SCI-PO 2022: Jak lépe řídit výzkumné infrastruktury?

Konferenci letošní rok pořádaly Technologické centrum AV ČR a Tertiary Education & Research Institute společně se svými partnery – IDEA CERGE-EI, Centrem pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, s organizačním zajištěním od společnosti alevia.

Konference byla současně zakončením projektu s názvem INFRAM (Nástroje strategického řízení výzkumných infrastruktur), který byl podpořen z 3. veřejné soutěže vyhlášené Technologickou agenturou České republiky v Programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.

Konference SCI-PO 2022 byla také satelitní akcí (satelite event) ICRI – International Conference on Research Infrastructures. Ta proběhla úspěšně v Brně 19. až 21. října 2022.

Jako jediný zahraniční účastník na začátku programu vystoupila Franciska de Jong. Působí na univerzitě v nizozemském Utrechtu a současně je členkou dvanáctičlenného stálého výboru, který radí Nizozemské výzkumné radě (NWO – Nederlandse Organisatie voor Wetenschappelijk Onderzoek) se strategickými investicemi do velkých výzkumných infrastruktur. Ve svém příspěvku zmínila definice výzkumných infrastruktur či vztah mezi ESFRI cestovní mapou a nizozemskou cestovní mapou. Franciska de Jong také upozornila, že je od roku 2016 kladen důraz na klastrování jednotlivých organizací a snížení počtu oborových skupin. Tento trend pokračuje i pro období 2021 až 2025.

V další části prezentoval Vlastimil Růžička, hlavní řešitel projektu INFRAM, vybraná doporučení pro řízení výzkumných infrastruktur na národní úrovni. Doporučení se týkala oblastí jako aktualizace cestovní mapy, ex-ante hodnocení, průběžného hodnocení a monitorování, financování a uživatelů.

V následném panelu se k doporučením vyjádřili Štěpán Jurajda, náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace a současně člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), dále Tomáš Polívka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který je současně místopředsedou RVVI a také Aneta Caithamlová za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Diskutovaly se například priority celého českého výzkumu a vývoje, které by měly dále ovlivňovat strategickou podporu výzkumných infrastruktur. Tématem diskuse bylo také například financování.

V odpolední části prezentoval Lukáš Kačena doporučení pro institucionální úroveň řízení výzkumných infrastruktur. Doporučení se týkala managementu, uživatelského přístupu, financování, politiky rozvoje lidských zdrojů, vnitřního hodnocení výkonnosti, publicity a PR.

O těchto doporučeních následně diskutovali Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (LINDAT/CLARIAH-CZ), Michal Urbánek z Vysokého učení technického v Brně (CEITEC NANO) a Martina Pokorná z Masarykovy univerzity (CEITEC MU). Diskuse se dotkla vymezení uživatelů a jejich evidence, které však mohou být odlišené u infrastruktur působících v přírodních či technických oborech a u infrastruktur zaměřených na jednotlivce v humanitních či sociálních vědních oblastech. Dále se hovořilo o možnosti zpoplatnění přístupu (open access neznamená vždy free access) a v neposlední řadě také o současné ekonomické a politické situaci, která má a bude mít dopad na financování výzkumných infrastruktur.

Řešitelé projektu INFRAM, panelisté i ostatní účastníci konference se shodli na tom, že prezentovaná doporučení nejsou a neměly být něčím, co je třeba okamžitě a „bezhlavě“ následovat. Jedná se spíše o seznam příkladů dobré praxe, které byly identifikovány v některých vybraných zemích (Nizozemsko, Dánsko, Norsko), objevovaly se ve strategických a analytických dokumentech na mezinárodní a evropské úrovni, byly zmíněny v konsenzuálních zprávách z mezinárodního hodnocení 2020–21 a také byly diskutovány s aplikačními garanty projektu a dalšími vybranými českými výzkumnými infrastrukturami. Sborník, který obsahuje detailní doporučení a například analýzu konsenzuálních zpráv, si můžete stáhnout na stránkách konference zde.

Letošní ročník konference, která od doby svého vzniku nese podtitul Veřejná politika v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, byl již pátým v řadě. První ročník v roce 2018 nebyl ještě nějakým zásadním způsobem zacílen. Uskutečnil se na půdě Technologického centra AV ČR a věnoval se různým tématům – od principů a dopadů vědní politiky přes právní rámec, problematiku ochrany duševního vlastnictví, komercializaci výstupů VaV, transfer znalostí a technologií, spolupráci výzkumné a aplikační sféry až po management a řízení výzkumu a vývoje.

V roce 2019 druhý ročník konference reflektoval skutečnost, že vznikla Inovační strategie České republiky pro období 2019 až 2030 s mottem Czech Republic: The Country For The Future. Zájemci o vědní politiku se sešli v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR a zamýšleli se nad tím, co může stát udělat pro podporu a směřování výzkumu, vývoje a inovací. Stále se můžete podívat také na záznam vybraných přednášek a následné diskuse.

V roce 2020 se jako hlavní téma třetího ročníku konference, už pod akronymem SCI-PO, diskutovala internacionalizace a mezinárodní aspekty vědní politiky. Odpolední část se věnovala problematice řízení výzkumných infrastruktur, kde Technologické centrum AV ČR a TERI představily začínající projekt INFRAM. Tento ročník se díky pandemii COVIDU-19 uskutečnil hybridní formou. Můžete shlédnout příspěvek Michala Pazoura o motivech a překážkách mezinárodní spolupráce nebo se podívat na příspěvek Daniela Münicha o bibliometrické opoře vědy.

Hybridní formou se uskutečnil i čtvrtý ročník konference SCI-PO 2021. Dopolední blok se věnoval dopadům výsledků výzkumu a vývoje na společnost a odpolední program se opět zabýval výzkumnými infrastrukturami. Můžete si přečíst komentář Štěpána Jurajdy, který se zamýšlí nad tím, jak hodnotit dopady veřejných investic do výzkumu a vývoje na společnost, a reaguje na příspěvek Michala Pazoura, který na konferenci zazněl.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (AV)