Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s Národním kontaktním centrem — gender a věda Sociologického ústavu AV ČR uspořádaly 4. října setkání ombudsosob a dalších lidí, kteří mají na českých vysokých školách na starosti problematiku sexuálního obtěžování a genderově podmíněného násilí.
Diskuze ukázala, že vysoké školy začínají tomuto tématu věnovat více pozornosti. Stále však chybí dobře fungující propracovaný systém, který by mohl případy takového chování nejen odhalit, ale nabídl také účinnou pomoc lidem, kteří jsou násilí či obtěžování vystaveni.
„Jsem velmi ráda, že se akce uskutečnila. Je vidět, že je to téma, o které je ze strany vysokých škol zájem. A věřím, že je to teprve začátek intenzivnější spolupráce při vytváření bezpečnějšího prostředí na vysokých školách,” uvedla k setkání ombudsosob Marcela Linková, vedoucí NKC – gender a věda.
Analýza výročních zpráv vysokých škol, kterou zpracovalo NKC – gender a věda, sice ukazuje, že se školy tématu genderově podmíněného násilí věnují více než v minulosti, chybí jim však jasná infrastruktura a postupy pro řešení tohoto problému. Vysoké školy musí od roku 2017 povinně informovat o tom, jak tuto problematiku řeší. Součástí jejich zpráv ale není, jak jsou jednotlivá opatření účinná a jak a zda se při řešení jednotlivých případů používají. Často také ke své škodě neuvádějí všechny kroky, které v této oblasti podnikají.
Jedním z témat diskutovaných na setkání bylo i zřizování postů ombudsosob. Od roku 2017 se sice jejich počet zvýšil, omezení v jejich práci ale přetrvávají. Překážkou jsou například nedostatečné kapacity úvazků pro tuto pozici. Lidé, kteří se mají na dané škole této oblasti věnovat, pracují ve velké míře nad rámec svých pracovních úvazků nebo mají na tuto agendu vyčleněno jen několik málo hodin v týdnu. Takový přístup je do budoucna neudržitelný, pokud má být akademické prostředí bezpečné a respektující. Na diskuzi také opakovaně zazněla otázka na zvýšení finanční podpory, aby mohly takové pozice nejen vzniknout, ale také efektivně fungovat.
Překážku představuje i to, že ombudsosoby a další, kteří se problematice sexuálního obtěžování věnují, nejsou dostatečně zapojeni do rozhodovacích procesů uvnitř univerzit. Jejich pozice je tak značně nejistá a ztěžuje jim také možnost navázat spolupráci s dalšími odděleními, což je pro systémovou změnu vysokoškolského prostředí nezbytné.
Ze strany státu by pomohlo zlepšit podmínky pro práci těchto osob například legislativní ukotvení celé problematiky, vymezení standardů pro činnost ombudsosob, vzdělávání pro studující, vyučující i veřejnost. Pomohla by i větší podpora síťování osob odpovědných za řešení problematiky sexuálního obtěžování a genderově podmíněného násilí. Ta je důležitá pro možnost vyměňovat si zkušenosti a sdílet dobrou praxi.
Na setkání představily pracovnice NKC — gender a věda také výstupy mezinárodního projektu UniSAFE, na kterém za Českou republiku spolupracují. Zároveň seznámily zúčastněné s tím, jakou konkrétní podporu jim v jejich práci NKC nabízí. A představily i novou publikaci zaměřenou na právní aspekty řešení sexuálního obtěžování na vysokých školách v ČR. Ta by měla sloužit jako podpůrný materiál právě pro osoby, které se tímto tématem na vysokých školách zabývají.
Další akce, která poskytne prostor pro diskuzi tohoto tématu, se uskuteční 24. a 25. listopadu. V rámci českého předsednictví v Radě EU proběhne mezinárodní konference Ending gender-based violence in academia, kterou organizuje NKC – gender a věda a Ministerstvo školství nad ní převzalo záštitu.
Zdroj: NKC – gender a věda
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
