Jak na žádosti o granty Evropské rady pro výzkum (ERC) a co je klíčové pro jejich úspěch? Tipy a konkrétní doporučení pro úspěšnou plavbu v první lize vědecké excelence sdíleli s budoucími žadateli hned čtyři nedávní nebo současní držitelé ERC grantů z VUT a CEITEC.
Tuto jedinečnou příležitost nabídl seminář, který 17. 3. uspořádal Odbor projektové podpory Vysokého učení technického v Brně. Již druhý běh akce, která je součástí aktivit na podporu vědecké excelence na VUT, nabídl také vhled do hodnocení žádostí z pohledu panelistů a také účastníky seznámil s národním systémem podpory pro žadatele o granty ERC v ČR.
Seminář svedl dohromady čtyři vědce a jednu vědkyni, kteří mají zkušenost s ERC granty na několika různých úrovních – jako žadatelé o grant, jeho řešitelé nebo účastníci hodnoticích panelů.
Andrea Konečná z Fakulty strojního inženýrství VUT a CEITEC VUT, která pracuje na nových metodách elektronové mikroskopie, nedávno postoupila se svou žádostí do druhého kola ERC Starting grantu. Miroslav Vořechovský z Fakulty stavební VUT nejen uspěl v mezioborovém ERC Synergy grantu, ale navíc je prvním vědcem z ČR, který v rámci tohoto grantového schématu vystupuje jako koordinátor. Eric Glowacki, který se svou skupinou na CEITEC VUT zaměřuje na neurostimulaci, je aktuálním řešitelem ERC Starting grantu. Úspěšným řešitelem prestižního grantu je také další vědec z CEITEC VUT Petr Neugebauer, který se pohybuje v oblasti spektroskopie. Pavel Tomančák je evoluční biolog, ředitel konsorcia CEITEC a v rámci ERC je nositelem Starting grantu a řešitelem Advanced grantu. Navíc k uvedeným zkušenostem přidává roli v 12členné expertní skupině, která od ledna 2021 pomáhá s přípravou českých žadatelů a pozitivně ovlivnila nedávné úspěchy české vědy v ERC.
Právě Expertní skupinu na podporu žadatelů ve výzvách ERC a vstřícnou komunitu vědců v ČR, kteří mají zkušenost s ERC a jsou ochotni pomáhat, vyzdvihla ve své prezentaci Lyudmyla Tysyachna z Technologického centra Praha (TC). Sama Tysyachna je národní kontaktní osobou s úkolem všestranně napomáhat účasti českých vědců a vědkyň v projektových výzvách, které se týkají excelentního výzkumu. Příkladem této pomoci jsou podpůrné aktivity nabízené TC:
- Den pro ERC,
- Národní informační den o grantech ERC,
- přípravné workshopy pro žadatele o granty ERC (kapacita 50 uchazečů ročně),
- příprava „mock“ interview pro žadatele o granty ERC.
Co zaznělo na semináři?
Hlavní je nápad
Přednášející se shodli, že základem úspěšného projektu je nápad. „Pokud máte opravdu výborný nápad, tak nebude vadit o něco nižší kvalita zpracování projektové žádosti nebo prezentace a hodnotitele zaujmete,“ uvedl Miroslav Vořechovský a Petr Neugebauer připomněl, že ve srovnání s tím jsou například citační indexy nebo jiné kariérní ukazatele až druhotné: „Podstatná byla myšlenka, za kterou jsem šel. Pokud by hodnotitelé kladli důraz na můj H-index, tak bych grant nedostal.“
Během semináře padla i další doporučení k přípravě žádosti a prezentace – nezahlcovat hodnotitele detaily a nabídnout jim v prezentaci něco zapamatovatelného. Velkou důležitost mají také jasné a přesvědčivé reakce na otázky, které padají po skončení prezentace a které lze těžko předvídat. „Ačkoliv jsem před hodnoticím panelem absolvovala asi deset ‚mock‘ interview, stejně jsem pak dostala otázky, které jsem absolutně nečekala,“ sdílela Andrea Konečná.
Mít na čem stavět a žádat o grant na vrcholu
Pavel Tomančák vycházel při podání ERC projektu z článku, který krátce předtím publikoval v časopise Nature a myslí si, že to bylo pro získání grantu důležité. „Úspěch ve vědě nelze garantovat. V jednom roce napíšete skvělé články a pak během pěti let nic. O ERC grant je dobré žádat, právě když jste na vrcholu.“
S tím souhlasil Erik Glowacki: „Rozhodně je výhodné mít nějaké solidní výstupy nebo publikace, na kterých je žádost postavena,“ a dodal, že dle jeho názoru je důležitější věnovat čas vědě a výzkumu spíše než předčasné přípravě žádostí. „Myslím, že je k tomu vhodné zvolit období, kdy je člověk zralejší, zkušenější a má lepší výsledky. S těmi pak přichází i připravenost k podání žádosti.“
Finanční stránku žádosti připomněl Petr Neugebauer: „Je důležité mít za sebou aspoň malý grant, například GA ČR, kde ukážete, že umíte nakládat s penězi.“
Prokázat nezávislost a kariérní růst
Eric Glowacki také vyzdvihl vědeckou nezávislost a kariérní růst, kdy žadatel prokáže, že se ve výzkumné práci neustále posouvá. Důležité jsou v tomto ohledu zahraniční stáže a to na jiném místě, než kde působí vedoucí doktorské práce. „Musíte prokázat vědeckou samostatnost a to, že dosažený úspěch přímo souvisí s vámi a nikoliv s pracovištěm, kde jste začínali.“
Férová soutěž
Během panelového hodnocení je absolutní důraz kladen na projekt samotný. Relevantní jsou pouze vědecké argumenty. Své o tom vědí zejména Pavel Tomančák a Miroslav Vořechovský, kteří v minulosti působili i jako hodnotitelé na panelech ERC.
„Panelisté neznají všechny projekty, čtou jen některé a u jiných se musí spolehnout na recenze externích specialistů, kterých je ale několik. V hodnocení tak jsou prvky náhody, ale celkově jde o nesmírně férovou soutěž, jejíž výsledek nesmí ovlivnit otázky, které nesouvisí s hodnoticími kritérii,“ zdůraznil Vořechovský.
ERC dbá na možný střet zájmů. „Já například nemohu posuzovat jakýkoliv projekt z Brna nebo projekty z Max Planck Society, kde působím jako vedoucí výzkumné skupiny. V ERC je kladen důraz na fundamentální férovost. Neexistuje zákulisní manipulace a každé riziko v tomto ohledu zde berou velmi vážně,“ doplnil Tomančák.
Být hodnotitelem v ERC panelu je národní povinnost
Mít zkušenost hodnotitele velmi pomáhá, ale současně je třeba brát na zřetel, že každý panel je jiný a má jiný mechanismus hodnocení. „V Česku potřebujeme zkušenosti z mnoha různých panelů, protože jednotlivé panely fungují odlišně. Proto, pokud vás někdo vyzve k účasti v hodnoticím panelu, je národní povinností nabídku přijmout,“ uvedl s mírnou nadsázkou Pavel Tomančák.
Podmínkou úspěchu je spolupráce univerzit s žadateli
I když je zisk ERC grantu vázán na osobu vědce nebo vědkyně, kteří se s ním mohou jedním podpisem přesunout na další instituce, jde o velmi prestižní výsledek pro každou univerzitu. Je v jejím zájmu, aby žadatelům nabízela takovou podporu, která jim pomůže v růstu. „Jsem velmi rád, že se na VUT v poslední době daří vytvářet podmínky pro řešení excelentních vědeckých projektů. Proto byl nedávno vytvořen Fond na podporu excelence a to nejen pro ERC žadatele, ale i pro oblast dalších špičkových projektů. Chystáme se také na vyhlášení výzvy projektu Excelence pod Ministerstvem školství, který je určen například na podporu a udržení excelentních týmů, které vznikly v průběhu řešení ERC grantů. Pracujeme i na dalších opatřeních, například v administrativní oblasti, abychom počet získaných špičkových projektů ještě rozšířili,“ uvedl Martin Weiter, prorektor VUT pro výzkum a transfer znalostí.
Autor: Petr Kubíček
Foto: Václav Koníček
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoké učení technické v Brně
