V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Vysokou školu ekonomickou v Praze. Jaké má škola zkušenosti s hodnocením výzkumných organizací a co plánuje do budoucna? Zeptali jsme se Petra Musílka, prorektora pro vědeckou a výzkumnou činnost.
Jaký byl pro vaši školu uplynulý rok z hlediska vědy?
Zatím sice máme rok v poločase, ale samozřejmě pokračuje úsilí celé školy o zvýšení kvality vědecko-výzkumné činnosti. A to nejen v oblasti grantové, ale také v publikační činnosti, což je náš klíčový výstup. Ale samozřejmě, že vědecko-výzkumná činnost, stejně tak jako pedagogická činnost, je částečně nepříznivě ovlivněna probíhající pandemií, a to zejména její mezinárodní dimenze. Perfektním příkladem je komplikace při uskutečnění prezenčních mezinárodních vědeckých konferencí, které jsou velmi důležité pro výměnu zkušeností a poznatků. I když tyto konference probíhají online způsobem, v žádném případě to nesplňuje požadavky prezenční podoby. Jinak realizujeme strategický záměr, jak jsme si naplánovali.
V roce 2020 si každá vysoká škola poprvé prošla hodnocením ve všech pěti modulech Metodiky 17+. Jaké z hodnocení pro VŠE vyplývají závěry?
V rámci hodnocení jsme, zejména od mezinárodního evaluačního panelu, získali velmi užitečnou zpětnou vazbu a velmi podrobná doporučení. Ta jsme promítli do koncipování strategického záměru na období 2021-2025. Jinak jsme si vedli celkem dobře, získali jsme průměrné hodnocení v modulu 1 a 2, v podstatě jsme byli hodnoceni písmenem C. O něco lépe jsme byli hodnoceni v modulech M3, M4 a M5. Tam jsme byli z mezinárodního pohledu hodnoceni na velmi dobré úrovni.
Jak si vedete v celonárodním srovnání? A jak jste se posunuli v prvních dvou modulech?
Modul M1 a M2 byl hodnocen za období 2016 až 2018. Průměrná známka, kterou jsme dostali za vybrané výsledky, a to zejména z roku 2018, se zlepšila oproti výchozímu roku 2016. Také se do určité míry zkvalitnily výstupy v modulu M2. Celkově však za tři roky nelze očekávat skokové změny, a to ani na roční bázi. Máme ale analyzované výsledky za roky 2019 a 2020 a tam je patrné zlepšení z hlediska publikačních výsledků.
Jak u vás probíhalo hodnocení v modulech 3 až 5, které probíhalo formou mezinárodního panelu?
My jsme měli jedenáctičlenný panel složený celý ze zahraničních členů, kteří postupovali velmi profesionálně. Na jaře roku 2020 jsme jim poslali sebehodnotící zprávu, během letních měsíců proběhla e-mailová diskuze a dostali také určité prezentace. Vlastní návštěva, která byla původně plánována na červen a poté přesunuta na listopad, se nemohla uskutečnit v prezenční podobě. Nicméně se uskutečnila online. Trvala tři dny, byl to velmi hutný program. Část byla zabezpečována vedením školy, část fakultou. Na základě toho zpracovali velmi podrobnou, téměř stostránkovou hodnotící zprávu, kterou jsme připomínkovali a koncem ledna 2021odhlasovali její finální podobu. Ta byla pozitivně hodnocena i ze strany MŠMT. Oceňovali jsme tedy jejich profesionální přístup a doporučení.
Přišlo vám, že hodnotitelé mimo střední Evropu, kde je přeci jen školství celkem podobné, měli na tamní školství a hodnocení odlišný názor?
V panelu jsme měli zástupce z Rakouska, Itálie, Německa nebo Švédska. Mně se příliš nezdá, že by měli odlišný názor. Spíš se jim nezdála koncepce hodnocení a zdálo se jim divné, že mají hodnotit pouze moduly M3, M4 a M5 a zbylé moduly ne. Předpokládali, že by vše měli hodnotit dohromady.
Měl by se podle vás systém hodnocení nějak zásadně změnit?
Protože jsem prorektorem už sedm let, tak jsem stál u zrodu diskuzí a mám už od počátku zásadní připomínky ke konceptu Technopolis. Zdálo se mi, že modulů je zbytečně mnoho. Doporučoval jsem vše zredukovat tak na tři moduly. Myslím si, že jeden hodnotící panel by měl navíc hodnotit všechny moduly a ne, aby jedna komise hodnotila jen část a další komise zbytek. Zásadní připomínkou, co jsem měl už od počátku, je ta, že by to mělo být primárně hodnocení po fakultách či oborech, a ne hodnocení po celých školách.
Myslíte si, že to je diskriminační postup pro některé z univerzit?
Myslím si, že hodnocení po celých univerzitách dost diskriminuje ty univerzity, které jsou zaměřeny pouze na některé oblasti. Porovnávat specializované školy s "univerzálními" univerzitami dle mého názoru nedává příliš velký smysl. My máme v podstatě dvě výrazné oblasti, ekonomii a podnikovou ekonomiku, a částečně informatiku, takže to je relativně homogenní. Ale univerzity, které provozují různé vědní disciplíny, jsou na tom jinak. Pak vážně nerozumím tomu, jak může zahraniční panel efektivně hodnotit zcela odlišné vědní obory.
Jaké jsou hlavní strategické plány vaší univerzity do budoucna?
Na plánu jsme dlouhodobě pracovali, začali jsme na začátku podzimu minulého roku, konaly se také diskuze s fakultami. V podstatě máme tři klíčové oblasti: digitalizaci, internacionalizaci a rozvoj celoživotního vzdělávání. Ty se pak rozpadají do dílčích oblastí. VŠE je dlouhodobě velmi aktivní v internacionalizaci, nyní jsme ještě vytipovali dvě další výše zmíněné oblasti.
Podle strategie se chcete zaměřit také na získávání grantů.
Dlouhodobě usilujeme o získání grantů jak základního, tak aplikovaného výzkumu, a to jak domácích, tak zahraničních. To je naše dlouhodobá priorita a nyní se na ni chceme soustředit ještě více. V minulosti jsme v tomto ohledu objevili určité slabiny. Fakulty se chtějí orientovat hlavně na zahraniční granty, ale tam je samozřejmě obrovská konkurence.
Jak se vám daří plnit třetí roli univerzity?
VŠE je z hlediska zaměření na ekonomii a byznys samozřejmě dost specifická, takže výstupy v aplikovaném výzkumu jsou v trochu jiné podobě, a tou je zejména uznání odborníků z VŠE v praxi. Myslím si, že v tom je VŠE úspěšná. Například všichni dosavadní guvernéři České národní banky jsou absolventy nebo akademiky z VŠE, ať už guvernér Tošovský, Kyselka, Tůma nebo Rusnok.
VŠE se plánuje zaměřit také na internacionalizaci vědy. Jak se vám daří lákat studenty a vědce ze zahraničí?
Naše škola podporuje studenty v účasti na zahraničních konferencích, máme také placené doktorské programy. Ve strategickém záměru jsme se hodně koncentrovali na výraznější zapojení zahraničních hodnotitelů do doktorských studijních programů, tzn. do oponentního řízení, jejich participaci v oborových radách a tak dále.
Jste autorem monografií, učebnic a vědeckých článků. Daří se vám mít prostor i na vaši vědu?
Stále se snažím participovat na vědecko-výzkumné činnosti. V poslední době se věnuji hlavně textům, které se zaměřují na aplikovaný výzkum v oblasti regulace kapitálových trhů.
Děkujeme za rozhovor!
Za redakci Vědavýzkum.cz se ptala Barbara Kytková
Petr Musílek
Petr Musílek přednáší na VŠE problematiku kapitálových trhů a investování. Petr Musílek je prorektorem pro vědu a výzkum VŠE (od dubna 2014). Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze obor Finance, kde následně získal docenturu a profesuru. Na Fakultě financí a účetnictví VŠE byl během let 2000 – 2003 a 2006 – 2014 proděkanem pro vědu a doktorské studium. Byl členem oborové komise GA ČR pro společenské vědy a členem prezídia Komise pro cenné papíry. V současnosti je členem prezídia Rady pro veřejný dohled nad auditem, členem vědeckého grémia České bankovní asociace a členem grémia Fondu vzdělávací politiky MŠMT, je také členem výkonných rad časopisů Politická ekonomie a Prague Economic Papers. Jeho oborem jsou kapitálové trhy, investiční bankovnictví a finanční regulace. Je autorem a spoluautorem 15 monografií a učebnic a více než 70 článků v českých a zahraničních odborných časopisech a konferenčních sbornících.
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
