Koordinace projektů je jedním z aspektů, které se v souvislosti s rámcovými programy velmi důkladně sledují a posuzují. Není pochyb o tom, že úloha koordinátora je složitá a náročná. Podle aktuální analýzy se ukazuje, že českým vysokým školám se v posledních letech v pozici koordinátora daří získávat stále více evropských RIA projektů.
Koordinátoři v prostředí rámcových programů (RP) obvykle iniciují výzkumný projekt tím, že mobilizují výzkumníky, průmyslové podniky a další příslušné partnery, aby během několika měsíců (a v některých případech i let) vypracovali komplexní projektový návrh s vědeckým obsahem a v souladu s výzvou, administrativními, finančními a dalšími pravidly a regulemi. To vše s nejistým výsledkem.
Po úspěšném hodnocení projektového návrhu a přidělení finančních prostředků se poté úloha koordinátora soustředí na zajištění úspěšné realizace plánovaného projektu a koordinaci spolupracujících partnerů dle plánovaných činností a přiděleného rozpočtu. Partneři projektu obvykle pocházejí z různých evropských zemí, z různých oborů a z různých průmyslových nebo organizačních prostředí. To může vést k nečekaným výzvám pro koordinátora při vedení a řízení takových výzkumných konsorcií.
Z těchto a dalších důvodů je úspěšná koordinace projektu velkým výsledkem a úspěchem, a to zvláště ve státech s nižší úrovní výzkumného a inovačnímu potenciálu, které nemívají zpravidla tak velké zázemí tyto velké evropské projekty vést a organizovat.
Pozornému čtenáři jistě neunikla skutečnost, že dlouhodobými jevy, které byly analyzovány v souvislosti s účastí ČR v RP, byly celkově malý počet českých koordinátorů, jejich malá aktivita a úspěšnost. V poslední publikované zprávě o účasti ČR v programu Horizont 2020 se uvádí, že „Čeští koordinátoři koordinují minimum projektů typu RIA a IA postavených na spolupráci velkých mezinárodních konsorcií…“ (str. 130, 136).
Je dobrým znamením, že aktuální data EK vztahující se k programu Horizont Evropa naznačují, že by se situace v případě českých vysokých škol a univerzit v souvislosti s koordinací výzkumných a inovačních akcí v RP mohla průkazným způsobem měnit. Připomeňme, že výzkumné a inovační akce (Research and Innovation Actions – RIA) jsou projekty založené na spolupráci výzkumných týmů v mezinárodních konsorciích financující výzkumné činnosti v předkomerční fázi. Umožňují zkoumání nových technologií, nových metod, nových výrobků, případně vylepšení stávajících výrobků.
V minulém RP Horizont 2020 koordinovaly instituce z ČR pouze 7 projektů RIA (do tohoto počtu nezahrnujeme 2 projekty koordinované v komplementárním programu Euratom a 4 projekty JTI – RIA, které mají specifický charakter). Pouhé 4 projekty RIA byly řízeny českými vysokými školami. V aktuálním programu Horizont Evropa (trvá teprve necelé dva roky) je vedeno institucemi z ČR již 11 projektů RIA. Z těchto 11 projektů jich 8 koordinují české VŠ a univerzity, které se tak staly dominantním typem instituce, který evropské projekty tohoto typu v ČR řídí.
Graf 1 dokumentuje postavení českých VŠ a univerzit v programu Horizont 2020 (horní část grafu) a Horizont Evropa (dolní část grafu) v mezinárodním srovnání z hlediska počtu úspěšně koordinovaných projektů typu RIA. Z porovnání obou částí grafu je zřejmé zlepšení pozice českých VŠ mezi státy EU. České VŠ a univerzity počet úspěšně koordinovaných projektů v programu Horizont Evropa ve srovnání s programem Horizont 2020 nejen zdvojnásobily, ale počet koordinovaných projektů je srovnatelný s Finskem, a ČR předstihuje dokonce i Rakousko. Mezi státy EU-13 ČR v programu Horizont Evropa aktuálně dominuje.
Graf 1: Počet financovaných projektů typu RIA koordinovaných VŠ a univerzitami v zemích EU (a UK)
Zvýšená aktivita českých VŠ a univerzit jako předkladatelů výzkumných a inovačních projektů je vidět z grafu 2. Horní část grafu prezentuje přepočtený počet projektových návrhů typu RIA předložených univerzitami a VŠ z členských států EU (a UK) do výzev programu Horizont 2020. Dolní část grafu zobrazuje totéž, ale pro program Horizont Evropa. Zatímco v programu H2020 patřila ČR, resp. českým VŠ v tomto ukazateli, až 23. pozice mezi státy EU, v programu Horizont Evropa figuruje ČR na 16. pozici mezi porovnávanými evropskými státy.
Graf 2: Počet projektových návrhů typu RIA předložených koordinátory z VŠ (případně nižších typů škol) a univerzit ze států EU (a UK) do výzev programu Horizont 2020 a programu Horizont Evropa přepočtený na 1 tis. FTE výzkumníků vysokoškolského sektoru.
Relativně vysoký počet financovaných a realizovaných projektů RIA pod vedením českých VŠ a univerzit v první třetině programu Horizont Evropa se odráží také v relativně velké úspěšnosti českých koordinátorů z VŠ sektoru. Úspěšnost českých VŠ a univerzit je srovnatelná s mnohými významnými evropskými státy, resp. s jejich institucemi z univerzitního sektoru.
Lepší postavení Litvy a Chorvatska v porovnání s ČR je v tomto případě poněkud zavádějící, neboť univerzitní instituce těchto států předložily do výzev programu Horizont Evropa velmi malý počet návrhů projektů (méně než 10). To platí pro většinu států EU-13 (viz doplňková tabulka pod grafem 3). Pro ilustraci poměrně velké úspěšnosti českých VŠ a univerzit je vhodné dodat, že např. Rakousko podalo do výzev programu Horizont Evropa pouze o 8 projektových návrhů více než ČR (tj. 52), ale jen 6 z nich uspělo.
Graf 3: Úspěšnost projektových návrhů RIA předložených koordinátory z VŠ (případně nižších typů škol) a univerzit ze států EU (a UK) do výzev programu Horizont Evropa
Vystoupení českých VŠ a univerzit v první třetině programu Horizont Evropa v roli koordinátorů výzkumných a inovačních projektů lze bez diskuse považovat za úspěšné. Nicméně vždy se najde prostor pro zlepšení. Za optimální (pomineme-li těžko dosažitelnou 100% úspěšnost) můžeme dle výsledků v tabulce 1 považovat stav, kdy by bylo alespoň 25 % projektových návrhů RIA předkládaných českými koordinátory z VŠ klasifikováno jako MAIN či RESERVE, nejvýše 39 % projektových návrhů jako NO MONEY a nejvýše 29 % projektových návrhů jako REJECTED.
Je samozřejmé, že koordinátoři z ČR by neměli předkládat INELIGIBLE návrhy projektů. Při těchto a lepších výsledcích by ČR byla na úrovni vyspělých evropských států. (Poznámka autora: Projektové návrhy označené jako MAIN, RESERVE a NO MONEY jsou většinou klasifikovány jako projektové návrhy „nad prahem – projektové návrhy vysoké kvality“. Projektové návrhy MAIN a některé RESERVE jsou zpravidla projektové návrhy, které získávají finanční prostředky z rozpočtu RP.)
Tabulka 1: Evaluace projektových návrhů RIA předložených koordinátory z VŠ (případně nižších typů škol) a univerzit ze států EU (a UK) do výzev programu Horizont Evropa
Na závěr této krátké analýzy uvádíme výčet všech českých koordinátorů projektů RIA v programu Horizont Evropa. V tabulce 2 jsou pro úplnost uvedeni také čeští koordinátoři z dalších typů institucí. TC Praha může těšit skutečnost, že polovina z uvedených koordinátorů využila v průběhu přípravy projektů některou z poradenských a konzultačních služeb, které TC Praha českým koordinátorům nabízí. Pro zajímavost uveďme, že projekt ECO-READY s rozpočtem bez mála 14 mil.€ je jedním z největších projektů, které kdy byly v RP koordinovány českou institucí.
Tabulka 2: Přehled úspěšných českých projektů typu RIA koordinovaných institucemi z ČR v programu Horizont Evropa
Je otázkou, zdali je aktuální příznivá situace související s koordinací evropských RIA projektů na českých VŠ a univerzitách dílem jen souhry příznivých okolností, např. skladbou témat, v nichž se české VŠ a univerzity uplatnily, nebo jde o počátek nového a příznivějšího trendu, v němž se zúročují všechny nástroje a mechanismy na institucionální i národní úrovni, které těmto dobrým výsledkům napomáhají. Nelze spustit ze zřetele, že jakákoliv podpora výzkumným týmům by byla zbytečná bez vynikajícího obsahu a ideje projektového návrhu, za kterým stojí z velké části právě jeho koordinátor.
Autor: Daniel Frank
Zdroj: Technologické centrum Praha
- Autor článku: ne
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
