Jakou nejčastější chybu dělají vědci-popularizátoři? Zažíváme zlaté časy komunikace vědy? A jaké jsou současné trendy v oblasti vědeckých filmů? Na tyto otázky odpovídal Paul Lewis, kanadský televizní producent a dokumentarista vědeckých pořadů, který byl také jedním z hostů na letošním ročníku Academia Film Olomouc.
Jedním z hostů letošního festivalu Academia Film Olomouc (AFO) byl i Paul Lewis, kanadský televizní producent, dokumentarista a konzultant s více než třicetiletou praxí ve vysílání a produkci vědeckých pořadů. Jako prezident a generální ředitel společnosti Discovery v Kanadě se například podílel na vzniku nejambicióznějších a nejúspěšnějších faktografických televizních pořadů a digitálního obsahu na světě.
Jak vnímá současnou komunikaci vědy a obecně zájem o vědu? „Věda je nyní všude kolem nás a je o ni obrovský zájem. Věda a být tak trochu nerdy je dnes cool! To je obrovský posun ve vnímání lidí od doby, kdy jsem vyrůstal já. Před patnácti lety, když jsme přišli s konceptem krátkých videí o vědě jako každodenní součást televizního programu Daily Planet, jsme byli první a jediní. Dnes jsou taková videa naprosto běžnou součástí internetu. Věda již není něco abstraktního nebo vzdáleného, je přímo součástí našich životů. Všechny ty nové technologie, které dnes denně používáme, začaly v laboratoři.“
Stavitelé mostů
Paul Lewis je ředitelem konference World Congress of Science and Factual Producers, která se letos koncem listopadu koná v Glasgow. „Hlavním cílem naší každoroční konference je pravidelné setkávání a propojování – stavění mostů mezi různými komunitami, od producentů, režisérů, finančních partnerů, moderátorů, novinářů, ale i samotných vědců a tvůrců nejrůznějšího digitálního obsahu, všech, kdo jsou zapojení do komunikace vědy prostřednictvím filmů a videí. Každý má jiné zájmy, zkušenosti, často patří ke zcela jiné generaci, ale to vzájemné setkávání je nesmírně důležité a inspirativní. I samotný program podporuje, aby se lidé měli možnost setkat, učit se navzájem a třeba i navázat delší spolupráce. Také se vždy snažíme zahrnout maximum konkrétních video ukázek.“ Na programu jsou tak tradiční tematické sekce a panelové diskuze, nebo představení největších novinek, ale třeba i „speed dating“ vědců a filmových producentů. „Vědci mají možnost nabídnout své nápady producentům, přesvědčit je, že to stojí za zfilmování.“
Konference se účastní zpravidla přes 700 účastníků. Posledního ročníku, který byl kvůli koronavirové pandemii online, se zapojilo na 1200 delegátů z celého světa. „Konference se vždy koná na jiném místě, protože chceme podpořit místní tvůrce a skutečně propojovat účastníky z celého světa,“ říká její ředitel.
Kratší nebo velkolepé
Jaké jsou současné trendy? „Pozorujeme dva extrémy, roste obliba krátkých filmů a na druhé straně je poptávka po megalomanských show s velkým rozpočtem. A myslím, že bude čím dál těžší produkovat monotematické vědecké dokumenty, mnohem větší ohlas mají ‚hybridi‘ – dokumenty, které kombinují například biologii a historii nebo technologický pokrok a lidské chování. Také se dynamicky mění financování projektů a role distributorů. Producenti stále hledají, jak získávat nové diváky, především ty mladší. A také se do komunikace vědy dostává více žen, z toho mám obrovskou radost. Věda a filmový průmysl byly dlouhodobě doménou mužů, nyní se to konečně začíná měnit, což inspiruje a motivuje další ženy. A i diváci si více všímají a sledují, kdo je před a kdo je za kamerou,“ shrnuje Paul Lewis, který jak s oblibou říká, má sledování trendů a hledání talentů přímo v popisu práce.
Experimentujte
Vědcům, které láká komunikace vědy radí, začít a zkoušet. „Vyberte si způsob a platformu, která vám nejlépe sedí a pusťte se do toho. Je dobré mít nějaký formální trénink, jak efektivně vyprávět příběhy – nabídka nejrůznějších workshopů a kurzů, jak komunikovat vědu, stále roste. To hlavní je ale o zkoušení, zlepšování a učení se z chyb. V tom jsou sociální sítě skvělé, zpětnou vazbu vám dají téměř okamžitě.“
Jaké jsou nejčastější chyby začínajících popularizátorů? „Vědci velmi často upřednostňují informace a fakta, zapomínají na příběh a formu sdělení. Přitom při komunikaci vědeckých témat je klíčový právě ten zajímavý a strhující příběh, do kterého jsou zabalená fakta a informace. Jde to trochu proti tomu, v čem jsou vědci trénovaní,“ říká Lewis a dodává, že pro úspěch je potřeba mít trochu štěstí, být autentický a vytvořit si vlastní styl. „Především vás to musí bavit a musí to na vás být vidět. Pro dobrou komunikaci vědy nemusíte být přímo vědec, ale musíte vědu milovat a chtít ji komunikovat. A platí to i naopak, pokud jste skvělý komunikátor a chcete, můžete se doučit vědu.“
Kanadský servis pro vědce i novináře
Paul Lewis je také členem správní rady Canadian Science Media Centre, které vzniklo v roce 2008. „Inspirací nám bylo Science Media centre ve Velké Británii, které novinářům zprostředkovává vědecky podložené informace. Oproti němu jsme ale mnohem menší, jak počtem lidí, tak i množstvím financí. Význam centra a jeho služeb je ale obrovský,“ říká o důležitosti servisu, které centrum poskytuje (nejen) kanadským novinářům.
„Obrací se na nás novináři s nejrůznějšími tématy, sami se snažíme předvídat otázky a být na ně připravení. Během covidu se stalo mnoho chyb, o tématu často mylně informovali ‚běžní‘ novináři, kteří správně neporozuměli datům nebo nevěděli, jak vzniká vědecké poznání. Ale není to jen covid, čelíme klimatické změně a dalším výzvám. Potřeba novinářů specializujících se na vědu obrovsky nabývá na významu,“ sdílí Lewis.
„Jako vědecký novinář musíte v první řadě mít důvěru lidí, budovat vzájemný vztah. Pokud budete mít informace, ale nebudete lidem sympatický nebo důvěryhodný, informace jim nepředáte. Právě důvěry a pocitu napojení zneužívají dezinformátoři. Vědecká novinařina také od vás vyžaduje obrovskou flexibilitu, neustále sledování rychle se měnícího prostředí, odhadování trendů a kritické hodnocení a ověřování nejnovějších poznatků. A jak covid ukázal, tyto informace mají obrovskou sílu, často je to i otázka života i smrti.“
Podle Lewise zároveň ale prožíváme zlaté časy komunikace vědy. „Nikdy dříve jsme neměli lepší prostředky, jak rychle a efektivně komunikovat. Mnoho vědců a vědkyň během covidové pandemie pochopilo, že mohou komunikovat a vysvětlovat vědu přímo, například prostřednictvím Twitteru a dalších sociálních sítí. A mnoho z nich to začalo bavit. Nyní zažíváme perfektní čas pro komunikaci vědy – stačí jen vytrvat a ukazovat lidem, že věda je naprosto nezbytnou součástí našich životů a že je cool.“
Autorka: Pavla Hubálková
Foto: Jan Hromádko, AFO
Paul Lewis
Je kanadský televizní producent, dokumentarista a konzultant s více než třicetiletou praxí ve vysílání a produkci vědeckých pořadů. Je ředitelem konference World Congress of Science and Factual Producers a členem správní rady Canadian Science Media Centre. Jako prezident a generální ředitel společnosti Discovery v Kanadě se podílel na vzniku nejambicióznějších a nejúspěšnějších faktografických televizních pořadů a digitálního obsahu na světě.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Pavla Hubálková