Šetření statistických úřadů přinášejí mnoho cenných údajů. Kromě toho, že se data využívají pro účely oficiálních statistik, jsou důležitá i pro výzkumníky. Například experti z IDEA CERGE-EI při Národohospodářském ústavu AV ČR je mohou aplikovat při vyhodnocování vládních politik, aby se nezakládaly jen na dojmech, ideologiích či lobbistických zájmech, ale na podložených důkazech.
Přístup ke chráněným statistickým údajům v zabezpečené místnosti i prostřednictvím vzdáleného přístupu a dálkového spouštění programů vytvořil podobně jako v mnoha jiných vyspělých zemích Maďarský statistický úřad. Bezprostřední zkušenosti z těchto postupů představil českým odborníkům Zsolt Németh na semináři, který 22. března 2018 uspořádal think tank IDEA CERGE-EI při Národohospodářském ústavu AV ČR.
„Podobné systémy již delší dobu rutinně fungují i v mnoha jiných státech. V současnosti na tom již není nic zvláštního. Dalo by se říci, že se ve většině vyspělých zemí takové využívání statistických mikro-dat považuje za samozřejmost,“ vysvětluje Martin Srholec z IDEA CERGE-EI.
Jaká data Maďarský statistický úřad v současnosti zpřístupňuje? Kdo všechno k nim má přístup a za jakých podmínek?
Maďarský statistický úřad v principu umožňuje přístup k anonymizovaným individuálním údajům pro výzkumné účely ze všech svých šetření. Mezi standardní a nejvíce využívané patří databáze mikro-dat ze sčítání lidu, domů a bytů, šetření pracovních sil, šetření příjmů a životních podmínek domácností anebo šetření o zdraví. Speciální požadavky na přístup k mikro-datům z dalších zdrojů, jako například z firemních statistik, se vyřizují na vyžádání za úplatu. Mikro-data z různých šetření lze vzájemně propojovat, vytvářet časové řady a připojovat k nim i vlastní data. Přístup však mají pouze výzkumní pracovníci ve zvlášť k tomu vyhrazené místnosti a za dodržení přísných bezpečnostních podmínek.
Jaké závěry lze z maďarských zkušeností vyvodit pro Českou republiku? Je naše země v tomto kontextu něčím specifická?
Pro nás by mělo být hlavní poučení z maďarského příkladu, že když se chce, tak to jde i v prostředí postkomunistických zemí. Česká republika v tomto ohledu bohužel dost zaspala a je nevyšší čas s tím něco dělat. Kromě dobré vůle a případně vyřešení otázek ohledně financování takové místnosti tomu však ani u nás v podstatě nic nebrání.
Existují v České republice základní předpoklady, aby se podobný projekt v dohledné době spustil i u nás? Jde i o otázku legislativy?
Základní předpoklady jsou na místě. Český statistický úřad tradičně odvádí kvalitní práci při sběru dat, takže relevantní databáze jen čekají na další využití. Legislativně tomu rovněž nic nebrání. Pokud se pro takové řešení najde podpora a vláda uvolní potřebné prostředky, projekt se může spustit v poměrně blízké budoucnosti.
Měly by být údaje přístupné rovněž pro účely vyhodnocení vládních politik? Jaké možnosti by to vědcům přineslo? Jaká jsou případná negativa přístupu k datům?
Stávající zákony umožnují přístup k těmto údajům pouze pro účely vědeckého výzkumu a osobám, jejichž základním posláním je právě vědecký výzkum. Jedním z hlavních přínosů jejich využívání jsou však právě daleko lepší možnosti pro vyhodnocování vládních politik. Právě proto, aby se politiky nezakládaly jen na dojmech, ideologiích či lobbistických zájmech, nýbrž aby mohly být vystaveny důkladnému „evidence-based“ hodnocení. Něco takového u nás potřebujeme jako sůl. Nicméně i na téma politik se přece dělá výzkum, tzv. „policy research“, kterým se zabývají výzkumníci všude na světě. Takže zákony ani takové využití už teď v zásadě nevylučují.
Jak vědci z Akademie věd ČR přispívají k efektivním veřejným politikám pod hlavičkou programu Strategie AV21 Efektivní veřejné politiky a současná společnost se dočtete také v časopise A / Věda a výzkum (2/2017).
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Zdroj: Akademie věd ČR
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
