Vědci z Akademie věd ČR a doktorandi z univerzit spolupracují již mnoho let. Kvůli akreditacím, financování projektů či podobnosti studijních programů, na nichž by se podíleli odborníci z obou institucí, je třeba, aby spolupráce získávala i formální rozměr.
Doktorské studium na pracovištích Akademie věd ČR mohou vysokoškoláci absolvovat v různých vědních oblastech. Uskutečnit jej však lze pouze ve spolupráci s příslušnou univerzitou, přičemž schválené společné akreditace mají ústavy v programech, které jsou blízké jejich oborovému zaměření. Novela zákona o vysokých školách vyžaduje, aby o doktorských studijních programech uskutečňovaných ve spolupráci vysokých škol a pracovišť Akademie věd ČR byly uzavřeny zcela nové dohody, a to jak mezi vysokými školami a AV ČR, tak mezi jednotlivými fakultami vysokých škol a pracovišti AV ČR.
Zatímco na své alma mater jsou doktorandi zapsáni ke studiu a plní zde stanovené povinnosti, na disertaci mohou spolupracovat s odborníkem z partnerského pracoviště Akademie věd ČR. Vědci z AV ČR tak mohou zasahovat do výběru studentů i jejich průběžného hodnocení a své zastoupení mají rovněž v oborových radách. Obhajobu absolvuje student na vysoké škole, která mu také udělí doktorský titul, na diplomu ale bude uveden i název školicího pracoviště.
Udržet doktorandy ve vědě
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová na dubnovém zasedání Akademického sněmu AV ČR potvrdila, že jde především o to, aby podporu získávaly konkrétní formy spolupráce s jednotlivými fakultami vysokých škol. „Chceme tak spoluvytvářet kvalitní podmínky pro přípravu mladé vědecké generace a do budoucna budeme rovněž usilovat, aby se obdobná spolupráce rozšířila i na zahraniční vysoké školy.“
Uzavřená partnerství by měla potvrzovat dlouhodobou a úspěšnou spolupráci mezi akademickou a univerzitní sférou. Společným cílem musí být rovněž to, aby nejlepší doktorandi neodcházeli po ukončení studia z vědeckého prostředí, jak se podle Evy Zažímalové bohužel často děje.
Z uvedených principů vychází například dohoda na doktorském programu Teorie a dějiny výtvarných umění, kterou v loňském roce uzavřely Ústav dějin umění AV ČR a Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Její záměr je zřejmý: aby doktorandi olomoucké univerzity získali více zkušeností a vědomostí od pracovníků jednoho z tradičních ústavů Akademie věd ČR. Do praxe vstoupí v okamžiku, kdy noví studenti zahájí doktorské studium – tedy právě teď na jaře.
Akademie – atraktivní partner
Dokument navazuje na rámcovou dohodu, kterou nedlouho předtím podepsali předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller a jež byla první dohodou mezi vysokou školou a AV ČR o spolupráci při uskutečňování doktorských studijních programů podle novelizovaného vysokoškolské ho zákona.
„Dohoda představuje impulz k dalšímu bádání a studiu dějin umění na naší fakultě. Dokládá, že naši historici umění jsou pro kolegy z Akademie věd atraktivními vědeckými partnery. Jde také o příklad, jak se kontakty a společná práce vytvářejí takzvaně zezdola, což považuji za mnohem užitečnější než formální gesta spolupráce,“ vyzdvihuje děkan Filozofické fakulty UP Jiří Lach.
Za přirozené pokračování stávající spolupráce s olomouckou univerzitou při výuce dějin umění označil dohodu ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter. „Výchova špičkových vědců, kteří obstojí v domácí i zahraniční konkurenci, představuje jednu z priorit našeho pracoviště.“ Podobně uvažuje i Jana Zapletalová z katedry dějin umění Filozofické fakulty UP a zároveň předsedkyně oborové rady programu Teorie a dějiny výtvarných umění. „Chtěli bychom nové generaci historiků umění vytvořit lepší podmínky pro studium a následné uplatnění a motivovat je k náročnější publikační činnosti, častější účasti na vědeckých projektech a získávání zahraničních zkušeností.“ Dodává, že absolventi získají propojením doktorského programu Filozofické fakulty UP s vědeckými aktivitami Ústavu dějin umění AV ČR kvalitnější vzdělání a vyšší konkurenceschopnost nejen u nás, ale i v zahraničí.
Jak doplňuje členka Akademické rady AV ČR Taťána Petrasová, nové perspektivy kooperace umožňují precizně ji vymezit témata, na nichž chtějí pracoviště spolupracovat. „Historici umění spolupracovali s Univerzitou Palackého výborně i dosud, zejména v oblasti barokní nástěnné malby. Když jsme zvažovali, jak spolupráci prohloubit, zjistili jsme, že kolegové z Olomouce by chtěli posílit výzkum středověku a 19.–20. století.“
Dvě tisícovky doktorandů
K olomoucké univerzitě se nedlouho poté připojila i Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Dohodu s Akademií věd ČR uzavřela v říjnu 2017. Eva Zažímalová při této příležitosti mj. vyzdvihla, že v akademických pracovištích v současnosti působí celkem na 2000 doktorandů z vysokých škol a univerzit. Jak ovšem upozorňuje například Jan Zima z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který se v oblasti spolupráce s vysokými školami i jako bývalý člen Akademické rady AV ČR dlouhodobě angažuje, v případě doktorandů pochopitelně nejde primárně o masovost, ale o výběr a přípravu nejlepších studentů, kteří obstojí i v zahraniční konkurenci.
Společnou strategii potvrzuje také rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Martin Balej. „Snažíme se soustředit na několik excelentních programů. Spolupráce s Akademiívěd ČR se nám daří zejména v oblasti chemie a ochrany životního prostředí. Chtěli bychom toho využít, i když to v našem specifickém regionu není zrovna jednoduché.“
Propojovat jednotlivé obory
Téměř 10 tisíc studentů studuje na šesti fakultách a v Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, který propojuje laboratoře technických oborů Technické univerzity v Liberci. Ta se tradičně orientuje na spolupráci s podnikatelským prostředím – typicky v textilním, sklářském a automobilovém průmyslu. Liberecké univerzitě umožňuje dohoda spolupracovat na vzdělávání doktorandů a využívat laboratoře i jiné prostory pracovišť AV ČR. Podobně jako v případě Univerzity Palackého v Olomouci uzavřela partnerství ještě v loňském roce. „Chtěli jsme dohodu uzavřít v roce 2017, neboť studenty přijímáme již na jaře 2018,“ uvedl rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs.
V roce 2017 uzavřela AV ČR Memorandum o spolupráci také s Univerzitou Karlovou, kterou při podpisu reprezentoval rektor Tomáš Zima. Podle jeho názoru jde o strategické partnerství, neboť je v zájmu obou institucí, aby se ve vzdělávání vědců posunuly kupředu. Letos následovaly smlouvy s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, Západočeskou univerzitou v Plzni, Ostravskou univerzitou a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. Připraveny k podpisu jsou dohody s Masarykovou univerzitou v Brně, a to včetně Memoranda o spolupráci a Smlouvy o výměnných pobytech vědeckých pracovníků.
„Memorandum o mobilitě pracovníků, které se připravuje s Masarykovou univerzitou v Brně, by mohlo být výzvou i pro ostatní vysoké školy. Očekáváme, že po dořešení právních a administrativních otázek prosadíme, aby například pracovník výzkumného týmu z vysoké školy mohl na omezenou dobu posílit partnerský tým v ústavu AV ČR výměnou za odborníka z AV ČR, který za něj převezme část jeho pedagogických povinností na vysoké škole. Přispěje to k vzájemnému poznání i rozvoji vědeckého potenciálu obou pracovišť,“ uzavírá Pavel Krejčí, který v Akademické radě AV ČR odpovídá za spolupráci s vysokými školami.
Článek byl převzat z dubnového čísla Akademického Bulletinu AV ČR.
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
