Patrick Cramer působí jako prezident Společnosti Maxe Plancka. V Česku slavnostně zahájil činnost tří Dioscuri center, která mají podpořit excelentní vědkyně a vědce. Proč si Společnost Maxe Plancka vybrala po Polsku Českou republiku, kam program rozšířila? Co si od center slibuje? A co podle něj brzdí vědu v Evropě?
Otevíráte první tři Dioscuri centra v Česku. Proč jste si vybrali Českou republiku po Polsku jako druhou zemi, kam jste program rozšířili?
S Českou republikou jsme měli mnoho spoluprací už před Dioscuri programem. Minulý rok měla Společnost Maxe Plancka šedesát šest probíhajících vědeckých spoluprací s institucemi v České republice. Pro nás je vždy velmi důležité, že můžeme stavět na něčem, co už existuje, protože vědu dělají jednotliví vědci. Nemůžete někoho politicky donutit, co má zkoumat. Věda se odehrává v hlavách vědců. Můžete jim pouze poskytnout podnět, můžete být katalyzátorem, aby vědci spolupracovali. A tím katalyzátorem chce Společnost Maxe Plancka být. Vždy se však musíte ptát vědců, s kým by pro ně byla spolupráce užitečná.
Podnět uzavřít spolupráci přišel z vaší nebo z české strany?
Vždy je zapotřebí vůle na obou stranách. V roce 2018 byl ustanoven výbor pod vedením Joachima Sauera, velmi známého chemika, který dříve působil v bývalé NDR. Joachim je známý nejen svou vědeckou prací v oblasti chemie, ale také svou schopností dobře radit a navazovat mezinárodní spolupráce. Vedení Dioscuri výboru považoval za velmi důležitý úkol. Všichni členové tohoto výboru považovali rozvoj programu Dioscuri za velmi důležitou věc a přicházeli s dobrými návrhy, kam ho rozvíjet. Uplynulo šest let a my jsme teď tady a slavnostně otevíráme první tři Dioscuri centra v Česku.
Chcete Dioscuri program rozšířit i do dalších zemí?
Ano, naším záměrem je program rozšiřovat. Přemýšlíme třeba o pobaltských státech, kde se dělá fantastická věda. Podívejte se třeba na Litvu. Je to velmi moderní, digitální země. Samozřejmě doufáme, že jednoho dne budeme moci něco podniknout i s Ukrajinou. Tam je nyní situace strašná, ale musíme se dívat do budoucna. Ukrajina také patří do evropského výzkumného prostoru, který se opravdu rozprostírá od Lisabonu v Portugalsku až po Oděsu na Ukrajině.
Kolik projektů se do Dioscuri programu v Česku přihlásilo?
Upřímně, teď nevím přesná čísla, ale byla to velmi konkurenční soutěž. Vždy máte více dobrých návrhů, než máte peněz. Kdybychom měli více peněz, mohli bychom podpořit více projektů. Ale to je přesně to, co chcete: konkurence je součást excelence a je přirozená. Je to jako ve sportu. Představte si, že bychom neměli více možností, z nichž bychom mohli vybírat... Takže si myslím, že je to dobré znamení a zároveň je to pro nás podnět, abychom se snažili program rozšířit. Ale jak a kdy k tomu dojde, to musíme samozřejmě prodiskutovat s ministerstvy a vládami. Já sám jsem velký fanoušek Dioscuri programu a věřím, že se nám odpovědné osoby podaří přesvědčit.
Dvě ze tří center v Česku se věnují fyzice (na Fyzikálním ústavu AV ČR), jedno je z oblasti biologie (na Masarykově univerzitě). Byl to záměr, vybírat z těchto přírodních věd?
Nebyl to záměr. Jdeme po těch nejlepších. To je princip Společnosti Maxe Plancka. A nejlepší byly zrovna tyto tři projekty, z nichž dva projekty jsou z oblasti fyziky a shodou okolností vedené dvěma ženami, což mě velmi těší. Je skvělé vidět, že v této generaci máte přirozeně úžasné vědkyně, které chtějí vést, a my je v tom chceme podpořit. Ale klidně to mohly vyhrát jiné obory. Myslím, že tato tři centra mají potenciál v budoucnu i spolupracovat. Třeba kolega věnující se biologii bude potřebovat nějaká fyzikální měření, třeba nanofluidní rozptylovou mikroskopii, které se věnuje Barbora Špačková.
Nebylo tedy vaší snahou podpořit cíleně ženy?
Ne. Jak říkám, jdeme po těch nejlepších. Talent je rovnoměrně rozložen mezi pohlavími, přirozeně byste měli mít obě pohlaví zastoupena více méně půl na půl. V minulosti neměli všichni stejnou šanci se prosadit. Já se jako prezident snažím, aby dnes byly šance pro všechny stejné.
Vedoucí nyní dostanou 35 milionů korun na pět let. Co nastane potom?
Program je nyní stanoven na pět let, ale může trvat i déle. Bude to záležet na výsledcích hodnocení, což je pro nás také velmi důležitý výstup. Vždy kontrolujeme kvalitu. Není to o tom vyvíjet na lidi obrovský tlak, je to spíš o tom, že se někdo zvenku podívá, jaká se v centru dělá věda. A pokud vidí, že to nefunguje dobře, tak může dát cenné rady, jak změnit směr. A v tom nejhorším případě, když opravdu nic nefunguje, tak může také říct, že se podpora centra neprodlouží. Ale opravdu to nemá sloužit jako výhrůžka pro vedoucí. Cílem Dioscuri programu je dosahovat excelence.
Chcete se při hodnocení opravdu soustředit jen na vědu? Mnoho českých vědců si stěžuje na nadměrnou byrokracii v českých grantech, na to, že někdy stráví víc času odůvodňováním nákupů a cen, než samotnou vědou.
Bohužel v celé Evropě máme tendenci regulovat více, než je nutné. Vidíme to všude: v Německu, v České republice, v Bruselu. Často mluvím s politiky a oni tento problém také vnímají. Mnoho věcí je přeregulovaných. Chceme dosáhnout toho, aby bylo regulací méně, aby se regulovalo jen to, co je nutné, a mohli jsme svobodně bádat. Prosazuji, aby když se tvoří nové zákony, tak aby se v některých případech nevztahovaly na vědeckou oblast, nebo aby se posoudilo, jaký to bude mít na vědu dopad. Bude ji to činit více byrokratickou? Musíme být v tomto opravdu opatrní. My vědci nenávidíme byrokracii, protože zpomaluje pokrok. Jsme v celosvětové konkurenci a když některé země mají mnohem méně regulací, tak jejich vědci mohou být rychlejší a my potom v této konkurenci prohráváme. A ve vědě jde samozřejmě o to být první. Přijít první s objevem. Je to jako ve sportu: chcete hru vyhrát. Ve vědě navíc můžete objev učinit jen jednou, nemůžete být na druhém místě. Musíte pak hledat něco jiného. Byrokracie nás zpomaluje a my pak nejsme první. V Německu se nyní snažíme přesvědčit politiky, aby některá omezení a některá pravidla zrušili. Třeba zrovna v oblasti, kterou jste zmínila: aby nákupy vybavení byly rychlejší a jednodušší a rychleji jste tak mohli provést experiment.
Myslíte, že budete v těchto snahách úspěšní?
Ano, myslím, že v některých věcech by se to mohlo podařit. Možná i v oblasti stavebního zákona, protože renovace a stavba nových budov pro výzkum by se také měla zjednodušit a zrychlit.
Co si vlastně od českých Dioscuri center slibujete? Publikace? Patenty?
Obojí. Určitě také výměnu lidí a myšlenek. V zásadě je všechno možné. Jsme omezeni pouze našimi nápady.
Autor: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)
Foto: René Volfík (FZÚ)
Patrick Cramer je od června 2023 prezidentem Společnosti Maxe Plancka. Vystudoval chemii na univerzitách ve Stuttgartu a v Heidelbergu, působil v Grenoblu (Francie), na Stanfordské univerzitě (v USA), v Mnichově. Působil jako ředitel Institutu biofyzikální chemie Maxe Plancka a Institutu multidisciplinárních studií Maxe Plancka. Vedl tři ERC Advanced granty. V roce 2023 získal Shawovu cenu.
Program Dioscuri založila Společnost Maxe Plancka. Je určen k podpoře konkrétních vědeckých osobností ve střední a východní Evropě, které získají podporu k založení centra vědecké excelence. Program je rovným dílem financován německým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum a hostitelskou zemí (v ČR Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy). Výzkumným pracovníkům zaručuje autonomii, flexibilitu, velkou vědeckou svobodu a napojení na mezinárodní sítě. Dvě ze tří českých center Dioscuri působí při Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR (povedou je Helena Reichlová a Barbora Špačková), jedno při Masarykově univerzitě (povede ho Peter Fabian).
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
