosti jejich brzkého uplatnění. Ve dnech 19 - 20. února 2018 plánujeme konferenci o cybersecurity. Svou účastí se podílíme na prestižním TimesHigherEducation Research Excellence Summitu, který se bude konat 24. - 26. dubna 2018 v Olomouci. V roce 2018 k budoucímu vztahu britského a evropského výzkumu určitě naplánujeme také řadu odborných setkání a jednání. A nezapomeneme ani na 100 let od zahájení diplomatické spolupráce mezi Spojeným královstvím a nově vzniklým Československem. Například 3.11. 2017 se v ČT24 ve vědeckém interview vysílal rozhovor Daniela Stacha s Jeho královskou Výsostí princem Edwardem, nejmladším synem královny Alžběty II. a s britskou velvyslankyní v ČR Jan Thompsonovou, o vědě a nejen o ní.

Děkujeme za rozhovor!

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)