Pavel Plevka byl pověřen řízením CEITEC MUNI

Pavel Plevka bude vykonávat funkci pověřeného ředitele CEITEC MUNI od 1. července 2023. V čele technologického institutu naváže na práci dosavadního ředitele Jiřího Nantla, který byl na začátku června jmenován náměstkem ministra školství. „Rád bych v prvé řadě panu Nantlovi poděkoval za odvedenou práci, neboť v roli ředitele strávil posledních sedm let svého profesního života a má velkou zásluhu na tom, že CEITEC je dnes považován za jedno z nejvyspělejších výzkumných center střední a východní Evropy a v mnoha ohledech je také vzorem pro další tuzemské a zahraniční instituty. Jsem si však jistý, že CEITEC MUNI bude pod vedením Pavla Plevky v dobrých rukou, neboť jde o výraznou osobnost české vědy a jeho výzkumná činnost má špičkové evropské parametry. V minulosti navíc Pavel Plevka prokázal i výborné manažerské schopnosti, když vybudoval vlastní výzkumnou skupinu, která zrealizovala dva ERC granty,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.

Pavel Plevka je mezinárodně uznávaným odborníkem v oblastech strukturní biologie a virologie. Vystudoval molekulární biologii a virologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, titul Ph.D. v oblasti strukturní biologie získal na Univerzitě v Uppsale ve Švédsku a čtyři roky působil také na Purdue University v USA. Výsledky Plevkovy vědecké práce jsou oceňovány doma i ve světě. V roce 2016 získal Cenu Neuron pro mladé vědce v oboru biologie, o tři roky později obdržel Stříbrnou medaili Masarykovy univerzity a v roce 2020 získal Cenu Wernera von Siemense za objev v základním výzkumu. Získal také celou řadu národních i mezinárodních prestižních grantů a dalších ocenění jako například ERC-starting grant, ERC-CZ-consolidator grant, ERC consolidator grant, EMBO installation grant a grant EXPRO od Grantové agentury ČR. Významným způsobem se podílel také na založení Národního institutu virologie a bakteriologie v roce 2022.

„Je pro mě velkou ctí být pověřen řízením institutu, ke kterému mám velmi osobní vztah. Rozhodnutí pana rektora vnímám jako velký projev důvěry a zároveň jako závazek. Rád bych pokračoval v rozvoji nastolené vize, aby CEITEC MUNI byl předním evropským výzkumným centrem známým pro své objevy,“ uvedl Pavel Plevka, jehož vědecké výstupy publikované jeho výzkumnou skupinou se staly podkladem pro více než 50 článků v českých i světových mediích včetně mediálního výstupu o virech v mezinárodním vydání National Geographic. V souvislosti s epidemií COVID-19 poskytl Pavel Plevka do médií vice než 100 rozhovorů, a to i pro taková periodika jako New York Times. Rozhovor s Pavlem Plevkou na portálu Vědavýzkum.cz si můžete přečíst také zde.

V souvislosti s uvedením do ředitelské funkce odpověděl Pavel Plevka M magazínu na tři otázky:

Které hlavní úkoly stojí před vedením CEITEC MUNI v nejbližší době?

Bezprostředně a střednědobě vnímám pro vedení CEITEC několik důležitých úkolů. Prvním z nich je další rozvoj výzkumného centra a posílení jeho pozice na mezinárodní úrovni. Zaměříme se na vytvoření podmínek pro získávání dalších významných národních a mezinárodních projektů, které podpoří pokračující výzkum a inovace. Zásadní výzvou je úspěšné dokončení vyjednávání s nastupujícími vedoucími nových výzkumných skupin, což umožní rozšíření výzkumného zaměření CEITEC a přivede k nám špičkový mezinárodní talent. Dalším důležitým úkolem je rozvoj spolupráce s partnerskými organizacemi s cílem rozšířit síť spolupracujících institucí a vytvářet nové možnosti pro výměnu know-how a ustavení vědeckých spoluprací. Budeme pokračovat ve sledování trendů ve vývoji vědeckých technologií, abychom zajistili, že vybavení a výzkumné zaměření centra bude relevantní a inovativní, a abychom byli připraveni řešit společensky důležitá témata.

Rektor MU Martin Bareš o vás řekl: „Jsem si jist, že posune CEITEC MUNI ještě blíže ke své vizi předního evropského výzkumného centra známého pro své objevy.“ Co je při uskutečnění této vize klíčové?

Při uskutečňování vize CEITEC MUNI jako předního evropského výzkumného centra známého pro své objevy je klíčových několik faktorů. Prvním z nich je silná a vysoce kvalitní vědecká komunita. CEITEC musí přitahovat a udržovat špičkové vědce, kteří jsou schopni vést výzkumné projekty na mezinárodní úrovni a dosahovat vynikajících výsledků. Zásadní je také zapojení mladých vědců a podpora jejich rozvoje. Dalším klíčovým faktorem je budování silných partnerských vazeb. Vědci z CEITEC by měli rozvíjet spolupráce s renomovanými výzkumnými institucemi, univerzitami a průmyslovými partnery, aby vytvořili prostředí pro výměnu know-how, sdílení zdrojů a společné projekty. Tímto způsobem získáme přístup k širokému spektru odborných znalostí a technologií, což nám umožní produkovat kvalitní vědecké výstupy, jež jsou esenciální pro budování prestiže CEITEC v mezinárodní vědecké komunitě. Důležitým prvkem je finanční podpora. CEITEC potřebuje dostatečné finanční zdroje, aby naši vědci mohli provádět ambiciózní výzkumné projekty. Podpora ze strany univerzity, vlády, evropských fondů a průmyslových partnerů je zásadní pro realizaci této vize. Významná je také flexibilita a schopnost přizpůsobit se rychle se měnícím trendům ve vědě a technologiích. Výzkumníci z CEITEC by měli být schopni reagovat na nové výzvy a směřovat svůj výzkum do oblastí s potenciálem pro zásadní objevy a inovace.

Jak skloubíte manažerskou pozici ředitele s prací výzkumníka, ve vašem případě také popularizátora vědy, o něhož se zajímají média?

Kombinace manažerské pozice ředitele a role výzkumníka je pro mě velkou výzvou, která bude vyžadovat disciplínu, flexibilitu a dobrou organizaci. Mám tu čest pracovat s velmi kvalitní výzkumnou skupinou, která se vyznačuje dobrým rozložením odborných znalostí, vysokou iniciativou a nezávislostí a velkým zájmem pro objevování nových poznatků. Jako ředitel po Jiřím Nantlovi převezmu silný tým, který mi pomůže s manažerskými povinnostmi a provozem našeho výzkumného centra. Jako ředitel se zaměřím na plánování a stanovování priorit. Vyhradil jsem si specifické bloky času, ve kterých se mohu věnovat výzkumu a přípravě publikací. Komunikace vědy je pro mne po skončení společenského zájmu o koronavirovou pandemii příležitostnou aktivitou, která mi nezabere velké množství času.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Masarykova univerzita (1, 2) 

Foto: CEITEC MUNI, Gabriela Peringerová