Tomáš Jungwirth: Ferrari neprojevil snahu pochopit a podporovat postavení ERC

Jak hodnotíte tříměsíční působení Maura Ferrariho v čele Evropské výzkumné rady?

Základní charakteristikou jeho působení byl nesoulad mezi slovy a činy. Na jedné straně mnoho vzletných frází o ERC a o absolutní oddanosti své nové funkci prezidenta a proti tomu zjevná neochota věnovat čas a energii skutečné práci pro ERC. Evropská výzkumná rada má výjimečnou právně vymezenou roli, kterou je podpora vědců čistě podle kritéria excelence jejich dříve dosažených výsledků a nových projektů, se kterými sami zdola přicházejí. Princip může znít jednoduše, ale ve skutečnosti stojí za úspěchem ERC pečlivě propracovaná a udržovaná spolupráce mezi vědeckou radou v čele s prezidentem, která ERC řídí, dedikovanou implementační agenturou a odbornými panely, které nezávisle rozhodují o udělování grantů.

Jednání ERC, která Ferrari vedl, ukázala, že kromě času a energie bude novému prezidentovi chybět i schopnost orientovat se v základní vnitřní agendě ERC. Na jiná klíčová jednání ERC, ve kterých se řeší vnější vztahy ERC k Evropské komisi, se nedostavil a dal přednost svým vedlejším aktivitám. Ferrari tak neprojevil ani skutečnou snahu pochopit a podporovat postavení ERC v rámci celé široké rodiny evropských programů na podporu vědy a výzkumu.

Jaká byla očekávání od jeho předsednictví, když byl vloni do funkce zvolen?

Aby se jako předchozí prezidenti plně věnoval své funkci a spolu s vědeckou radou, agenturou a panely pomáhal tomu, aby ERC plnila co nejlépe úkol, ke kterému byla před více než deseti lety zřízena a udržela si své mimořádné renomé, které si za tu dobu vybudovala ve světě.

Byla jeho snaha o prosazení programu proti COVID-19 skutečně jen krokem „na oko“ vůči veřejnosti, jak se vyjádřil například europoslanec Christian Ehler?

Jistě to nebyl pravý důvod jeho rezignace. Tím bylo jednomyslné vyjádření nedůvěry za strany vědecké rady ERC z důvodů, které jsem nastínil výše. O žádném smysluplném propracovaném programu proti COVID-19 Ferrariho nevím, tak nedokážu posoudit, jestli se jednalo o upřímnou snahu pomoct nebo o využití situace.

Cílené programy jsou mimo právní rámec ERC a na jejich podporu využívá Evropská komise řadu jiných nástrojů určených na podporu specifického výzkumu a inovací. To se týká i boje proti COVID-19. ERC svým přístupem podpory odspodu ale samozřejmě nestojí stranou. Na padesát projektů ERC v celkové výši 100 milionů EUR přispělo nebo přispívá k reakci na pandemii COVID-19 v rámci mnoha oborů od virologie po řešení společenských krizí.

Kdo bude nyní ve vedení ERC Ferrariho zastupovat a kdy bude vybrán jeho nástupce?

Dočasně bude zastupovat prezidenta jeden ze současných viceprezidentů vědecké rady a ERC zůstává plně funkční. Prezidenta nevolí vědecká rada, ale vybírá Evropská komise. Předpokládám, že s výběrem začne v nejkratším možném termínu.

Děkujeme za rozhovor.

Reakci Ivana Dvořáka na tento rozhovor čtěte zde.

Můžete si také přečíst starší rozhovor s Tomášem Jungwirthem z jara 2018 nebo jeho rozhovor s Martinem Rychlíkem, který vyšel v červnu 2018 v Lidových novinách. 

Tomáš Jungwirth

Je vedoucí Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a profesor na Nottinghamské univerzitě ve Velké Británii. Zabývá se fyzikou pevných látek, materiálovým výzkumem a elektronickými vlastnostmi nanostruktur. Podílel se na řadě významných prací v oboru spinové elektroniky, například na objevu spinového Hallova jevu. V roce 2011 obdržel ERC Advanced grant Spintronika založená na relativistických jevech v systémech s nulovým magnetickým momentem, v němž se zaměřil na výzkum možného použití antiferomagnetických látek ve spintronických aplikacích. V roce 2015 se stal teprve druhým českým členem Vědecké rady ERC, nyní pokračuje ve druhém funkčním období. Byl také členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).