V minulých dnech rezignovali hned dva nově jmenovaní členové vlády v souvislosti s pochybnostmi spojenými s kvalitou jejich bakalářských či diplomových prací. Jednalo se o ministryni spravedlnosti Taťánu Malou a v úterý k ní přibyl ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál. Ve světle kauz poznamenává Aleš Vlk z portálu Vědavýzkum.cz, že je třeba se zaměřit na nedostatky na některých vysokých školách.
Jeden pohled na věc je selhání konkrétních jednotlivců. Na druhé straně nám to ukazuje na postavení výuky na vysokých školách. Vysoké školy musí dělat vědu, akademici musí psát články, musí předkládat a realizovat projekty, přičemž administrativní zátěž se čím dál tím více zvyšuje. Dále se chce, aby školy spolupracovaly s aplikační sférou, transferovaly znalosti a technologie a zakládaly spin off společnosti. „A najednou se zjistí, že na výuku vlastně není čas. A samozřejmě akademici nemají prostor na to, aby se věnovali všem studentům, četli po nich poctivě všechny závěrečné práce,“ říká Aleš Vlk.
Možná nazrál čas na to, abychom se zamysleli nad tradičními postupy a organizací výuky na vysokých školách v České republice. Jaký smysl má vůbec vysokoškolské vzdělávání v moderní společnosti? Jaké je úloha závěrečných prací nebo jaká je úloha státních závěrečných zkoušek? Neměli bychom důraz na kvalitně napsanou vědeckou práci klást až v doktorském studijním programu?
„Tyto kauzy opět zviditelnily určité nedostatky na vybraných vysokých školách a fakultách a v systému jako celku. Ostatně asi není náhoda, že na škole, kde se zjistily problémy s diplomovou prací bývalé paní ministryně, působil akademický pracovník, který za rok publikoval 86 článků. To je více než 1 článek za týden! To nám říká, že asi něco není či nebylo v pořádku,“ dodává Aleš Vlk.
Pravidelný komentář Aleše Vlka z portálu Vědavýzkum.cz na Rádiu ZET si můžete pustit zde.
Zdroj: Youradio News
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
