Krátce po dokončení doktorátu se Petra Holštajn Zemánková rozhodla založit rodinu a přerušila tak svou akademickou dráhu. Nyní ale díky grantu Career Restart může ve výzkumu pokračovat.
Petra Holštajn Zemánková u magnetické rezonance. Petra Holštajn Zemánková u magnetické rezonance. Foto: Martin Indruch
Vystudovala psychologii a pro doktorské studium si vybrala studium neurověd na Lékařské fakultě MU pod vedením současného rektora Martina Bareše. „Neurovědy jsou moderní mezioborová disciplína, spojující odborníky s různými specializacemi od klinických oborů neurologie nebo psychiatrie, přes technické i humanitní. Všichni mají společný cíl. Lépe porozumět vztahu mezi procesy v mozku a chováním. Jako psycholožku mě vždycky zajímala sociální kognice, to jak lidé vnímají sebe a druhé. A když profesor Bareš vypsal téma pro doktorské studium se zaměřením na sociální kognici u neurodegenerativních onemocnění, byla to skvělá příležitost, jak se tématu dál věnovat a navíc nahlédnout přímo do mechanismů mozku pomocí neurozobrazovacích metod,“ vzpomíná mladá vědkyně na začátky svého výzkumného zaměření.
Po skončení doktorátu ale přišla rodina a skloubit mateřství s budováním kariéry se jí podařilo až nyní, díky novém grantu interní grantové agentury MU (GAMU) Career Restart. Následující dva roky bude Petra Holštajn Zemánková na částečný úvazek spolupracovat s výzkumným týmem na psychiatrické klinice Lékařské fakulty MU. Její projekt je zaměřený na kognitivní deficit u pacientek s poruchami příjmu potravy. „Náš tým se zabývá tím, jaký má celková podvýživa organismu vliv na kognitivní funkce. U pacientek s mentální anorexií se často vyskytuje takzvaný kognitivní deficit, jinými slovy jde o zhoršení některých myšlenkových procesů, zejména se to týká kognitivní flexibility a exekutivních funkcí, kam spadají schopnosti jako plánování, organizace nebo reagování na nové skutečnosti. Tento kognitivní deficit se podílí na rozvoji onemocnění a zároveň komplikuje terapii. Našim cílem je monitorovat, jak se kognitivní funkce u pacientek s mentální anorexií mění v čase, když se jejich celkový stav začne zlepšovat, a zda jsou případné změny doprovázeny i změnami ve struktuře a funkci mozku. Pomocí neurozobrazování bychom chtěli najít biomarkery, které by nám umožnily lépe odhadnout prognózu onemocnění, nebo nám usnadnily rozhodování pro jednotlivé kroky v terapii a zvýšily tak její účinnost,“ vysvětluje Holštajn Zemánková.
Protože u pacientek s poruchami příjmu potravy bývá narušena schopnost porozumět i vlastním pocitům, a to může mít dopad i na porozumění emocím druhých, kognitivní deficit se týká i sociální kognice. A té se týká pilotní studie týmu Holštajn Zemánkové, která byla před pár dny publikována v časopise Eating and Weight Disorders - Studies on Anorexia, Bulimia and Obesity.
„Vzhledem k tomu, že velká část interpersonální komunikace je ze své podstaty nejednoznačná, tak někdy dochází k nedorozumění nebo zkresleným úsudkům. Proto jsme realizovali experiment, kde měly pacientky a kontrolní skupina zdravých žen posuzovat emoce postav na sadě obrázků, kde byly vyobrazeny nejednoznačné situace a postavy s neurčitými výrazy. Zajímalo nás, zda pacientky posuzují nejednoznačné afektivní podněty odlišně a zda se nějak liší i zapojení jednotlivých anatomických struktur na pozadí těchto procesů ve srovnání s kontrolní skupinou,“ popisuje odbornice experiment, který proběhl v magnetické rezonanci při soustavném mapování aktivity mozku zúčastněných. Její tým tak jako první odhalil neuronální koreláty asociované s dekódováním nejednoznačných sociálních podnětů u této klinické populace.
„Zjistili jsme, že obě skupiny ve výsledku hodnotily obrázky velice podobně, ale pravděpodobně využívaly různé strategie. Kontrolní skupina zapojovala více afektivní paralimbický insulární kortex, zatímco pacientky se spoléhaly spíše na funkčně kognitivní struktury, konkrétně mediální prefrontální kortex a pravý supramarginální gyrus, které se podílejí na procesech spojených s regulací a kognitivní kontrolou. A zajímavé bylo zjištění, že u pacientek vysoce korelovalo hodnocení emocí postav na obrázku s posouzením jejich vlastních emocí, které u nich obrázek vyvolal. Nabízelo se, že by mohlo jít o takzvanou emoční egocentricitu. ‚Podle sebe, soudím tebe.’. Ale cerebrální aktivita naznačovala spíše opak, protože pacientky měly oproti zdravé skupině vyšší aktivace v oblasti, která má za úkol potlačovat vlastní perspektivu při posuzování druhých. Nabízí se tedy vysvětlení, že pacientky využívají emoce druhých jako referenční rámec pro posuzování vlastních pocitů - tedy ‚Podle tebe, soudím sebe.’ V navazujícím výzkumu bych ráda tuto hypotézu prověřila,“ dodává Petra Holštajn Zemánková.
Doteď byla výzkumná aktivita této mladé ženy hodně různorodá. Nyní by chtěla u problematiky zůstat a specializovat se na ni. Přeje si, aby výzkumná skupina, která nyní pod jejím vedením vzniká, úspěšně fungovala dál. I po skončení Career Restart grantu, který jí dal možnost dokončit rozpracované věci a zahájit nové výzkumné plány.
Autorka: Gabriela Peringerová
Foto: Martin Indruch
Zdroj: Masarykova univerzita
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
